Městský soud v Praze bude znovu řešit, zda může žadatelce podle zákona o svobodném přístupu k informacím zpřístupnit utajovaný dodatek k česko-ruské dohodě o vypořádání sovětského dluhu. Nejvyšší správní soud (NSS) zrušil jeho původní rozhodnutí, kterým soud žadatelce vyhověl, a vyhověl kasační stížnosti ministerstva financí. Zveřejnění dodatku ale NSS úplně nevyloučil.
Dohoda mezi Českem a Ruskem o vyrovnání ruského dluhu pochází z roku 1994. Později k ní přibylo několik dodatků. O jeden z nich, konkrétně druhý dodatek z roku 2001 podepsaný za vlády premiéra Miloše Zemana, usiluje žena z Berounska. Žádost podala už v roce 2019.
Ministerstvo financí ženě odmítlo dokument poskytnout. Nejprve, když resort vedla Alena Schillerová (ANO), a následně i za Zbyňka Stanjury (ODS). V obou případech se úřad odvolal na to, že dodatek je od počátku veden jako utajovaná informace. Navíc existuje česko-ruská dohoda o vzájemné ochraně utajovaných skutečností, jejíž porušení by podle ministerstva mohlo poškodit mezinárodní postavení Česka.
NSS: Hrozí oslabení důvěryhodnosti Česka
Městský soud sice obě rozhodnutí ministerstva zrušil, NSS mu je ale nyní vrátil s pokynem, že ministerstvo nemůže konkretizovat škody způsobené zveřejněním dodatku bez prozrazení samotného obsahu. NSS zároveň připustil, že by prolomení mlčenlivosti mohlo negativně ovlivnit obraz Česka jako spolehlivého partnera.
„Bez ohledu na aktuální vztahy s Ruskou federací jde totiž o obecný princip: Nedodržení mezinárodního závazku je způsobilé snížit důvěryhodnost ČR jako smluvního partnera v mezinárodních vztazích,“ uvedl soud.
Soud musí zohlednit i veřejný zájem
Přestože kasační stížnost uspěla, NSS možnost zpřístupnění dodatku nevyloučil. Zdůraznil, že Městský soud musí při novém rozhodování provést takzvaný test veřejného zájmu – tedy zvážit, zda právo veřejnosti na informace o vypořádání sovětského dluhu nepřevažuje nad potřebou utajení.
Základní dluh Ruska vůči Československu a později Česku měl hodnotu několika miliard dolarů. Jeho původ sahá až do éry komunistického režimu. V roce 2001 tehdejší vláda vedená Milošem Zemanem většinu pohledávky prodala společnosti Falkon Capital. Podle některých odborníků pro stát nevýhodně.
