Pondělí, 4. července, 2022

Soud: ČT nemůže odbýt žádost o informace na výrobní náklady pořadů odkazem na obchodní tajemství

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Česká televize (ČT) bude muset znovu odpovědět na dotaz, kolik stojí výroba pořadů moderátora Václava Moravce. Rozhodl tak Městský soud v Praze (MS), který vyhověl žalobě neúspěšného žadatele, který se na televizi veřejné služby obrátil podle zákona o svobodném přístupu k informacím. ČT mu informaci odmítla sdělit s tím, že se jedná o obchodní tajemství.

ČT bude muset znovu odpovědět žadateli o informace podle zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím, který se na ni v roce 2018 obrátil s dotazem, jaké byly náklady na výrobu pořadů Otázky Václava Moravce a Fokus Václava Moravce za rok 2017.

Generální ředitel ČT odmítl údaje poskytnout s tím, že v odborných kruzích, na trhu provozovatelů televizního vysílání a audiovizuální tvorby, je možné z informace o celkových nákladech na pořad zjistit řadu konkrétních údajů, které jsou významné pro konkurenci na trhu. Na údaj se proto vztahuje výjimka ze zákona o svobodném přístupu k informacím, neboť se jedná o obchodní tajemství.  K námitce tazatele, že veřejná služba není určena pro soutěž na trhu, jelikož zahrnuje výrobu a vysílání pořadů, které nejsou vyráběny se záměrem zisku, generální ředitel ČT uvedl, že při plnění veřejné služby je veřejnoprávní provozovatel stále soutěžitelem v konkurenčním prostředí ve vztahu k ostatním provozovatelům televizního vysílání.

Senát MS v Praze v čele s předsedkyní Naděždou Řehákovou však shledal takové odůvodnění rozhodnutí generálního ředitele ČT jako nepřezkoumatelné.

Podle názoru soudu je totiž relevantní otázka, zda se na požadovanou informaci vztahuje § 9 odst. 2 zákona č. 106/1999 Sb. Tedy zda je dána výjimka z odepření informace z důvodu obchodního tajemství u ceny, která byla hrazena z veřejných rozpočtů. Jak soud připomněl, ČT je veřejnoprávní institucí zřízenou na základě zákona č. 483/1991 Sb., o České televizi. Hlavním zdrojem jejího financování jsou tzv. koncesionářské, nebo-li televizní poplatky. Převážná část příjmů televize tedy podle soudu pochází z veřejných peněz.

„Smyslem ust. § 9 odst. 2 z č. 106/1999 Sb. je umožnit veřejnosti kontrolu nad hospodařením s veřejnými prostředky. Česká televize v rozhodnutí uvádí, že žalobci sdělila souhrnnou cenu za jednu hodinu výroby všech publicistických pořadů vyrobených v roce 2017. Toto sdělení není poskytnutím požadované informace a je nedostatečné. Z uvedeného nelze dovodit požadovanou informaci, když lze předpokládat, že náklady na pořady vysílané v hlavně sledovaném čase a s více sledovanou tématikou budou odlišné s jinými pořady, např. na jiných kanálech České televize. Odvolací správní orgán neopřel své závěry o náležité odůvodnění, v čem přesně žalobcem požadované informace naplňují znaky obchodního tajemství. Dle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 11. 2016, č.j. 9 As 280/2016-50, obchodní tajemství představuje právně kvalifikovanou výjimku z práva na informace a svobodného přístupu k nim. K odmítnutí poskytnutí informace proto nepostačuje pouhé konstatování názoru povinné osoby na povahu informace jako obchodního tajemství, bez toho, aniž by byla existence obchodního tajemství posouzena de iure, to znamená, zda je požadovaná informace skutečně obchodním tajemstvím ve svých znacích,“ uvádí se v aktuálním rozhodnutí.

Podle MS není automatické, že by ochrana informace, která má charakter obchodního tajemství, byla vyloučena s odkazem na veřejný zájem. I v případě veřejných institucí nelze rezignovat podle soudu na ochranu práv třetích osob. Z ustálené judikatury však vyplývá, že je nutné vždy provést test veřejného zájmu, tedy zvážit, zda v konkrétním případě nepřevažuje veřejný zájem na poskytnutí nad jinou konkurující hodnotou, ať již jde o základní práva druhých osob, či některý z veřejných statků. Protože se však ČT omezila na obecné odůvodnění odmítnutí informace, aniž by předestřela ucelenou argumentaci o existenci obchodního tajemství, soud dospěl k závěru o nepřezkoumatelnosti rozhodnutí, a proto jej zrušil.

Petr Dimun

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY