Paralelní polis Foto: Michal Louč

‚Paralelní polis‘ musí zaplatit pokutu ČNB, neoprávněně nabízela mince kryté Bitcoinem

Spolek Paralelní polis musí zaplatit České národní bance (ČNB) pokutu 50 tis. Kč. Rozhodl tak Městský soud v Praze (MS), který zamítl žalobu spolku. Pokutu ČNB uložila spolku za to, že nabízel sběratelské předměty s tématem Juliana Assange a Aarona Schwartze s označením „mince“, což zákon zapovídá.

ČNB uložila pokutu spolku Paralelní polis za nabízení dvou typů stříbrných sběratelských předmětů s označením „mince“, neboť podle zákona o ČNB nikdo nesmí při označení nebo popisu žetonu, medaile nebo podobného předmětu v souvislosti s jejich nabízením, prodejem nebo jiným rozšiřováním použít slovo „mince“.

Spolek prezentuje předměty jako mince i nadále na svém webu s tím, že jde o unikátní propojení umění, vědy a technologie, kdy každá mince je „kryta“ virtuální měnou Bitcoin.

Proti uložení pokuty se spolek bránil správní žalobou. V té mj. tvrdil, že „napadené rozhodnutí je založeno na nelegitimní, neetické a nesmyslné monopolizaci slova českého jazyka, které je obecně a dlouhodobě používané pro označení určitého předmětu, a to ze strany státní moci“. Podle spolku se jedná rozhodnutí, které je v rozporu s Ústavou a Listinou základních práv a svobod, navíc je založeno na nesprávném posouzení předmětů-mincí.

Senát v čele se soudcem Milanem Tauberem však žalobu zamítl, a to především s ohledem na její slabost argumentační i důkazní. V žalobě nebylo konkrétně uvedeno, v čem byla porušena žalobcova základní práva s ohledem na tvrzený rozpor rozhodnutí s Ústavou a Listinou, ani nebyl předložen v žalobě avizovaný odborný numismatický posudek ohledně tvrzeného omylu v posouzení nabízených předmětů.

„Výhradní právo žalované vydávat mince podle § 12 zákona o ČNB vyplývá z postavení žalované, jako ústřední banky ČR (čl. 98 Ústavy). Aby uvedené povinnosti mohla žalovaná dostát, zákon o ČNB v § 21 obecně zakazuje vyrábět, dovážet, nabízet, prodávat nebo jinak rozšiřovat medaile, žetony nebo podobné předměty, které jsou svým provedením způsobilé uvést jejich držitele v omyl, že jde o mince vydávané žalovanou, a současně i použít při označení nebo popisu žetonu, medaile nebo podobného předmětu v souvislosti s jejich nabízením, prodejem nebo jiným rozšiřováním slovo „mince“. Na uvedených zákazech soud s ohledem na postavení a funkci žalované neshledal nic nelegitimního, neetického či nesmyslného,“ konstatuje se v odůvodnění rozhodnutí MS z 22. června.

Petr Dimun