Ministerstvo zdravotnictví (MZd) žádá vládu o peníze na vyplácení odškodného za nezákonné sterilizace. Dosud uznal resort žádosti více než 900 žen, z toho 200 v letošním roce. Do konce loňského roku, kdy měla lhůta pro jejich podání původně končit, vyplatil přes 210 milionů korun. Úřad předpokládá prodloužení lhůty o dva roky.
Ženy, které byly protiprávně sterilizované mezi 1. červencem 1966 a 31. březnem 2012 bez svobodného rozhodnutí a informací o dopadech, mohou podle odškodňovacího zákona získat jednorázovou částku 300 000 korun. Převážně jde o romské ženy.
Aktuálně jsme přiznali poskytnutí jednorázové částky více než 900 žadatelkám. Dalších asi 570 žadatelek čeká na vyřízení své žádosti, uvedl resort. Letos odškodné ministerstvo zdravotnictví přiznalo zhruba 200 ženám.
Další tisícovka žádostí
Na prodloužení lhůty apelovaly neziskové organizace, ombudsman nebo Rada Evropy. Pozměňovací návrh, který původní lhůtu prodlouží ze tří na pět let, schválila Sněmovna na konci dubna . Nyní čeká na projednání Senátem a podpis prezidenta.
„Ministerstvo zdravotnictví tak předpokládá, že dalších minimálně 1000 žádostí bude úspěšných a vznikne tak povinnost státu prostřednictvím MZd vyplatit peněžní prostředky v celkové částce 300 milionů korun,“ uvádí dokument. Případné peníze na rok 2026 bude úřad řešit později.
Mohlo by vás zajímat
V době přijetí zákona odborníci odhadovali, že se bude týkat zhruba 400 žen. Podle informací ze začátku letošního roku bylo zaevidovaných žádostí 2266. Ministerstvo zdravotnictví vyřídilo 1552 z nich, 720 kladně, 576 zamítlo a 256 řízení zastavilo. V několika případech se ženy uznání domáhaly soudně, MZd muselo upravit svou rozhodovací praxi.
Socialistická směrnice
Systematické sterilizace žen, tedy operativní odstranění dělohy, nejčastěji během porodu císařským řezem, zavedla v Československu směrnice ministerstva z roku 1971. V roce 1979 stát umožnil i finanční motivaci žen. Poslední zaznamenaný případ nezákonné sterilizace je z roku 2007. S podezřením na nucené sterilizace především romských žen přišlo v roce 2004 Evropské centrum pro práva Romů.
Romské organizace a organizace na ochranu lidských práv si opakovaně stěžovaly na nedodržování zákonné vyřizovací lhůty ze strany MZd i na neuznávání jiných důkazů než zdravotnické dokumentace. Totéž kritizoval i veřejný ochránce práv.
