Středa, 17. srpna, 2022

Detektiv z kauzy Bereta podal stížnost do Štrasburku. Nikdo nevyšetřoval jeho oznámení na Šlachtu a Bradáčovou

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Soukromý detektiv a bývalý policista Igor Gáborík, jeden z obžalovaných ve známé kauze Bereta, se obrací na Evropský soud pro lidská práva. Důvodem je jeho přesvědčení, že české orgány činné v trestním řízení „neměří všem stejně“. Jde o trestní oznámení, které Gáborík podal kvůli nezákonné prohlídce vozu, protože Útvar pro odhalování organizovaného zločinu, vedený tehdy Róbertem Šlachtou, na ni neměl soudní povolení a soudce ji v hlavním líčení označil za prohlídku „jak vyšitou“. Oznámení souviselo s nezákonným vniknutím detektivů ÚOOZ do Gáboríkovy Fabie, díky kterému zajistili čísla jeho mobilních telefonů, začali ho odposlouchávat, a rozjela se tak ve velkém stylu kauza s krycím jménem Bereta. Tu dozorovala Vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová.

Igor Gáborík tvrdí, že v případě prohlídky vozidla bez povolení soudu, za účelem získání dat z jeho telefonů bylo porušením naprosto základních práv. Povinností veřejné moci, tedy orgánů činných v trestním řízení, konat, respektive vést účinné vyšetřováni/prověřování, které se pak akcesoricky projevuje v ústavním právu každého domáhat se stanoveným postupem
svého práva u nezávislého a nestranného soudu či jiného orgánu. Gáborík vychází z článku 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

„Je-li Česká republika právním státem, tak tím spíše musí být poskytnuta ochrana poškozenému, pokud do těchto základních práv bylo zasaženo ze strany státních orgánů při výkonu státní moci. Takováto situace, tedy možnost, že bylo nezákonným uplatňování státní moci a státních prostředků bez oprávnění zasaženo do několika základních práv občana, vyžaduje ze strany státní moci následně ještě větší důraz a intenzitu v rámci následného účinného vyšetřování,“ tvrdí Igor Gáborík.

Příběh popsal Ekonomický deník podrobně ZDE.

„Tři neznámí příslušníci Policie ČR, Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu, pod vedením zřejmě Mgr. Roberta Šlachty provedli dne 24.9.2014 v době mezi 15:00 hod a 15:30 hod v Praze, ulici na Příkopě, naproti vchodu do kostela sv. Kříže prohlídku tam zaparkovaného osobního vozidla Škoda Fabia, které užívá Igor Gáborík a tito příslušníci PČR blíže nezjištěným způsobem toto vozidlo otevřeli, prohledali interiér tohoto vozidla, kdy při této zevrubné prohlídce nalezli mimo jiné mobilní telefon Igora Gáboríka zn. Nokia a blíže nezjištěným způsobem za použití neznámých technických prostředků, za prolomení hesla tohoto telefonního přístroje získali jeho vnitřní obsah skládající se z telefonního seznamu uloženého v tomto přístroji, jakož i výpis SMS zpráv včetně jejich obsahu, přičemž k dispozici s tímto telefonem a k nakládání s daty o uskutečněném telekomunikačním provozu nebyl vydán příslušným soudem příkaz k zjišťování údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu. Tímto svým nezákonným jednáním překročili svou pravomoc a neoprávněně porušili tajemství záznamů a dat uchovávaných v soukromí, čímž se mohli dopustit trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby,“ stojí v Gáboríkově trestním oznámení, které směřuje i na dozorující žalobkyni kauzy Bereta – Vrchní státní zástupkyni v Praze Lenku Bradáčovou.

Gáborík kvůli formálnímu prověření jeho trestního oznámení, které bylo pojato jako součást jeho obhajoby v kauze Bereta, podal Ústavní stížnost. Neuspěl.

„Právo na účinné vyšetřování však nenáleží poškozenému v trestním řízení
o jakémkoli trestném činu, nýbrž pouze u těch nejzávažnějších [viz např. nález ze dne 9. 2019 sp. zn. III. ÚS 2012/18 (N 153/96 SbNU 14)]. Ústavní soud v této souvislosti vychází z judikatury Evropského soudu pro lidská práva, dle něhož svědčí poškozenému právo na účinné vyšetřování v zásadě tehdy, měl-li trestný čin povahu porušení čl. 2, 3 nebo 4 Úmluvy – tedy práva na život, zákazu mučení a nelidského zacházení a zákazu otroctví a nucených prací. Výjimečně přiznává Evropský soud pro lidská práva poškozenému právo na účinné vyšetřování také v kontextu čl. 8 Úmluvy chránícího právo
na soukromý a rodinný život, pokud jde o zvlášť závažné zásahy do osobní integrity poškozeného (viz např. nález ze dne 22. 3. 2022 sp. zn. III. ÚS 3006/21). Není-li dotčeno žádné z uvedených substantivních práv poškozeného, nelze dovodit, že by mu svědčilo právo na účinné vyšetřování,“ konstatoval mimo jiné Ústavní soud.

Zjednodušeně řečeno, Ústavnímu soudu laxní nakládání vyšetřovatelů GIBS, žalobců, ale i soudu v kauze Bereta, se závažným obviněním nevadí.

„V části týkající se neoprávněné prohlídky vozidla které se uskutečnila dne 24. 9. 2014 Ústavní soud dovodil, že proběhla jednoroční prekluzivní lhůta k podání stížnosti, přičemž zcela pominul skutečnost, že se stěžovatel nemohl v této roční lhůtě vůbec dozvědět, že byla provedená nějaké utajovaná prohlídka v jeho vozidle, neboť neměl přístup do spisu a materiály týkající se nezákonné prohlídky byly policejním orgánem utajovány v režimu ´vyhrazené´ až do 24.8.2017. Tedy stěžovatel neměl vůbec možnost podat ústavní stížnost v Ústavním soudem dovozované jednoroční lhůtě, a to z důvodu, že orgán, který se vůči němu dopustil protiprávního jednání tak učinil skrytě a podklady na několik let utajil,“ argumentuje Gáborík.

V části, týkající postupu státního zastupitelství v rámci vyřizování trestního oznámení vyhodnotil Ústavní soud stížnost jako přípustnou. Stěžovateli Ústavní soud přisvědčil, že „v tomto směru ponechaly orgány činné v trestním řízení stěžovatelovo trestní oznámení bez odezvy …a to aniž by okolnosti prohlídky vozidla blíže prošetřily“.

„Ústavní soud však nesdílí názor stěžovatele, že takový postup představuje porušení jeho ústavně zaručených práv. Tento svůj názor odůvodnil tím, že
právo na účinné vyšetřování náleží poškozenému jen u těch nejzávažnějších trestných činů, jimiž bylo zasaženo do práv dle odstavce 1, článků 2,3 a 4 Úmluvy a výjimečně dle článku 8 Úmluvy, ale to pouze pokud do tohoto práva bylo zasaženo obzvláště závažným způsobem. Z důvodu, že dle Ústavního soudu stěžovatel nenabídl žádná tvrzení o existenci zvlášť závažné újmy, tak dle Ústavního soudu stěžovateli právo na účinné vyšetřování nevzniklo,“ uvádí ve stížnosti dále Gáborík.

Má za to, že i z jeho trestního oznámení i ústavní stížnosti existence této zvláště závažné újmy explicitně vyplývá. Gáborík se domáhal vyšetřování trestné činnosti, které se vůči němu dopustili policisté, kteří vedli jeho
vyšetřování, a to spolu se státní zástupkyní, která na něj následně podala obžalobu.

„Pokud jsou vyšetřující policisté a státní zástupkyně ochotni postupovat při vyšetřování v rozporu se zákonem, nerespektovat ani ty nejzákladnější principy právního státu a jsou ochotní takzvaně získávat důkazy proti podezřelým za každou cenu, nepochybně je tím dána jejich podjatost a ve smyslu paragrafu 30 trestního řádu jsou vyloučení z vykonávání úkonů trestního řízení. Stejně tak, pokud by bylo v |rámci prověřování zjištěno, že se vyšetřující policista či dozorující státní zástupce dopustil proti podezřelému trestného činu, je zcela nepřípustné, aby se dále podílel trestním řízení. Spáchání trestného činu úřední osobou vůči poškozenému, který je ve věci obviněn je zcela jednoznačně pro tuto úřední osobu v této kauze zcela diskvalifikující a není přípustné aby se na ní dále podílel. Nelze připustit, aby vyšetřující orgán byl zároveň pachatelem trestného činu, kterého se dopustil na poškozeném i vyšetřujícím orgánem, který vede stíhání tohoto poškozeného, jakožto podezřelého,“ konstatuje Gáborík.

Obžalovaný detektiv v kauze Bereta poukázal na judikaturu Evropského soudu pro lidská práva, kterou Ústavní soud při svém rozhodování opomněl. Lidskoprávní soud ve své judikatuře skutečně dovozuje právo na účinné vyšetřování zásadně pokud bylo zasaženo do práv dle čl. 2, 3 a 4 Úmluvy a
výjimečně dle čl. 8 Úmluvy, ovšem výjimečnost zásahu do práv dle čl. 8 Úmluvy je výrazně potlačena v situaci, kdy se tohoto jednání dopouští státní orgán při výkonu úřední činnosti.

„Nepochybně pokud by se jednalo o situaci, kdy se běžný občan vloupá a prohledá cizí vozidlo a vykopíruje si data z mobilního telefonu, bylo by otázkou, zda má poškozený Úmluvou garantované právo na účinné vyšetřování tohoto jednání, jímž byl poškozen. Dopustí-li se však takového jednání úřední osoby při výkonů své pravomoci v trestním řízení a toto protiprávní jednání je hájitelně tvrzeno, mělo by být právo na účinné vyšetřování naopak pravidlem. A to zvláště, jsou-li z trestného jednání podezřelí vrcholní policejní důstojníci a špičky státního zastupitelství, Řádné prošetření právě takových (odůvodněných) podezření je naopak stavebním kamenem | právního státu a důvěry občanů v něj. Opačná situace oprávněně navozuje v občanech dojem snahy krýt ´přešlapy´ mocných a vlivných osob, kdy ochrana práv občanů, pokud je do nich zasaženo ze strany těchto mocných osob, nepožívá ochrany na rozdíl od práv osob, je-li do nich zasaženo ze strany běžných občanů. Ústavní soud se vůbec nevyjádřil k tomu, že jak Vrchní tak i Nejvyšší státní zastupitelství se odmítly trestním oznámením věcně zabývat jen z důvodu, že je stěžovatel obžalovaným. Pokud by stěžovatel obžalovaným nebyl, nebylo by možné, aby se orgány věci odmítly zabývat s odkazem, že jde jen o součást obhajoby,“ uvádí dále Gáborík.

Podotýká, že jeho právo na ochranu soukromí a ochranu korespondence bylo ze strany státního orgánu (policie) narušeno, neboť státní orgán provedl prohlídku osobního vozidla, aniž by k uvedené prohlídce byl příslušným soudem vydán příkaz k provedení. Policie v rámci této prohlídky rovněž
vykopírovala data o uskutečněném telekomunikačním provozu včetně odchozích a příchozích hovorů jakož i odeslaných a přijatých textových zpráv a to aniž by by bylo k tomuto úkonu vydán příkaz nezávislého soudu.

„Detektivové Šlachtova ÚOOZ tak nepostupovali v souladu se zákonem a svévolně zasáhl do práva na respektování soukromí obydlí a korespondence,“ vypichuje Gáborík.

Gáborík jen požadoval, aby byl prošetřen postup policejního orgánu, který provedl nezákonnou prohlídku jeho vozidla a nezákonně vykopíroval data z jeho mobilního telefonu a následně i státního zastupitelství, které na tento nezákonný postup nereagovalo a takto získané informace využilo v dalším trestním řízení jako důkazu proti němu, které navrhlo v obžalobě, tak i v rámci nařízení odposlechu telefonních přístrojů, které byly zjištěny nezákonnou prohlídkou.

Soukromý detektiv se opakovaně obracel na příslušné orgány, které jeho žádosti na spravedlivé projednání jeho žádosti zcela odmítly zabývat, označily jeho oznámení pouze jako součást obhajoby a zcela se ji
odmítli meritorně zabývat, a to ač soud, projednávající kauzu Bereta označil postup policie jako nezákonný a žalující státní zástupkyně Lenka Bradáčová za exces.

„V této věci je třeba poukázat na skutečnost je policisté, kteří provedli nezákonnou prohlídku vozidla stěžovatele byli příslušníky elitního celorepublikového útvaru policie a že státní zástupkyně činná v této věci je Vrchní státní zástupkyní v Praze,“ upozorňuje Gáborík dále lidskoprávní soud.

Mezi naprosto základní práva garantována i článkem 14 Úmluvy, patří
právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života, ochranu svého obydlí, kdy domovní prohlídka je přípustná jen na písemný odůvodněný příkaz soudce a ochránu listovního tajemství a tajemství jiných písemností a záznamů, včetně telekomunikačních, uchovávaných v soukromí či zasílaných poštou nebo jiným způsobem.

„Tato práva tvoří páteř hodnotového žebříčku České republiky, jsou po právu na život a svobodu základními a esenciálními právy každé lidské bytosti.
Jejich ochrana je zákonodárce vnímána jako natolik zásadní, že případy porušení těchto práv jsou hodnoceny jakožto trestné činy. Postupem státních orgánů tak nebylo zajištěno právo garantované stěžovateli Úmluvou, a to jen z důvodu jeho postavení obžalovaného čímž fakticky došlo k jeho diskriminaci z důvodu jeho postavení,“ shrnuje ve své stížnosti do Štrasburku Igor Gáborík.

Akcentuje, že v jeho věci nelze vůbec hovořit o účinném vyšetřování, neboť žádné vyšetřování, ba ani prověřování neproběhlo a ani nezačalo.

„Co víc, nikdo z orgánů se k němu jakkoli meritorně nevyjádřil a pokud ano, tak oznámené jednání hodnotil jako protiprávní (Okresní soud Praha východ) či jako excesivní (Vrchní státní zastupitelství v Praze). Tím, že nebylo vůbec zahájeno trestní řízení nedošlo ani ke zjištění základních informaci k tomuto jednání… …Podstatou práva na účinné vyšetřování je zajistit, že příslušné státní orgány budou jednat kompetentně, efektivně a vynaloží veškerou
snahu, kterou po nich lze rozumně vyžadovat, aby věc řádně prošetřily, objasnily a aby jejich konání bylo v obecné rovině způsobilé vyústit v potrestání odpovědných osob. Účinné vyšetřování musí být nezávislé a nestranné, důkladné a dostatečné, rychlé, být pod kontrolu veřejnosti a umožnit aktivní participaci poškozeného. Naprostá nečinnost orgánů veřejné moci pak je jednoznačně v rozporu s právem na účinné vyšetřování garantovaným Úmluvou,“ dodává Igor Gáborík, který sedí na lavici obžalovaných ve známé kauze Bereta.

Nezákonné prohlídce se Ekonomický deník věnoval podrobně například ZDE.

Jan Hrbáček, Ekonomický deník

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY