Středa, 17. srpna, 2022

Kauza Vidkun. Na čem stojí Šlachtův největší případ a podmíněné tresty tří aktérů kauzy

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Známá kauza Vidkun, která byla veřejnosti zpočátku prezentována jako závažné ovlivňování trestního řízení, respektive ohýbání vyšetřování, byla nakonec odsouzena za zcela jiné právní argumentace. Vyplývá to z analýzy rozsudku, kterou provedl Ekonomický deník. Hlavní podezřelý, exnáměstek olomoucké krajské policie Karel Kadlec, měl dle soudu zneužívat informace, které získal v průběhu své služby. Z rozsudku vyplývá, že měl Kadlec z posunování těchto informací dalším osobám získat nezákonný prospěch. Jak z rozsudku v kauze Vidkun dále vyplynulo, nalézací soud v podstatě rezignoval na posouzení účelu Kadlecem opatřovaných informací, ale i možnosti Kadlece, či jiných osob, mít z údajně neoprávněně získaných informací nějaký reálný prospěch.

Soudní líčení, v němž čelili obžalobě z dva někdejší vysoce postavení policisté Karel Kadlec a Radek Petrůj, vlivný olomoucký podnikatel Ivan Kyselý a bývalý hejtman Jiří Rozbořil (ČSSD), trvalo půldruhého roku.

Jak se ukázalo, nakonec nejde o závažný kriminální případ s korupcí v pozadí, jak jej prezentoval Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Róberta Šlachty.

Radek Petrůj byl zproštěn v plné míře a znovu nastoupil k policii. Karel Kadlec a Ivan Kyselý byli zproštěni z pěti bodů obžaloby.

Kyselý byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání osmnácti měsíců s tříletou zkušební dobou a pokutě 2 100 000 korun.

Karel Kadlec odešel s dvouletou podmínkou a čtyřletým odkladem, pokutou 144 000 korun a zákazem zaměstnání v bezpečnostních sborech po dobu 4 let.

Exhejtman Jiří Rozbořil byl odsouzen k dvouletému trestu s podmíněným odkladem na 3 roky a pokutě 180 000 korun.

Připomeňme, že Kadlec, Kyselý a Rozbořil strávili tři měsíce ve vazbě a vyšetřování bylo prezentováno tak, že jde o velmi závažné zločiny – především ohýbání trestního řízení. Tuto argumentaci policie a žalobců soud nepřijal.

Hlavní podezřelý, exnáměstek olomoucké krajské policie Karel Kadlec měl dle soudu zneužívat informace, které získal v průběhu své služby. Dle dikce zákona měl z posunování těchto informací dalším osobám získat nezákonný prospěch. Tedy měl „jako úřední osoba v úmyslu opatřit sobě nebo jinému neoprávněný prospěch, vykonával svou pravomoc způsobem odporujícím jinému právnímu předpisu“ a měl se dopustit přečinu zneužití pravomoci úřední osoby.

„Činil tak proto, aby se odvděčil za domnělé zásluhy o to, že nebyl odvolán ze své funkce, a domníval se, že takto podpoří svou kariéru v policejním sboru, případně zajistí své setrvání ve funkci náměstka ředitele KROK (Krajského ředitelství Policie Olomouckého kraje – pozn. red.) díky vlivu jiných osob, přičemž Karel Kadlec věděl či byl srozuměn s tím, že uvedené informace Ivan Kyselý či Jiří Rozbořil sdělí či mohou sdělit dalším nepovolaným osobám a že sdělení uvedených informací může vést k ohrožení či maření dosažení základního cíle trestního řízení, kterým je řádné a nestranné odhalování a objasňování trestné činnosti,“ popsal trestnou činnost Karla Kadlece soudce Martin Lýsek.

Pikantní na dikci rozsudku je, že jak hejtman Rozbořil, ani podnikatel Kyselý, nemohli setrvání Karla Kadlece ve funkci ovlivnit, nezákonný prospěch tedy zcela absentuje.

Redakce Ekonomického deníku rozsudek Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci, v trestní věci Vidkun ve které figurují jako nepravomocně odsouzení k podmíněným trestům odnětí svobody vlivný olomoucký podnikatel Ivan Kyselý, bývalý hejtman za ČSSD Jiří Rozbořil a bývalý náměstek krajského policejního ředitele Karel Kadlec, analyzovala.

Protože státní zástupce i obžalovaní podali proti rozsudku Krajského soudu v Olomouci odvolání, tak se tato trestní věc nachází u Vrchního soudu v Olomouci, kde byla přidělena senátu Martiny Kouřilové, která bude společně se soudci Jiřím Zouharem a Alešem Rýznarem ve věci rozhodovat.

Mediálně známou kauzu spustil v roce 2015 Róbert Šlachta s tehdejším ÚOOZ jako výkladní skříň své práce a samotné kauze a s ní související reorganizace policie bylo věnováno mediálně spousty hodin. Redakce Ekonomického deníku se případu podrobně věnuje a nyní zveřejňuje některé zjištění nalézacího soudu.

Šéf hnutí Přísaha a někdejší náčelník Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Róbert Šlachta. Foto: Přísaha

Rozsudek Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci předsedy senátu
Martina Líska a tedy vina či nevina všech obžalovaných je založen na
„vnitřním přesvědčení Karla Kadlece“, které má soud za prokázané s konglomerátu rozhovorů, jak píše v rozsudku.

Zjednodušeně řečeno, soud odsoudil všechny obžalované pouze proto, protože je přesvědčen, že plukovník Kadlec neprováděl při rozhovorech se spoluobžalovanými operativně pátrací činnost, jak celou dobu trestního řízení tvrdil.

Soud Kadlece a a podnikatele Ivana Kyselého odsoudil za čtyři z devíti skutků, které jim byli původně kladeny za vinu. Přičemž u pěti skutků soud nevyloučil, že Kadlec informace získával, tedy prováděl operativně pátrací činnost.

K ovlivnění vyšetřování nedošlo

Důležité v rozsudku je, za co byli obžalovaní odsouzeni. Připomeňme, že Krajský soud odsoudil obžalované za skutky Králík, Kaštilová, Aquapark a Jezdecký areál Lazce, ve kterých se obžalovaní Kadlec, Kyselý a Rozbořil baví o před tím notně medializovaných kauzách.

Kauza Králík

Co tvrdil ÚOOZ? Trestní řízení proti Jaroslavu Králíkovi pro poškozování zájmů EU Karel Kadlec měl Ivanu Kyselému sdělovat podrobnosti o vyšetřování. Trestní stíhání nakonec nemělo být zahájeno. Jenomže vzápětí dává Karel Kadlec Radku Petrůjovi pokyny, aby „zajistil za každou cenu rozhodnutí o zahájení trestního stíhání v konkrétním termínu“. Policista pověřený vyšetřováním případu přitom původně chtěl věc odložit.

Kauza Hany Kaštilové-Tesařové

Šlo o případ, ve kterém se bývalá radní za ČSSD Hana Kaštilová- Tesařová měla dopustit zneužití pravomoci veřejného činitele v době, kdy působila na olomouckém magistrátu.

Co tvrdil ÚOOZ? Karel Kadlec řekl Ivanu Kyselému podrobnosti o vyšetřování. Podnikatel měl kriminalistovi dát pokyn, aby ženě nabídli vyšetřovatelé institut spolupracující obviněné „s cílem získat další informace o trestní činnosti na Magistrátu města Olomouce“.

Kauza Aquapark

Šlo o trestní řízení kvůli porušení povinnosti při správě cizího majetku. Co tvrdil ÚOOZ? Karel Kadlec měl Ivanu Kyselému uvolnit informace o vyšetřování, údajně na pokyn Ivana Kyselého tak, aby se to „negativně nedotklo“ hejtmana Jiřího Rozbořila. V tomto kontextu se podle ÚOOZ nejspíš Ivan Kyselý dozvěděl i kroky, které následovaly v řešení kauzy.

Kauza závodiště Lazce – jezdecký areál

Šlo o trestní řízení týkající se okolností poskytnutí dotace na výstavbu areálu olomouckého aquaparku.

Co tvrdil ÚOOZ? Hejtman Jiří Rozbořil údajně chtěl ovlivnit vyšetřování kolem jezdeckého areálu Lazce v Olomouci, kvůli čemuž inicioval schůzku s podnikatelem Ivanem Kyselým. Ten jej měl dle usnesení odkázat na Karla Kadlece. Jemu pak, tvrdí ÚOOZ, nabídl politik úplatek, který měla uhradit osoba přímo spjatá s trestním řízením. Verze o úplatku se přitom vůbec nepotvrdila.

V těchto a ještě dalších trestních řízeních měl podle obžaloby bývalý policejní náměstek Karel Kadlec vynášet informace svému příteli podnikateli Ivanu Kyselému a podle jeho instrukcí ovlivňovat jednotlivá vyšetřování.

„Soustavně, pravidelně a dlouhodobě vyžadoval a neoprávněně si nechával sdělovat konkrétní informace z trestních řízení. V důsledku čehož v rámci Olomouckého kraje prostřednictvím Karla Kadlece a Radka Petrůje záměrně ohrožoval a mařil dosažení základního cíle trestního řízení,“ tvrdí ve své žalobě státní zástupce VSZ v Olomouci Miroslav Stoklásek.

Karel Kadlec tvrdí, a leckde je to snadno prokazatelné, že se s Kyselým bavil o mediálně známých kauzách, teda už o veřejnosti známých detailech.  

V kauze Králík stejně jako v jiných kauzách soud konstatuje, že ze strany obžalovaných nedošlo k žádnému negativnímu ovlivnění kauzy, přičemž vinu Kadlece a Kyselého soud opírá o zjištění zachycené na nahrávkách, ve kterých Kadlec má sdělovat informace, které byly neveřejné a je nerozhodné, zda podnikatel Kyselý věděl nebo nevěděl nebo zda byly medializovány.

Ekonomický deník připomíná, že Karel Kadlec byl souzen kvůli údajnému zneužití pravomoci.

V této souvislosti Ekonomický deník prostudoval několik judikátů Nejvyššího
soudu na podobné téma, konkrétně následující: 3Tdo 665/2008, 7Tdo 1059/2012, 7 Tdo 516/2015 a 3 Tdo 546/2016.

Z nich vyplývá, že „přečinu zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku se dopustí úřední osoba, která v úmyslu
způsobit jinému škodu nebo jinou závažnou újmu anebo opatřit sobě nebo
jinému neoprávněný prospěch vykonává svou pravomoc způsobem odporujícím jinému právnímu předpisu.

Podle právní věty odsuzujícího rozsudku v kauze Vidkun představovala pohnutka obviněného Kadlece úmysl opatřit sobě nebo jinému neoprávněný prospěch.

Soud prvního stupně sice svou argumentaci příhodně uvedl citací z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. května 2015 7 Tdo 516/2015, podle kterého pokud byl účel informací opatřených neoprávněnou lustrací takové povahy, že z něho nemohl mít pachatel ani jiné osoby žádný prospěch, nelze uvažovat o naplnění zákonných znaků trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 tr. zákoníku; prospěch pachatele a jiných osob by totiž musel vyplývat ze způsobu použití předmětných informací, nikoli ze způsobu jejich získání, byť šlo o způsob protiprávní.

Následně pak ale soud v podstatě rezignoval na posouzení účelu opatřených informací a možnosti obviněného či jiných osob mít z neoprávněně získaných informací nějaký reálný prospěch.

Připomeňme si, že Kadlecova obhajoba podpořená odposlechy říká, že se
v kauze Králík s Kyselým bavil proto, že mu Šlachtovi detektivové z ÚOOZ,
kteří kauzu šetřili společně s bývalým šéfem ČSSD v Olomouckém kraji Jiřím
Zemánkem, vyhrožovali a chtěli kauzu Králík odložit a Kadlec se bavil s Kyselým proto, aby zjistil, kdo má kauze zájem a jaké je pozadí. Což vyplývá i z některých svědeckých výpovědí před soudem.

Podobně tomu je i v dalších skutcích, za něž jsou odsuzování, tedy skutek Kaštilové a Aquapark.

Posledním skutkem, za který byl Kadlec a spol. odsouzeni je Jezdecký areál Lazce, ve kterém Kadlec na odposleších mluví s tehdejším hejtmanem a předsedou ROP Jiřím Rozbořilem ve kterém je Kadlec odsuzován za vynášení informací.

Argumentace Kadlece založená na tom, že se Kadlec baví s Rozbořilem jako zástupcem poškozeného a že Rozbořil měl veškeré informace z trestního oznámení doručeného z Finančně analytického útvaru a že mu tedy ani při dobré vůli nemohl říct nic jiného, u Krajského soudu v Olomouci neuspěla.

Z už citovaného judikátu Nejvyššího soudu z 20. května 2015 plyne že „pokud jde o jednání uvedené pod písmenem b) výroku, nalézací soud sice v odůvodnění zmínil, že M. N. již předtím podal na D. H. trestní oznámení, tuto skutečnost však do svých úvah nijak nepromítl. Nelze přitom přehlédnout, že pokud byl M. N. skutečně poškozeným ve věci vedené policejním orgánem, mohl patrně veškeré obviněným předané údaje získat i nahlédnutím do předmětného spisu, a pak by se jednání obviněného vztahovalo pouze ke snazšímu způsobu získání informace, rozhodně ne k prospěchu plynoucímu z povahy informace a jejího použití.“

Rozhodnutí nalézacího soudu tedy nereflektuje už delší dobu známé judikáty Nejvyššího soudu.

Nabízí se proto otázka: Nebyla tedy kauza Vidkun pouze mstou exšéfa bývalého ÚOOZ Róberta Šlachty, šéfa jeho ostravské expozitury Jiřího Komárka, a dalších, založená na prokázaných vymyšlených úředních záznamech a neoprávněném šmírování a špiclování?

A další: Nechodí tedy pachatelé, kteří chtěli skutečně ovlivňovat kauzy, na svobodě?

Jan Hrbáček, Ekonomický deník

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY