Ústavní soud (ÚS) si v řízení o klimatické žalobě vyžádal stanoviska Ústavu státu a práva Akademie věd ČR a právnických fakult. Plyne z nich například to, že Česko má povinnost snižovat emise skleníkových plynů a přijímat potřebná opatření. Nyní v evropském kontextu může působit jako „černý pasažér“.

Soud obdržel také vyjádření ministerstev životního prostředí, zemědělství, dopravy, průmyslu a obchodu. Shodně navrhují, aby stížnost spolku Klimatická žaloba zamítl. Vyjádření a posudky zveřejnil spolek v plném znění na svém webu.

Spolek požaduje, aby stát přijal konkrétní kroky ke snížení emisí skleníkových plynů. Neúspěšnou žalobu podával spolu s obcí Svatý Jan pod Skalou na Berounsku a dalšími aktéry. Vláda podle nich neplní ani své vlastní klimatické plány. Spolek poukazuje na to, že neaktivita státu porušuje právo na příznivé životní prostředí i další práva lidí, firem i samospráv.

Právnická fakulta UK: Největší výzva pro lidstvo

„Změna klimatu je zřejmě nejvýznamnější environmentální i společenskou výzvou, které lidstvo kdy čelilo,“ stojí ve stížnosti. Je dostupná na webu ÚS. „ČR má povinnosti snižovat emise skleníkových plynů a vyvinout co nejvyšší úsilí za účelem zlepšení globální reakce na hrozby změny klimatu,“ konstatovala nyní Právnická fakulta Univerzity Karlovy v Praze.

Fakulty poukazují také na absenci klimatického zákona. Brněnská fakulta výslovně zdůrazňuje, že stanovisko neslouží k podpoře jedné či druhé strany. Věří však, že rozhodování ÚS může přispět k vyjasnění některých otázek a kultivaci veřejné debaty. „Vnímáme zbytečnou kontroverzi tématu a vyhrocenou debatu napříč společností, která řešení klimatických změn zneužívá k nízkým cílům a útokům,“ stojí v dopise.

Mohlo by vás zajímat

Chybí jistota, vodítko a směr snižování emisí

Podle odborníků z Akademie věd se Česko v Evropské unii chová trochu jako černý pasažér, když spoléhá na to, že v rámci kolektivních cílů bude moci snižovat emise méně, protože jiné státy je dobrovolně sníží více.

„V současné době v ČR chybí jasné vytyčení směru snižování emisí skleníkových plynů a obecně v oblasti klimatu, a tedy poskytnutí investiční jistoty soukromým subjektům, vodítek obcím a státním orgánům tak, aby veškerá činnost zohledňovala požadavky mitigace (v kontextu klimatické změny označuje opatření, která snižují nebo omezují emise skleníkových plynů) a adaptace na změnu klimatu, a koneckonců i občanům,“ napsali akademici.

Až napodruhé

Spolek pokládá vyžádání stanovisek za důkaz toho, jak vážně ÚS řízení bere. „Stanoviska se sice v některých bodech liší, jejich vyznění je ale jednoznačné: Česko je nečinné, chybí nám spolehlivé plány a právně závazný klimatický zákon,“ uvedl radní spolku Vincenc Bouček.

Městský soud v Praze v roce 2022 žalobě nejprve částečně vyhověl, po zásahu Nejvyššího správního soudu (NSS) ji ale zamítl. Jeho druhé rozhodnutí už NSS potvrdil. Ústavní stížností se nyní zabývá plénum, tedy sbor všech ústavních soudců a soudkyň, zpravodajkou je Veronika Křesťanová. Spolek chystá repliku k novým podkladům a očekává rozhodnutí ÚS v nejbližších měsících.