Zpráva o činnosti státního zastupitelství za rok 2023, kterou v úterý v Senátu představila nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová, upozorňuje na nárůst kyberkriminality, rostoucí agresivitu u násilných trestných činů i závažnou kriminalitu páchanou nezletilými. Bradáčová, která je ve funkci necelý měsíc, zároveň avizovala, že chce budoucí zprávy proměnit z popisných přehledů v analytické dokumenty s konkrétními doporučeními pro vládu i zákonodárce. Zpráva podle některých senátorů nedostatečně zachycuje možnosti zrychlení vyšetřování u závažných hospodářských kauz.
V úvodu svého vystoupení v Senátu Lenka Bradáčová uvedla, že zpráva o činnosti státního zastupitelství za rok 2023, kterou předkládala, vznikla ještě za jejího předchůdce Igora Stříže. „Ráda bych, aby zpráva o činnosti do budoucna mapovala nejen trendy a rizika, ale také formulovala doporučení pro vládu a zákonodárce,“ uvedla Bradáčová a dodala: „Zpráva by měla být méně popisná a více analytická.“
Zároveň upozornila, že státní zastupitelství zpracovává data se zpožděním, protože je získává až na jaře následujícího roku od ministerstva spravedlnosti. To podle ní limituje možnosti dřívějšího předložení zprávy.
Počet trestních řízení klesá, ale agresivita roste
Z dat za rok 2023 vyplývá, že celkový počet zahájených trestních řízení zůstal na obdobné úrovni jako v předchozím roce – pod 200 tisíci případů. Zaznamenán byl ale nárůst násilné kriminality s těžšími následky a také kriminality páchané nezletilými a mladistvými.
„Agresivita pachatelů roste. Svědčí o tom nejen vyšší počty vražd a těžkých ublížení na zdraví, ale i to, že se jich stále častěji dopouštějí nezletilé a mladistvé osoby,“ konstatovala Bradáčová a upozornila na desetinásobný nárůst vražd spáchaných nezletilými za posledních pět let.
Bradáčová se v Senátu dotkla také otázky efektivity státního zastupitelství, kterou podle ní mimo jiné dokládá nízké procento zprošťujících rozhodnutí. „Obvykle se pohybuje mezi 3,9 až 4,6 procenty. To je za poslední dekádu stabilní výsledek,“ uvedla. Podle ní jde o důsledek silného přípravného řízení, které zajišťuje kvalitní selekci případů před podáním obžaloby.
Mohlo by vás zajímat
Odchody zkušených policistů
V roce 2023 bylo zaznamenáno téměř 19 500 případů kyberkriminality, zatímco před deseti lety jich bylo jen 1 500. „Internet se stává nástrojem pro páchání různých druhů kriminality,“ uvedla Bradáčová.
Senátor Stanislav Balík otevřel téma platového ohodnocení státních zástupců. Citoval ze zprávy, že „největším problémem je extrémní zatížení, ne platová nerovnost“. Bradáčová v reakci uvedla: „Je pro nás klíčové, aby platy státních zástupců zůstaly navázané na platy soudců. Oddělení těchto platů by mohlo ohrozit existenci soustavy.“
Senátor Róbert Šlachta se dotazoval na spolupráci s policií a její aktuální kondici. Bradáčová upozornila na odchody zkušených policistů a nedostatek personálu: „Odchody vyšetřovatelů ve věku 40–45 let jsou pro nás zásadní problém. Vyšetřování velkých kauz se tím prodlužuje o roky.“
Marvanová: Veřejnost čeká příliš dlouho na obžaloby
Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová připomněla kauzu ekologické havárie u Hustopečí a žádala více informací. Bradáčová odpověděla, že zákon jí brání konkrétní případy komentovat, ale uznala potřebu citlivě vyvažovat veřejný zájem a právo na informace. „Justice je tak silná, jak silná je v ní důvěra,“ uvedla.
Senátorka Hana Kordová Marvanová apelovala na zkrácení přípravného řízení: „„Veřejnost má pocit, že jsou tu různé kauzy, různé podvody a podezření, a trest nepřichází. Je třeba zkrátit dobu mezi obviněním a podáním obžaloby,“ uvedla. Bradáčová reagovala, že přípravné řízení v ČR je extrémně důkladné, což přináší nízký počet zprošťujících rozsudků, ale i delší lhůty.
Přetížení žalobci
Senátorka a advokátka Daniela Kovářová při projednávání zprávy ocenila způsob, jakým Bradáčová vystoupení pojala, a vyzdvihla témata, která považuje za zásadní. Zpráva podle ní správně upozorňuje na rostoucí složitost hospodářské kriminality i pokles trestných činů z nenávisti. Připomněla také, že za posledních 15 let se počet státních zástupců v Česku zásadně nezměnil, přestože se opakovaně diskutuje o jejich přetížení. „Když zvyšujeme výdaje na vnější bezpečnost, nesmíme zapomínat na tu vnitřní. A tam patří i státní zastupitelství,“ poznamenala.
