Zásadní infrastrukturní projekt za více než 400 miliard korun se zadrhl na předběžném opatření, které vydal senát správního úseku Krajského soudu v Brně vedený soudcem Milanem Procházkou. Francouzská společnost EDF tak dočasně zablokovala podpis smlouvy mezi státem a jihokorejskou firmou KHNP na výstavbu dvou nových jaderných bloků v Dukovanech. Co teď může udělat společnost Elektrárna Dukovany II (EDU II), která má projekt na starosti? Jak může do řízení zasáhnout ÚOHS a hrozí státu reálně náhrada škody? Scénáře dalšího vývoje rozebírá Milan Kučera, partner advokátní kanceláře PORTOS a expert na veřejné zakázky.
Jaké procesní možnosti má v tuto chvíli EDU II? Může požádat o odklad vykonatelnosti nebo jiná mimořádná opatření, aby bylo možné pokračovat v jednání o finální smlouvě?
Z povahy věci je odložení vykonatelnosti rozhodnutí Krajského soudu v Brně, jímž bylo vydáno předběžné opatření, vyloučeno. Tímto opatřením soud výslovně zajišťuje, že do rozhodnutí o správní žalobě nebude smlouva podepsána. EDU II ale může podat návrh na zrušení tohoto předběžného opatření přímo u krajského soudu.
Jak probíhá řízení o kasační stížnosti proti takovému rozhodnutí? Jsou stanoveny lhůty?
V řízení o kasační stížnosti neexistují žádné závazné lhůty pro rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Délka řízení se běžně pohybuje od několika měsíců až po dva roky. Nicméně v případě takto závažné kauzy, která má zásadní dopad na veřejný zájem a národní energetiku, lze očekávat spíše rychlejší postup – v řádu několika měsíců.
Jakou roli může v řízení hrát druhá strana – tedy stát nebo ÚOHS?
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) je přímým účastníkem řízení, ať už jde o správní žalobu nebo kasační stížnost. Má tedy plné procesní postavení, může se vyjadřovat k věci a navrhovat důkazy. Vláda ČR nebo Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) však mezi účastníky nepatří. Přesto se k věci mohou veřejně vyjadřovat a je možné, že ÚOHS požádá o jejich stanovisko, které následně předloží jako součást své argumentace.
Může Nejvyšší správní soud předběžné opatření zrušit? A pokud ano, na základě čeho?
Ano, může. Buď kvůli procesním vadám, nebo z důvodu, že zásah do veřejného zájmu byl nepřiměřený. Pokud soud uzná, že veřejný zájem na uzavření smlouvy s KHNP převažuje nad zájmem žalobce na jejím zablokování, může rozhodnutí krajského soudu zrušit. Musel by ale shledat, že hodnocení krajského soudu nebylo správné nebo že neproběhl řádný proces.
Jaké jsou možné scénáře dalšího vývoje? Může EDU II nebo stát žádat náhradu škody, pokud žaloba EDF neuspěje?
Teoreticky ano – pokud bude žaloba EDF zamítnuta, může to založit nárok na náhradu škody vůči žalobci. Muselo by ale být prokázáno, že škoda skutečně vznikla, jaká je její výše a že vznikla v přímé souvislosti s předběžným opatřením. Takové řízení by ale pravděpodobně trvalo roky, a proto je reálné vymožení škody zatím spíš akademickou otázkou.
Jaké praktické dopady by mohlo mít několikaměsíční zdržení?
V případě zpoždění podpisu smlouvy s KHNP o několik měsíců by EDU II mohla utrpět škody ve výši stovek milionů korun. Soudní systém však nezná žádné konkrétní mechanismy, které by umožnily urychlit rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Je ale běžné, že u závažných kauz soud postupuje rychleji i bez zákonné lhůty.
Kdo je Milan Kučera?
Milan Kučera je advokát a partner advokátní kanceláře PORTOS. Ve své praxi se zaměřuje na veřejné zakázky, správní soudnictví a energetické projekty. Pravidelně vystupuje na odborných konferencích a jeho právní analýzy se objevují v médiích i odborných publikacích.
