Dívka, která chtěla volit, přestože jí ještě nebylo 18 let, neuspěla s ústavní stížností. Usilovala o zápis do seznamu voličů. Navrhla také zrušit části volebních zákonů, které podmínku 18 let pro aktivní volební právo stanovují.
Ústavní soud (ÚS) stížnost odmítl jako zjevně neopodstatněnou. Zdůraznil, že určení věkové podmínky pro výkon volebního práva je v pravomoci zákonodárce a ústavodárce, tedy parlamentu. Je standardem i v jiných zemích, ačkoliv někde, třeba v Rakousku, mohou volit už šestnáctiletí.
„Stanovení základních atributů státu a jeho fungování včetně určení hranice pro výkon aktivního a pasivního volebního práva, jakož i mnohé další otázky organizace veřejné moci, patří do výlučné pravomoci ústavodárce,“ stojí v usnesení senátu se zpravodajem Jaromírem Jirsou.
Požádala o zápis do seznamu voličů v Berouně
Dívka nejprve požádala Městský úřad v Berouně, aby ji zapsal do stálého seznamu voličů. Úřad jí sdělil, že to není možné, protože nesplňuje podmínku zletilosti. Dívka se proto obrátila na Krajský soud v Praze. Návrh odůvodnila tím, že minimální věková hranice 18 let pro aktivní volební právo odporuje ústavnímu pořádku, který garantuje všeobecné a rovné volební právo.
Krajský soud návrh zamítl. Poukázal na to, že všechny relevantní zákony definují voliče jako člověka, který v době konání voleb dosáhl věku nejméně 18 let. Jelikož dívka podmínku nesplňuje, nelze ji zapsat ve stálém seznamu voličů.
Mohlo by vás zajímat
Stěžuje si na přehlížení mladých a množství voličů nad 65 let
Následovala ústavní stížnost. Dívka argumentovala také diskriminací kvůli věku. Zdůraznila, že značná část populace je vyloučena z účasti na volbách, aniž by kdokoliv individuálně posuzoval způsobilost k výkonu volebního práva. Vyloučení nezletilých z volebního procesu prý vede k přehlížení jejich zájmů, což má negativní dopady na rodinnou politiku.
Stížnost zmiňuje také demografický vývoj a zvyšování podílu lidí nad 65 let, což se projevuje také jejich rostoucím vlivem na volební výsledek.
Jde o problém pro politiky, nikoli pro Ústavní soud
Ústavní soud konstatoval, že věková hranice 18 let je výslovně zakotvena v ústavě pro parlamentní a prezidentské volby. U dalších typů voleb stanovují stejnou hranici jednotlivé volební zákony. ÚS to vnímá nikoliv jako omezení, ale kvalifikační podmínku pro výkon volebního práva, která sleduje legitimní cíl. Poukázal na to, že nabytí zletilosti je obvykle spojováno s určitou osobní zralostí a zkušeností.
Soud v usnesení netvrdí, že současný volební systém je nejvhodnější či jediný možný – i kdyby však nebyl, neznamená to, že je protiústavní. „Stěžovatelkou předestřené problémy jsou politického charakteru a jako takové se mají řešit prostřednictvím zákonodárného procesu, nikoli cestou soudního zásahu,“ stojí v usnesení.
