Zákoník práce nepracuje s digitalizací a zaostává za současnou praxí. „Sám jsem někdy překvapený, kolik najdeme šedých míst v rámci pracovního práva,“ říká šéf právního oddělení Hyundai Motor Manufacturing Czech v Nošovicích David Valenta. Společnost poskytuje pro zaměstnance zajímavý benefit – právní poradnu zdrama. Valenta tak se svým týmem zaměstnancům z právního hlediska radí například s rozvodem či s koupí nemovitosti.

Proč jste si vybral kariéru podnikového právníka?
Začal jsem s ní ihned po škole. Během studia jsem si advokacii zkusil asi na tři roky v pozici paralegal. Díky tomu jsem věděl, že do advokacie mě to tolik netáhne. Už od začátku jsem inklinoval k podnikové právničině.

Co se vám nelíbilo na advokacii?
Neviděl jsem tam celý obraz. Většinou jsem dělal dílčí úkoly pro různé klienty. V podnikové právničině je to o tom, že právník musí společnost znát, ideálně od A do Z. Je u projektů od úplného začátku až do konce. Není to tak, že vstoupím do nějaké fáze, pak vystoupím a ten zbytek mě nezajímá. Je tam i odpovědnost za výsledek, prolíná se byznys, ekonomie a právo. Pro mě je to pestřejší a zajímavější, než advokacie. Měl jsem to štěstí, že po škole jsem se uchytil jako podnikový právník ve společnosti Home Credit v Brně. Poté jsem se i s rodinou přestěhoval sem. S manželkou pocházíme ze Severní Moravy, tak jsme se dohodli, že opustíme Brno, přestěhujeme se sem a všechno se to tak nějak potkalo.

Co nejčastěji z pozice šéfa právníků společnosti Hyundai řešíte?
V právním oddělení je nás osm, z toho šest právníků. Převažuje smluvní agenda, kdy naším oddělením projde několik stovek smluv ročně a další tisíce smluv a objednávek se realizuje na základě vzorové dokumentace, kterou připravujeme a revidujeme. Dále poskytujeme kolegům z jiných oddělení právní stanoviska z celé řady právních oblastí, náš záběr je poměrně široký, což odpovídá velikosti a významu společnosti HMMC. Máme také dvě kolegyně, které sice nejsou právničky, ale pro chod oddělení jsou neméně důležité. Jedna z nich zajišťuje administrativní podporu celému oddělení a druhá má na starosti korejské kolegy, kteří sem přijíždí jako expati z centrály Hyundai v Soulu, a nějakou dobu v Česku pracují a žijí s celou rodinou. Takže kromě klasické právničiny máme na starosti i vízovou agendu. O korejské kolegy se staráme od jejich příjezdu, vyřízení formalit a pak jim pomáháme s životem v Česku ve smyslu vyřizování úředních záležitostí, uzavírání nájemních smluv apod.

Kolik takových kolegů z Koreje máte?
Jejich počet se od založení společnosti postupně snižuje, teď jich tu je okolo čtyřiceti. A většina z nich je tu s celou rodinou. Žijí buď v Ostravě nebo v Praze a muži přes týden pracují tady. Což je pro Korejce normální rodinné uspořádání. Ještě musím zmínit, že máme na starosti také compliance agendu a odpovídáme za to, že společnost jedná dovnitř i navenek v souladu s právními předpisy a etickými standardy. Vybudovali jsme a neustále rozšiřujeme compliance program s vlastními postupy a pravidly. Teď nás v této souvislosti například zajímá připravovaný zákon o ochraně oznamovatelů, známý také pod pojmem whistleblowing. Nicméně my už zde máme podobný systém zavedený od roku 2015 a postupně jej vylepšujeme, takže nyní očekáváme jen dílčí úpravy.

Jak to funguje?
Jedná se primárně o kontaktní formulář na našem webu, ale oznámení lze učinit i emailem, telefonicky nebo osobně. Osvědčilo se to i v praxi. Byť musím říct, že přes kontaktní formulář, který je snadno dohledatelný např. přes Google a dostupný komukoliv, nám nejčastěji chodí zprávy ze světa od zákazníků Hyundai, kteří řeší problém s jejich vozidlem nebo dealerem, u kterého si vozidlo koupili. Ty pak odkazujeme právě na dealery nebo na národní distributory. Náš oznamovací systém cílí spíše dovnitř do naší společnosti, například jako prevence úplatkářství, šikany a podobných negativních jevů, kterým chceme předcházet.

Můžete popsat, jak se systém osvědčil v praxi?
Nemohu být konkrétní, ale důležité je, že zaměstnanci vědí, že se na někoho mohou obrátit. Je to samozřejmě anonymní, takže odpadá obava zaměstnanců z toho, že by se vůči nim mohla dít nějaká odvetná opatření. Což výslovně uvádíme, že je nepřípustné. Je s tím spojená i transparentnost ve firmě. Nechceme, aby se problémy tutlaly, ale chceme je aktivně řešit, a pokud je to možné, tak i proaktivně komunikovat mezi zaměstnanci. Máme informační portál pro zaměstnance, kde se každodenně objevují aktuality z chodu společnosti, různé soutěže pro zaměstnance nebo tam právě propagujeme náš vnitřní oznamovací systém.

Máte v Hyundai i bezplatnou právní poradnu pro zaměstnance. Jak ji mohou využívat?
Osobně, telefonicky nebo emailem se na nás mohou zaměstnanci obrátit se svými právními problémy. Samozřejmě se to netýká věcí ve vztahu k naší společnosti, tam bychom byli ve střetu zájmů. Jde o jejich čistě soukromé věci. Je to poměrně populární zaměstnanecký benefit.

Já mám pocit, že bych takový benefit využívala skoro denně.
Máme kolegy, kteří se nám objevují opakovaně a vrací se snad s měsíční pravidelností. Takoví stálí klienti, které bychom jako advokáti mohli vzít i na paušál.

Ale vy poskytujete rady zdarma, že ano?
Samozřejmě. Máme ale interní pravidlo, že bychom se každému zaměstnanci měli věnovat maximálně půl hodiny a poskytnout mu základní orientaci v problému. Tento benefit není a nemůže být o tom, že budeme revidovat patnácti stránkové smlouvy.

Mohla bych tedy přijít například s tím, že se rozvádím a potřebuji pomoci, jak postupovat?
Přesně tak, to je zrovna hodně časté. Hodně dotazů se týká rozvodů a péče o děti. Pak samozřejmě řešíme různé exekuce a insolvence nebo prodej a pronájem nemovitostí.

Připravujete se na právní úpravu hromadných žalob?
Nás se to nebude týkat, protože my s koncovým klientem přímý smluvní vztah nemáme. Auta prodáváme v rámci skupiny národním distributorům a až následně se skrze jednotlivé dealery auta dostanou ke konkrétnímu zákazníkovi. Spotřebitelské spory jsem si zažil v předchozím zaměstnání a jsem rád, že tady jsme od toho chráněni.

Máte přes 3100 zaměstnanců. Jaké problémy v oblasti pracovního práva řešíte nejčastěji?
Skoro denně pracovní právo nějakým způsobem řešíme. Sám jsem někdy překvapený, kolik je šedých míst v rámci pracovního práva a zákoníku práce. Každá životní situace nebo situace konkrétního zaměstnance je do jisté míry něčím specifická. Personální oddělení se na nás obrací, protože ty věci často nejsou jednoznačné. Z mého pohledu je zákoník práce možná až příliš ochranitelský vůči zaměstnancům a zaměstnavatelé kolikrát v některých situacích mají manévrovací prostor dost omezený. Myslím si, že pracovní právo možná také trochu pokulhává za současnou praxí. Ale to by se podle mě dalo říct o většině legislativy. Byznys postupuje dramaticky dopředu a právo pak nestíhá.

Co konkrétního by se mělo v zákoníku práce změnit?
Zákoník práce v současné době například vůbec nepracuje s digitalizací. Spousta úkonů by se dala řešit, řekněme, méně formálním způsobem.

Co dalšího by se v rámci legislativy mělo změnit?
Obecně mám za to, že pokud je legislativa nějakým způsobem ustálená a v rámci možností kvalitní, tak je lepší, pokud se zásadně nemění a je předvídatelná. Z našeho pohledu jako společnosti zaměstnávající přes 3000 lidí by tedy bylo fajn, kdyby pracovní právo bylo více poplatné době, ale zároveň bylo v zásadních parametrech ustálené a poskytovalo tak zaměstnavatelům i zaměstnancům potřebnou právní jistotu.

Jak často v Hyundai řešíte problémy soudní cestou?
Naštěstí moc ne. Snažíme se zejména soudním sporům předcházet. Daří se nám to a jsem tomu rád. Myslím si, že je vždy prostor k řešení sporu jinak, než u soudu. Co se týká pasivních sporů, kdy jsme v pozici žalovaného, tak evidujeme několik žalob ze zahraničí v podobě dozvuků aféry Dieselgate, čehož se chytají i různí advokáti. Často je to v Německu, nebo Rakousku, kdy advokáti za vidinou zisku vyhledávají klienty, kteří by byli ochotní žalovat automobilky o náhradu škody.

A to jste říkal, že se vás hromadné žaloby nebudou týkat.
To není úplně případ hromadné žaloby, zatím to jsou jednotky.

Pokud by ale v Česku existoval zákon o hromadném řízení, podobné žaloby by asi mohly přijít.
Zatím se to naší optikou a v rámci našeho odvětví jeví jako specifikum zejména německého trhu, kdy to odstartoval případ Volkswagenu. Z našeho pohledu to jsou nepodložené žaloby bez důkazů a spíš nás to jen administrativně zatěžuje. Ale že bychom to vnímali jako nějaké velké riziko do budoucna, to ne. Stojíme si za svými auty.

Účastníte se veřejných zakázek?.
Naše společnost přímo ne. Vozy Hyundai se zúčastnily a zvítězily například v tendru na policejní vozy, vozy pro ŘSD nebo Lesy ČR, ale prostřednictvím Hyundai Motor Czech, což je národní distributor pro ČR v Praze. My jsme výrobní závod, který vyrábí auta převážně pro Evropu, ale máme globální záběr a naši zákazníci jsou po celém světě. Hyundai Motor Czech je jeden z mnoha zákazníků. My s nimi spolupracujeme, ale do tendru se přihlašují oni.

Jak vnímáte úroveň vymahatelnosti práva v ČR?
Obecně si myslím, že by soudy mohli pracovat rychleji. Ale překvapilo mě, že často jsou v tomto směru dávány za příklad německé soudy. Ze zkušeností, které máme, ale zas tak rychlé nejsou. Takže nechci hanit české soudy, že na tom jsou až tak špatně. Kdybych mohl srovnat obecné soudnictví s rozhodčím řízením, tak ani u rozhodčího řízení to není na z pohledu vymahatelnosti a efektivity na úrovni, na jaké bychom si to přáli mít.

Jak se připravujete na platnost tzv. Green Deal, tedy zelené dohody?
Jako skupina Hyundai na to připraveni jsme. Protože Hyundai se snaží být leaderem na poli alternativních pohonů. Emisní cíle se nám daří poslední dva roky splňovat. A věřím, že tomu tak bude i nadále. V Nošovicích máme skladbu modelů danou v rámci globální politiky, ale podílíme se na připomínkování evropské legislativy, kdy skupina Hyundai má kancelář přímo v Bruselu. Ve spolupráci s kolegy v Bruselu se snažíme dodávat argumenty, čísla a konkrétní poznatky z výroby. Aby oni zase mohli skrze ACEA, což je asociace výrobců automobilů v Evropě, připomínkovat evropskou legislativu z pohledu výrobců. V médiích je často prezentováno tak, že Evropská komise nám něco přikazuje shora, ale ono to tak úplně není. Ohledně každé podobné legislativy probíhá široká diskuze různých zájmových skupin. Pravdou však zůstává, že většinou převáží trendy, které výrobce automobilů tlačí do větších a větších ústupků. Ale nechci si v žádném případě stěžovat. Bereme to jako realitu, která tady je. A klimatické cíle se nám daří plnit a věříme, že to tak bude i nadále. Už tvoří hybridní, plug-in hybridní a čistě elektrická auta 40  % naší produkce a jejich počty budeme postupně navyšovat. Je to i tím, že naši zákazníci jsou napříč celou Evropou. V zemích jako je Norsko, Švédsko nebo Nizozemsko jsou přes různé dotace a daňové úlevy elektromobily podporované daleko více, než u nás a tam je trh s elektromobily pochopitelně větší.

Jste korejská firma. V čem je to z vašeho pohledu specifické?
Pro nás, jako pro právníky, to příliš specifické není. Pohybujeme se v mantinelech stanovených českou a evropskou legislativou. Korea má úplně jiný právní systém. Co se týče mezinárodního přesahu, tak se v rámci skupiny Hyundai/Kia například pravidelně účastníme konferencí, kde si s kolegy právníky vyměňujeme své poznatky a zkušenosti. Třeba kolegové z Brazílie nás překvapili tím, jak jsou zahlceni pracovně právní agendou a žalobami bývalých zaměstnanců. Legislativa je tam nastavená tak, že umožňuje zaměstnancům až šikanovat zaměstnavatele skrze žaloby a Hyundai v Brazílii tak vede tisíce soudních sporů. My jsme měli tři nebo čtyři pracovně právní spory za celou historii naší společnosti. Aktuálně nemáme žádné.

Jak jste z právního hlediska v tak velké firmě zvládali covid a omezení, která nařizovala vláda, respektive ministerstvo zdravotnictví?
To bylo téma číslo jedna posledních dvou let. Neustále jsme analyzovali a rozebírali aktuální legislativu a vydávali k ní stanoviska. Stát hodně agendy přesunul na zaměstnavatele a to hlavně na ty velké. Řešili jsme testování, cestování přes okresy nebo to, jak sem dostat korejské zaměstnance. Snad se to už nevrátí.

Zaměstnanci nařízení respektovali nebo jste s tím měli problémy?
Zaměstnanci spolupracovali velmi dobře, ostatně jsme v tom byli všichni společně. Někdy to bylo až komické, třeba když vyšel zákaz stravování na pracovištích. Hned jsme museli reagovat a řešit, kde se lidé najedí. A ten den odpoledne se to zrušilo. Předvídatelnost práva v té době de facto neexistovala a my jsme byli v neustálém napětí. Home office se dal praktikovat pro kancelářské pozice, ale lidé ve výrobě auta doma dělat nemohou. Také naši dodavatelé v důsledku covidu odkazovali na ustanovení ve smlouvách nebo zákonech, která jsme dříve považovali spíše za formální nebo okrajová. Například vyloučení odpovědnosti z důvodu existence vyšší moci či možnost obnovení jednání o smlouvě. Ale z pohledu právního oddělení bych si nerad stěžoval. Mnozí naši kolegové měli a mají kvůli dopadům covidu a nyní i války na Ukrajině daleko více starostí, zejména s pravidelnými dodávkami dílů, což je problém v celém automotive a nás to samozřejmě omezuje. Díky velkému zájmu zákazníků a pružnosti naší výroby však situaci zatím zvládáme a v prvním pololetí letošního roku se počet vyrobených aut dostal na úroveň, která byla obvyklá před vypuknutím pandemie.

Eva Paseková