Středa, 17. srpna, 2022

‚Paralelní polis‘ musí zaplatit pokutu ČNB, neoprávněně nabízela mince kryté Bitcoinem

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Spolek Paralelní polis musí zaplatit České národní bance (ČNB) pokutu 50 tis. Kč. Rozhodl tak Městský soud v Praze (MS), který zamítl žalobu spolku. Pokutu ČNB uložila spolku za to, že nabízel sběratelské předměty s tématem Juliana Assange a Aarona Schwartze s označením „mince“, což zákon zapovídá.

ČNB uložila pokutu spolku Paralelní polis za nabízení dvou typů stříbrných sběratelských předmětů s označením „mince“, neboť podle zákona o ČNB nikdo nesmí při označení nebo popisu žetonu, medaile nebo podobného předmětu v souvislosti s jejich nabízením, prodejem nebo jiným rozšiřováním použít slovo „mince“.

Spolek prezentuje předměty jako mince i nadále na svém webu s tím, že jde o unikátní propojení umění, vědy a technologie, kdy každá mince je „kryta“ virtuální měnou Bitcoin.

Proti uložení pokuty se spolek bránil správní žalobou. V té mj. tvrdil, že „napadené rozhodnutí je založeno na nelegitimní, neetické a nesmyslné monopolizaci slova českého jazyka, které je obecně a dlouhodobě používané pro označení určitého předmětu, a to ze strany státní moci“. Podle spolku se jedná rozhodnutí, které je v rozporu s Ústavou a Listinou základních práv a svobod, navíc je založeno na nesprávném posouzení předmětů-mincí.

Senát v čele se soudcem Milanem Tauberem však žalobu zamítl, a to především s ohledem na její slabost argumentační i důkazní. V žalobě nebylo konkrétně uvedeno, v čem byla porušena žalobcova základní práva s ohledem na tvrzený rozpor rozhodnutí s Ústavou a Listinou, ani nebyl předložen v žalobě avizovaný odborný numismatický posudek ohledně tvrzeného omylu v posouzení nabízených předmětů.

„Výhradní právo žalované vydávat mince podle § 12 zákona o ČNB vyplývá z postavení žalované, jako ústřední banky ČR (čl. 98 Ústavy). Aby uvedené povinnosti mohla žalovaná dostát, zákon o ČNB v § 21 obecně zakazuje vyrábět, dovážet, nabízet, prodávat nebo jinak rozšiřovat medaile, žetony nebo podobné předměty, které jsou svým provedením způsobilé uvést jejich držitele v omyl, že jde o mince vydávané žalovanou, a současně i použít při označení nebo popisu žetonu, medaile nebo podobného předmětu v souvislosti s jejich nabízením, prodejem nebo jiným rozšiřováním slovo „mince“. Na uvedených zákazech soud s ohledem na postavení a funkci žalované neshledal nic nelegitimního, neetického či nesmyslného,“ konstatuje se v odůvodnění rozhodnutí MS z 22. června.

Petr Dimun

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY