Terčem kritiky je rozsah anonymizace, která se má týkat i orgánů veřejné moci Foto: Pixnio

Ministerstvo chce výrazně omezenou databázi rozsudků

Ministerstvo spravedlnosti (MSp) navrhuje zveřejňovat rozsudky jen v omezeném rozsahu agend, a navíc ve výrazně anonymizované podobě. Například v trestních věcech by se zveřejňovaly výhradně rozsudky týkající se trestných činů spojených s korupcí. Návrh příslušné vyhlášky proto kritizují některá ministerstva i Veřejný ochránce práv.

MSp dokončilo práce na vyhlášce, která upravuje rozsah a podmínky zveřejňování rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů. Tato povinnost byla vložena do zákona o soudech a soudcích, a to v podobě nového ustanovení § 118a.

Z textu vyhlášky však vyplývá, že v příslušné databázi, kterou za tímto účelem MSp zřídí a bude provozovat, má být jen zlomek rozhodnutí. A navíc v podobě, která prakticky zamezí jakoukoliv bližší identifikaci jednotlivých případů.

Vyhláška počítá se zveřejňováním toliko rozhodnutí ve věci, v databázi tak nebudou k dispozici žádná procesní rozhodnutí, a to ani vazební. Povinnému zveřejnění tak nebudou podléhat platební rozkazy, elektronické platební rozkazy, evropské platební rozkazy, směnečné a šekové platební rozkazy, trestní příkazy (s výjimkou těch, které se budou týkat úplatkářství), rozhodnutí neobsahující odůvodnění, rozsudky pro uznání, rozsudky pro zmeškání, rozhodnutí o schválení smíru a rozhodnutí ve věcech rozvodu manželství bez zjišťování příčin rozvratu.

V trestní agendě se počítá se zveřejňováním rozsudků pouze v případech, které se budou týkat trestných činů úplatkářství podle §§ 331-333 trestního zákona. V civilní agendě jsou ze zveřejňování vyjmuta rozhodnutí podle § 157 odst. 4 občanského soudního řádu, tedy v tzv. bagatelních sporech.

Od července letošního roku by se tak měla zveřejňovat rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů v trestních věcech úplatkářství (prvostupňová i odvolací) a v civilních věcech vedených u okresních soudů. Od července příštího roku by se měla přidat i rozhodnutí krajských a vrchních soudů v civilní agendě. Z databáze by také nemělo být vůbec možné identifikovat, o jaký konkrétní případ se jedná. Vyhláška obsahuje výčet mnoha údajů, které budou podléhat striktní anonymizaci. Jde jak o údaje o fyzických osobách, včetně svědků a jiných účastníků, tak i o právních zástupcích. Identifikovat by nemělo být možné ani exekutory, notáře, ale ani insolvenční správce. Anonymizovány budou i…

Celý článek si můžete přečíst v MEDIA NETWORK MAGAZÍNU.
Přístupný je pro předplatitele.

Jste-li předplatitel, přihlásit se můžete zde.Přihlásit

Chcete-li se stát předplatitelem, jděte zde.Předplatit

Petr Dimun