Znalecké posudky hrají klíčovou roli v soudních řízeních – ovlivňují rozhodnutí o zásadních životních otázkách, jako je svěření dítěte do péče nebo omezení svéprávnosti. Z podnětů veřejnosti a analýzy dostupných informací však vyplývá, že systém znalecké činnosti v Česku trpí závažnými problémy. Zástupce ombudsmana Vít Alexander Schorm proto z vlastní iniciativy zahájil šetření.
Podle Schorma je situace v některých oborech kritická. Například v dětské a dorostové psychiatrii působí v celé republice pouze šest znalců. Dalším problémem je nepřehledná evidence – vedle sebe existují dva seznamy znalců podle starého a nového zákona, což může být matoucí nejen pro soudce, ale i pro veřejnost.
„To může být matoucí nejen pro soudce, ale i pro každého, kdo chce požádat znalce o zpracování posudku,“ uvedl Schorm. Problémy se podle něj týkají také samotné kvality znaleckých posudků – někteří znalci používají zastaralé nebo nevhodné metody, nevyužívají všechny dostupné podklady nebo nedokážou jasně říct, že zadaný úkol přesahuje jejich odbornost. Výsledkem jsou průtahy nebo nutnost vyžádat si další posudek.
Posudky mají dopad na životy zranitelných lidí
„Znalecké posudky mohou mít zásadní dopad na osudy konkrétních lidí. Často se dotýkají zranitelných skupin, jako jsou děti nebo lidé s duševním onemocněním. Cílem mého šetření je pojmenovat příčiny problémů a navrhnout konkrétní řešení,“ doplnil Schorm.
Zástupce ombudsmana chce při šetření spolupracovat s Ministerstvem spravedlnosti, které vykonává dohled nad znalci, i se zástupci odborné veřejnosti – například advokáty, neziskovými organizacemi či členy poradních orgánů vlády.
Mohlo by vás zajímat
Ministerstvo: Problém je systémový
Ministerstvo spravedlnosti, které situaci dlouhodobě sleduje, iniciativu vítá. „Nedostatek znalců v některých odvětvích, především v psychiatrii, je systémový problém, který je třeba řešit meziresortně. Iniciativa zástupce ombudsmana navazuje na naše dosavadní aktivity a může pomoci k objektivnímu zhodnocení stavu i návrhům na systémové změny,“ uvedl ředitel odboru soudních znalců a tlumočníků Radek Čujan.
Znalcem se může stát osoba s odpovídajícím vzděláním, praxí a složenou zkouškou na ministerstvu. Znalecká činnost se člení na obory (např. zdravotnictví, ekonomika) a odvětví (např. ortopedie, účetnictví). Právě v některých z těchto specializací je situace podle ombudsmana nejvážnější.
