Zveřejňování zjevně nepravdivé nebo hrubě urážlivé informace v kampani před republikovými a regionálními volbami nakonec nebude přestupkem, za který by hrozila až dvoumilionová sankce. Rozhodla o tom dnes Sněmovna, když z vládního návrhu zákona o volebních kampaních sporné ustanovení vyškrtla. Zákaz zveřejnění nepravdivé nebo urážlivé informace zachovala pouze v deklaratorní části zákona, posuzování tak stejně jako dosud zůstane na soudech. Normu nyní posoudí Senát.
Zrušení přestupku prosadila skupina poslanců ODS, KDU-ČSL a TOP 09 s podporou opozičních ANO a SPD. Občanský demokrat Karel Haas k tomu uvedl, že by posouzení férovosti volebních kampaní nemělo být přeneseno na Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí, který by mohl být podněty zahlcen, ale mělo by zůstat na voličích a soudech. Kritici návrhu se rovněž obávali jeho možného zneužití.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) spolu s Piráty se zrušením přestupku nesouhlasil kvůli vyššímu tlaku na férovost a poctivost volební kampaně. Podle ministra by úřad mohl uložit pokutu za šíření lží v kampani, aniž by to nutně znamenalo soudní zneplatnění voleb.
Šimka: Nedělejme z voleb mateřskou školku
Předseda Nejvyššího správního soudu Karel Šimka v rozhovoru pro Českou justici už dříve kritizoval celkové pojetí návrhu:„Nepravdivé nebo urážlivé tvrzení má být podle navrhovaného ustanovení z přestupku pouze deklaratorně zakázáno. To mi připadá jako alibismus. Nedělejme z voleb mateřskou školku,“ uvedl.
Sněmovna odmítla návrhy předsedy ústavně-právního výboru Radka Vondráčka (ANO), který chtěl zákonem zakázat pouze zveřejňování nepravdivých informací – a to ve variantách jak se sankcí, tak bez ní. Poslanci zamítli rovněž návrh Ivety Štefanové (SPD), která požadovala úplné vyškrtnutí deklaratorní věty, podle níž „ve volební kampani nesmí být o kandidující volební straně nebo o jejích kandidátech zveřejněna informace nepravdivá nebo urážlivá“.
Mohlo by vás zajímat
Nový režim kampaně: začátek nejdřív 150 dnů před volbami
Zákon má nově stanovit, že oficiální volební kampaň začne až 150 dnů před uplynutím volebního období, nikoli už okamžikem vyhlášení voleb. Podle vlády to přinese vyšší míru právní jistoty pro politické subjekty při finančním plánování kampaní. Úprava je reakcí na situaci z minulého volebního období, kdy prezident Miloš Zeman vyhlásil termín voleb s výrazným předstihem a spustil tak kampaň už devět měsíců předem.
Norma zavádí některá pravidla pro vedení kampaně také pro volby do zastupitelstev obcí. I nadále se však na tyto volby nebudou vztahovat pravidla financování kampaně ani institut registrované třetí osoby, jak je tomu například u voleb do Poslanecké sněmovny nebo do Senátu.
Cílem je obrana proti zahraničním vlivům. Sociální sítě z regulace vypadly
Na návrh poslanců STAN byla do zákona doplněna úprava reflektující nové nařízení EU o transparentnosti a cílení politické reklamy. Má pomoci čelit zahraničnímu vměšování do voleb a informačním manipulacím. Poslanci však zamítli požadavek předsedy pirátských poslanců Jakuba Michálka na regulaci sociálních sítí během kampaně, včetně omezení robotických účtů a jejich sledování.
