Využívání jazykových modelů v právu přináší rostoucí množství i délku právních textů a zásadně snižuje náklady na jejich tvorbu. To může na první pohled vypadat jako efektivní pokrok, podle náměstka ministra spravedlnosti Viléma Anzenbachera však hrozí opačný efekt – zahlcení justice automaticky generovanými dokumenty, které nebude reálně možné podrobit kritické analýze. Uvedl to při dnešním zahájení Druhého sjezdu českých právníků v pražském Karolinu.
Digitální technologie včetně umělé inteligence podle Anzenbachera umožňují, aby byla spravedlnost rychlá, konzistentní a dostupná. „Dokážou pokrýt velkou část právní administrativy i některé úkony rozhodovacího procesu. Automatizují běžné úkoly a umí efektivně vyhledávat a zpracovávat obrovské množství informací,“ řekl náměstek.
Spravedlnost ohrožená přesvědčivými omyly
Využívání generativní umělé inteligence podle něj ale nese zásadní rizika. „Spravedlnost se může stát nejistou, až ve špatném slova smyslu oslepenou,“ varoval. Moderní nástroje totiž mohou produkovat i zkreslující nebo přímo záměrně lživé informace – a to často s velmi vysokou mírou přesvědčivosti. „Starou otázku, jak poznat pravdu, tak technologický pokrok zasazuje do zcela nových souvislostí,“ dodal.
Za jednoduché řešení by se mohlo považovat nasazení AI proti AI – tedy že pravdivost výstupů ověří další algoritmus. To je ale podle Anzenbachera nebezpečný směr. „Takové řešení by mělo být využíváno velmi uměřeně. Jinak bude rozhodování zvenčí vypadat efektivně a bezchybně, ale uvnitř systému nezůstane žádný rozpoznatelný proces nalézání samotné spravedlnosti.“
Právníci řeší dopad technologií na rozhodování
Sjezd se letos věnuje právním souvislostem digitalizace – od nástupu umělé inteligence přes deep fakes a digitální identitu až po ochranu soukromí. Bývalý předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský při zahájení upozornil, že už je obtížné rozeznat lidský faktor od jeho technicistní náhražky.
Advokáti a podnikoví právníci se věnují otázkám, do jaké míry je možné nahradit soudce technologií a jaké výhody nebo rizika to přináší. Notáři a exekutoři se zaměřují na důvěryhodnost elektronických úkonů, elektronická právní jednání a automatizaci práce se spisy. Státní zástupci a akademici z Brna představí možnosti elektronického trestního řízení a budou debatovat o dokazování a zjišťování pravdy v digitálním prostředí. Soudci a pražští akademici se pak zabývají otázkou, zda lze v digitální éře skutečně zachovat spravedlivý proces – právě digitalizace podle nich vytváří novou skupinu zranitelných a handicapovaných účastníků řízení.
Účast napříč profesemi, výstava i křest knihy
Sjezd pořádá Jednota českých právníků ve spolupráci s právnickými komorami a odbornými spolky. Účastní se ho přibližně 200 zástupců justice, advokacie, státního zastupitelství, notářů, exekutorů, podnikových právníků i akademiků.
Dopolední část otevřelo slavnostní zahájení ve Velké aule Karolina, kde promluvili mimo jiné Pavel Rychetský a prorektor Masarykovy univerzity Radim Polčák, který přednesl hlavní odborný referát o vztahu práva a technologií. V následujících dvou dnech pokračuje program tematickými diskusemi v Modré posluchárně.
Mohlo by vás zajímat
Součástí sjezdu je i výstava věnovaná historii právnických sjezdů, jejímž autorem je akademik Jan Kabát. Jeho nová kniha bude slavnostně pokřtěna dnes večer v Obecním domě.
