Jedno z kárných řízení u Nejvyššího správního soudu Foto: Ivan Holas

ESLP rozhodl stížnost na nesprávnost českého systému kárných řízení se soudci, státními zástupci a exekutory

Evropský soud pro lidská práva (ESLP) rozhodl stížnost českého soudního exekutora Jana Grosama na český systém kárných řízení se soudci, exekutory a státními zástupci. Stěžovatel namítá, že kárný senát Nejvyššího správního soudu (NSS) není ustaven jako řádný soud, porušil presumpci neviny, neshromáždil důkazy, avšak vnitrostátní právo neumožňuje přezkum jeho rozhodnutí. Ústavní soud na tyto námitky nijak nereaguje, stěžuje si právník ve Štrasburku.

Evropský soud pro lidská práva vyhlásí veřejně rozsudek ve věci Grosam v. Česká republika ve čtvrtek 23. června 2022. Do vyhlášení rozsudku je v databázi ESLP jen popis faktů případu a stížnosti.

Že je český systém kárných řízení se soudci, státními zástupci a exekutory korupční, upozornila v roce 2016 skupina GRECO při Radě Evropy. O soudcích podle zprávy GRECO rozhodují podivně jmenovaní členové senátu včetně zástupců moci výkonné a proti rozhodnutí nemají soudci na rozdíl od občanů v jednostupňovém kárném řízení možnost odvolání a český Ústavní soud to celé posvěcuje nečinností.

O zprávě GRECO o českém systému kárných řízení s právními profesionály Česká justice podrobně informovala.

Podle informací České justice nyní resort spravedlnosti připravuje novelu, která vrátí kárná řízení do dvoustupňového stavu.

Prostřednictvím stížnosti Jana Grosama na Českou republiku nyní Evropský soud pro lidská práva rozhodl, zda je tento systém v souladu s Úmluvou, zejména s jejím článkem 6 – právo na spravedlivý proces.

Případ začal kárným návrhem za sepsání zápisu

Kdo je Jan Grosam? Stěžovatel se narodil v roce 1973 a žije v Praze, uvádí o stěžovateli Evropský soud pro lidská práva.  V době, kdy se odehrály události, které jsou předmětem stížnosti ve Štrasburku, byl soudním exekutorem. Skutkový stav případu, jak byl předložen stěžovatelem, lze shrnout následovně:

Jako exekutor sepsal dne 11. listopadu 2008 sepsal exekutorský zápis, kterým dlužník (významný poskytovatel internetových, televizních a telefonních služeb) souhlasil s případným vymáháním svého dluhu ve výši 67 762 535 Kč (cca 2 690 000 EUR).  V dokumentu je uvedeno, že stěžovatel verifikoval, že osoba jednající za dlužníka (finanční ředitel společnosti) je oprávněna v této věci jménem společnosti jednat.

Dne 21. 5. 2010 podal ministr spravedlnosti na stěžovatele kárnou žalobu za sepsání výše uvedeného aktu, protože pověření finančního ředitele dlužníka bylo omezeno na finanční operace do 1 500 000 Kč (cca 60 000 EUR).  Ministr navrhl, aby byla stěžovateli udělena písemná výtka.

Senát udělil pokutu 350 tisíc korun ještě ten den Dne 25. června 2012 se konalo jednání před kárným senátem Nejvyššího správního soudu ve složení soudce Nejvyššího správního soudu ve funkci předsedy senátu, soudce Nejvyššího soudu ve funkci místopředsedy a čtyř přísedících přísedící: dva exekutoři, jeden advokát a jedna osoba vykonávající advokacii v jiných oborech. Stěžovatel byl zastoupen advokátem. Jak vyplývá z popisu faktů případu, zástupce ministra spravedlnosti na jednání změnil navrhované kárné opatření na pokutu bez upřesnění její výše. Stěžovatel tvrdil, že mu finanční ředitel předal dokument, který ho opravňoval jednat jménem společnosti bez omezení. K tomuto tvrzení nepředložil žádné důkazy. Uvedl,…

Celý článek si můžete přečíst v MEDIA NETWORK MAGAZÍNU.
Přístupný je pro předplatitele.

Jste-li předplatitel, přihlásit se můžete zde.Přihlásit

Chcete-li se stát předplatitelem, jděte zde.Předplatit

Irena Válová