Občanský zákoník už v současné podobě stanoví, že "výchovné prostředky lze použít pouze v podobě a míře, která je přiměřená okolnostem Foto: Pixabay

ÚS: Odnětí dítěte z rodiny je možné jen v případě vážných a konkrétních rizik

Odnětí dítěte z biologické rodiny lze podle Ústavního soudu (ÚS) akceptovat jen v případě, že mu hrozí vážná a konkrétní rizika. Jinak by bylo možné odejmout tisíce dětí a svěřit je „lepším rodičům“, varoval ÚS v dnešním nálezu, který je dostupný na webu soudu. Konkrétně vyhověl stížnosti matky a zrušil rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 8, na jehož základě její syn skončil v dětském domově. Důvodem byly neshody mezi rodiči, kteří měli potomky ve střídavé péči. Chlapec je dosud v dětském domově, obvodní soud se musí situací znovu zabývat, podle ÚS by měl rodině nařídit takovou odbornou pomoc, která bude pracovat s celým rodinným systémem.

Už v prosinci vynesl ÚS podobné rozhodnutí. Tehdy zdůraznil, že soudy nemohou posílat děti do diagnostického ústavu jen proto, že se rodiče, kteří spolu nežijí, nedokážou dohodnout na péči a předávání dětí. Jde vždy o krajní prostředek, pro který musí být splněny zákonné podmínky.

V kauze, které se týká dnešní nález, obvodní soud nejprve svěřil chlapce a dívku do střídavé péče rozvedených rodičů. Současně nad výchovou stanovil dohled, protože rodiče měli konfliktní vztah s dopadem na psychický vývoj dětí. Později se soud na podnět orgánu sociálně-právní ochrany dětí začal situací znovu zabývat a předběžným opatřením uložil rodičům, aby jedenáctiletého chlapce odevzdali do dětského domova. Dospěl k závěru, že rodiče svým přístupem dlouhodobě chlapce poškozují, což má přímý dopad na jeho chování. Matka i otec se odvolali k Městskému soudu v Praze, avšak neuspěli.

Podle ÚS ale pro radikální zásah do rodinných poměrů a nařízení ústavní péče chyběly dostatečné důvody – například vážná změna v chování nezletilého, důvodné podezření, že je chlapec týrán či vážně ohrožován. Naopak se zdálo, že rodiče se pokoušejí dospět k dohodě a jsou ochotní střídavou péči upravit. Obvodní soud navíc nezjišťoval názor dětí na nové uspořádání a dostatečně se nezabýval tím, zda a proč není možné dítě svěřit někomu jinému v rodině, třeba prarodičům. Soud také nevysvětlil, co by měli rodiče konkrétně dělat, aby jim syn mohl být opětovně svěřen do péče.

„Zásadní vadou v řízení je, že obvodní soud vydal napadené předběžné opatření, aniž by prokazoval, že je nezletilý ve stavu nedostatku řádné péče nebo že je jeho vývoj vážně ohrožen. Není jasné, čím konkrétně obvodní soud odůvodňuje svůj závěr, že rodiče ‚nezletilého vystavují závažnému ohrožení jeho tělesné a duševní integrity‘ v takové míře, že je nutné jej z jejich péče odejmout,“ stojí v nálezu soudce zpravodaje Jiřího Zemánka.

ÚS setrvale zdůrazňuje, že základem rodinných vazeb je pouto pokrevního příbuzenství mezi členy rodiny, kde se primárně uskutečňuje péče o děti. Odnětí dítěte nelze akceptovat v případě, že v biologické rodině dítěti nehrozí vážná a konkrétní rizika, protože s tímto odůvodněním by bylo možné odejmout tisíce dětí a svěřit je „lepším rodičům“. „Takový postup je rozporný se základními právy i zákonem,“ zdůraznil soud.

(čtk)