Středa, 17. srpna, 2022

Expremiér zaplatil úředníkovi za nařčení z korupce na facebooku, Rumunsko porušilo právo na svobodu projevu

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Že je zkorumpován americkým investorem, napsal na facebooku o náměstkovi ministra své bývalé vlády bývalý rumunský premiér a poslanec Victor Ponta. Rozhodnutím soudu musel politik zaplatit úředníkovi za nemajetkovou újmu 2200 euro. Soudy překročily meze úvahy a nedokázaly naléhavou potřebu chránit náměstka ministra v debatě o veřejném zájmu, uvedl Evropský soud pro lidská práva (ESLP). Rumunsko porušilo právo na svobodu projevu.

Rozsudek v neprospěch rumunského státu a ve prospěch bývalého rumunského předsedy vlády Victora – Viorely Ponta byl zveřejněn ve francouzštině 14. Června 2022. Případ se týkal náhrady škody, kterou musel zaplatit poslanec a bývalý předseda vlády Rumunska náměstkovi ministra v jeho bývalé vládě, a to za zveřejnění komentáře namířeného proti němu na facebooku,  který vnitrostátní soudy shledaly pomlouvačným.

„Evropský soud pro lidská práva poznamenal, že vnitrostátní soudy neuplatnily kritéria stanovená v judikatuře vyvážit právo žalobce (bývalého náměstka ministra) na respektování jeho pověsti proti právo stěžovatele (bývalého předsedy vlády) na svobodu projevu,“ uzavřel případ po čtyřech letech ESLP. Bývalý předseda vlády podal stížnost na Rumunsko v roce 2018.

Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku Foto: Pxhere

Poslanec: Obdržel jsem informaci o korupci Američany

Bývalý premiér Rumunska Victor-Viorel Ponta se narodil v roce 1972, žije v Bukurešti, působil jako poslanec a vůdce sociálních demokratů, založil a vedl stranu PRO Rumunsko, uvádí o panu Pontovi Soud. „Pan Ponta byl premiérem od května 2012 až do jeho rezignace v listopadu 2015,“ stojí ve faktech případu.

Druhý z pánů, pan L.I. byl od května do srpna 2012 náměstkem ministra hospodářství ve vládě pana Ponty s odpovědností za vztahy s obchodem. Podle pana Ponty, proti němu L.I.vedl velmi agresivní mediální kampaň, která zahrnovala vážná nepodložená obvinění na která nereagoval.

V únoru 2016 byl L. I. předvolán státním zástupcem a Národním protikorupčním úřadem v souvislosti s obviněním z korupce.

Dne 10. února 2016, když byl pan Ponta poslancem, zveřejnil zprávu na své facebookové stránce,  kde bylo mimo jiné uvedeno: „…za mé téměř čtyři roky ve funkci předsedy vlády jsem jen jednou obdržel od specializovaných veřejných orgánů přímé informace o jasném případu pokusu korupce ze strany ministra L. I. (kterému šlo o osobní zisk od velkého amerického investora výměnou za podporu umístění velkého projektu v Rumunsku) …“.

Úplný text rozsudku, který je pouze ve francouzštině, je zde.

Národní soud: Výroky na facebooku porušily důstojnost

Pan L. I. podal v září 2016 žalobu u Okresního soudu v Bukurešti žalobu, ve které tvrdil, že Pontova prohlášení byla nepravdivá a pomlouvačná a poškodila jeho pověst a image. Uváděl, že pomlouvačné výroky byly opakovány a šířeny na dvou televizích kanálech.

Pan Ponta u soudu naopak tvrdil, že jeho prohlášení měla věcný základ, konkrétně informace, které měl získané od specializovaných orgánů a že je třeba je chápat v kontextu obav vznesených širokou veřejností. Uváděl, že jeho výroky mají být považovány za politický projev, který je chráněn Úmluvou a judikaturou Soudu. V jeho podání to bylo povaha předmětu, která určovala, zda a v jakém rozsahu jsou dotčená prohlášení přispěl do veřejné debaty, shrnuje Evropský soud pro lidská práva.

Dne 6. dubna 2017 soud vyhověl návrhu pana L. I. a rozhodl, že prohlášení učiněná v příspěvku na facebooku porušila důstojnost L. I., a tím byl porušen článek 30 rumunské ústavy i Úmluva. Soud nařídil panu Pontovi zaplatit panu L.I. 20 000 rumunských lei (RON) – asi 4 400 eur (EUR) – jako náhradu nemajetkové újmy. Odvolací soud panu Pontovi vyhověl částečně a náhradu snížil na polovinu, tedy na 2 200 euro.

ESLP: Národní soudy nerozhodovaly v kontextu

U Evropského soudu pro lidská práva si pan Ponta s odvoláním na článek 10 (svoboda projevu)  stěžoval, že nález proti němu se rovnal zásahu do jeho práva na svobodu projevu, který nebyl v demokratické společnosti nezbytný.

„Soud nejprve shledal, že k jednání protagonistů případu – obou bývalých ministrů – došlo ve veřejném kontextu a že dotyčný příspěvek lze číst jako příspěvek v debatě o věci veřejného zájmu, konkrétně o politické korupci. Soudy tak měly zvláště úzký prostor pro uvážení při určování, zda byl uložený trest ,nezbytný´,“ uvádí k tomu Evropský soud pro lidská práva.

Soud dále shledal, že ve svých rozsudcích se vnitrostátní soudy nezabývaly výroky v celkovém kontextu případu, aby bylo možné posoudit záměry stěžovatele. Podle ESLP se rumunské soudy nezohlednily právo stěžovatele na svobodu projevu v širším kontextu debaty dvou politiků o věci veřejného zájmu – právo, na které pan Ponta při své obhajobě výslovně spoléhal, vyplývá ze zprávy o případu.

Prohlášení vycházela od orgánů a dotyčný byl premiér

Evropský soud pro lidská práva dospěl k názoru, že prohlášení nepostrádala skutkový základ, pokud jde o stěžovatele, který odkazoval na konkrétní okamžik v jeho premiérské funkci a na velmi konkrétní informace s uvedením zdroje těchto informací („specializované státní orgány“) včetně podrobností týkajících se kontextu případu, jako je skutečnost, že informaci oznámil tehdejšímu prezidentovi a měl získal jeho souhlas k odvolání L.I. z funkce na základě obvinění proti mu.

Soud rovněž shledal, že rumunské vnitrostátní soudy zbavily stěžovatele možnosti navrhovat a zajistit výslech svědků, protože odmítly provést svědectví navzdory opakované žádosti stěžovatele. „Tím, že soudy požadovaly, aby stěžovatel prokázal, že jeho tvrzení jsou pravdivá a zároveň mu odepřel účinnou příležitost předložit důkazy na svou obhajobu, rumunské soudy překročily svůj prostor pro uvážení,“ uvedl k případu Evropský soud pro lidská práva.

Potřeba ochrany pana L. I. se neprokázala

ESLP dále rozhodl, že vnitrostátní soudy nevyvážily právo L. I. na respektování jeho pověsti proti právu stěžovatele na svobodu projevu. „Vnitrostátní soudy přesvědčivě neprokázaly, že existuje naléhavá společenská potřeba ochrany osobnostních práv L. I., veřejně činné osoby, nad stěžovatelovým právem na svobodu projevu a nad veřejným zájmem na prosazování této svobody tam, kde jde o záležitosti veřejného zájmu.

Soud dospěl k závěru, že došlo k zásahu stěžovatele do výkonu jeho práva na svobodu vyjádření, který nebyl „nezbytný v demokratické společnosti“, a proto došlo k porušení článku 10 Úmluvy. „Soud rozhodl, že Rumunsko má stěžovateli zaplatit 2 200 EUR jako peněžitou škodu,“ uzavírá Evropský soud pro lidská práva zprávu o případu.

Irena Válová

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY