Středa, 17. srpna, 2022

Exkluzivně: Ministerstvo dokončilo novelu zákona o státním zastupitelství, klíčové otázky nechává otevřené

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Ministerstvo spravedlnosti dokončilo novelu zákona o státním zastupitelství. V otázkách délky funkčního období nejvyššího státního zástupce a způsobu jeho odvolávání navrhlo varianty řešení. Při výběru vedoucích státních zástupců počítá novela ve výběrových komisích s většinou členů z řad státních zástupců. Přechodná období umožní stávajícím vedoucím krajských a vrchních státních zastupitelství jedno opakování jinak časově omezeného mandátu.

Další podoba změny zákona o státním zastupitelství, která je předmětem debat mezi politiky a částí moci výkonné, plnící úkoly v oblasti zastupování veřejné žaloby v trestním řízení již přes deset let, je hotova. Ministerstvo nejdříve předlohu poslalo k připomínkám nejvyššímu státnímu zástupci a nátlakové skupině uvnitř státního zastupitelství Unii státních zástupců (USZ). Minulý týden ji pak dostali i předsedové poslaneckých klubů vládní koalice.

Novela v oblastech, v nichž v minulosti probíhal střet mezi politickou reprezentací a nevolenými představiteli části moci výkonné, nabízí varianty řešení. Jedná se o délku funkčního období nejvyššího státního zástupce a způsob jeho odvolávání.

Zatímco ohledně délky funkčního období hlavy státního zastupitelství se jedná spíše o věc statusovou – i v připomínkách nejvyššího státního zástupce a nátlakové skupiny se argumentuje odkazem na to, kdo všechno má funkční období desetileté – v případě způsobu jeho odvolávání se již jedná o mnohem důležitější věc.

Tři varianty

Novela počítá se třemi variantami. První je ponechání stávajícího stavu, kdy o odvolání nejvyššího státního zástupce rozhoduje vláda na návrh ministra spravedlnosti, aniž by musel být uveden důvod.

Druhá spočívá v doplnění důvodů, kdy k takovému odvolání může dojít. Zákon by tedy nově stanovil, že nejvyššího státního zástupce by mohla vláda na návrh ministra spravedlnosti odvolat jen, pokud by „zaviněným hrubým porušením svých povinností anebo svým zaviněným hrubě nevhodným chováním nebo jednáním zásadním způsobem ohrozil důvěru v řádnou činnost soustavy státního zastupitelství, zejména důvěru v zákonnost jeho postupu, jeho nestrannost a odbornost, nebo zásadním způsobem ohrozil vážnost státního zastupitelství“.

Třetí varianta pak předpokládá odvolání státního zástupce výhradně prostřednictvím kárného řízení.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek a nejvyšší státní zástupce Igor Stříž Foto: Ministerstvo spravedlnosti

Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž i prezident nátlakové skupiny Jan Lata shodně odmítli variantu první. Ohledně druhé varianty namítli problém s dvoukolejností, tedy možností odvolání nejvyššího státního zástupce jak rozhodnutím vlády, tak prostřednictvím kárného řízení. Navíc oba v často doslovně shodných připomínkách kritizovali neefektivnost rozhodování ve správním soudnictví v případě, že by nejvyšší státní zástupce proti svému odvolání podal správní žalobu.

Výběrová řízení

Co se týče ostatních vedoucích funkcionářů státního zastupitelství, novela počítá se zavedením výběrových řízení, přičemž ve výběrových komisích by vždy měl většinu vedoucí státní zástupce, který bude nadřízeným vybíranému funkcionář. V pětičlenné komisi by měl tři zástupce, po jednom pak nejvyšší státní zástupce a ministr spravedlnosti. Ten by návrhem komise sice nebyl vázán, avšak novela předpokládá důvody, pro které by tak nemohl učinit, tedy „pokud navržená osoba nesplňuje předpoklady pro řádný výkon funkce vedoucího státního zástupce“. Své negativní rozhodnutí by musel ministr zdůvodnit a pravděpodobně by se tak otázka definitivně rozhodla až v řízení před správními soudy.

Vedoucí státní zástupci by nově měli omezené, sedmileté funkční období, během něhož by mohli být z funkce odvoláni pouze rozhodnutí kárného senátu. Výjimku z pravidla, že vedoucí státní zástupci nemohou dvakrát po sobě opakovat mandát u stejného státního zastupitelství se nevztahuje na vedoucí okresní státní zástupce (v tomto případě se nátlaková skupina vyslovila v připomínkách proti s tím, že by taková výjimky měla platit pouze u velmi malých OSZ).

Předpokladem pro to, aby státní zástupce mohl vykonávat vedoucí funkci, stanoví zákon u vedoucích vrchních stupňů 8 let praxe státního zástupce, 6 let praxe u krajských a 4 roky u okresních.

Zákon stanoví také demonstrativní výčet možných kárných provinění vedoucích funkcionářů: nerespektování pokynu nejblíže vyššího státního zastupitelství, nejde-li o pokyn, který je v konkrétní věci v rozporu se zákonem; nevyužití řídících a kontrolních oprávnění vedoucího státního zástupce vyplývajících z tohoto zákona v reakci na zjištěná pochybení; nevyužití oprávnění daných vedoucímu státnímu zástupci při správě státního zastupitelství k zajištění plynulosti řízení; nezajištění řádného obsazení státního zastupitelství či porušení povinností při zajištění provozu státního zastupitelství po stránce hospodářské, materiální a finanční.

Ohrozí důvěru

Novela také změnila ustanovení, které obecně definuje kárné provinění státního zástupce obecně. Nově byla definice rozšířena o jednání, „kterým státní zástupce ohrozil důvěru v nestranný, odborný nebo zákonný postup“.

Ohledně přidělování státních zástupců k vyšším stupňům se počítá s kariérním řádem, který bude v odpovědnosti nejvyššího státního zástupce, přičemž zákon pouze stanovuje minimální praxi výkonu funkce u nižších stupňů, však s možností výjimky. Jakkoliv má být pravidlem, že státní zástupce po svém jmenování začne na „okrese“, novela by měla umožnit „boční vstupy“ odborníkům z právní praxe: čtyři roky právní praxe by měly stačit pro přidělení ke krajskému, šest let k vrchnímu a osm let k nejvyššímu státnímu zastupitelství.

Novela stanovuje také přechodná období pro stávající vedoucí státní zástupce. Těm, kteří byli jmenovaní do konce roku 2004, končí funkční období dnem 31. prosince 2024. Jmenovaným v letech 2005 až 2011 končí funkční období 30. června 2025. Funkcionářům z let 2012 až 2015 končí funkční období 31. prosince 2025. Těm, kteří nastoupili v letech 2016 a 2017 končí funkční období 30. června 2026. Jmenovaným v letech 2018 a 2019 končí funkční období dnem 31. prosince 2026 a ti, kteří byli ustanoveni v období od 1. ledna 2020 do 30. června 2020 končí funkční období 30. června 2027.  Vedoucí státní zástupci, kteří započali funkční v období od 1. července 2020 do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, mají funkční období sedmileté.

V tomto se návrh setkal ovšem s ostrým nesouhlasem jak nejvyššího státního zástupce, tak prezidenta nátlakové skupiny. Oba shodně poukazují na rozdílnou úpravu oproti tomu, která platila v případě soudců a pak také upozorňují na množství výběrových řízení, která budou muset proběhnout v poměrně krátkém časové období během mandátu jedné politické reprezentace.

Petr Dimun

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY