Stane se Česko líhní startupových miliardářů, anebo bude dál přihlížet, jak talenty odcházejí jinam? Inspirace startupovým zákonem ze Španělska nabízí šanci změnit v tuzemsku pravidla hry. Klíčovou otázkou je to, zda česká vláda najde odvahu startupům opravdu vyjít vstříc. Boj se povede hlavně o daňové výhody.
Španělsko se v posledních letech řadí mezi nejrychleji rostoucí země Evropské unie. Růst překonává dokonce největší unijní ekonomiky, jako je Francie nebo Německo. Loni jeho hospodářství meziročně vzrostlo o 3,2 procenta. Oproti evropskému průměru to bylo dvojnásobné tempo.
Nové možnosti i pro penzijní fondy
Česko se nyní chce ve Španělsku inspirovat. Vzorem má být tamní robustní podpora nových firem. Každý úspěšný startup zvyšuje hospodářský růst a může přinést státní pokladně pořádnou porci nových příjmů z daní. „Španělé si to uvědomili, udělali reformy a jednou z nich je startupový zákon,“ popisuje Martin Jiránek, předseda České startupové asociace.
Startupový zákon přijalo Španělsko v roce 2022 a rychle si získal popularitu mezi podnikateli, ekonomy i právníky. „Je v něm celá řada kroků, které by bylo dobré zavést i tady. Už jenom možnost, aby penzijní fondy mohly investovat do venture kapitálových fondů, by změnila dynamiku a množství kapitálu, který proudí do inovativních projektů,“ uvádí zakladatel advokátní kanceláře Maverics vysvětluje Tomáš Ditrych.
Maximální obrat 10 milionů eur
Základem španělské normy je jasná definice startupu. Předně musí jít o firmu, která není v obchodním rejstříku zapsaná déle než pět let. Pouze v některých specifických odvětvích, jako jsou biotechnologie, energetika a strategicky významný průmysl, se limit prodlužuje na sedm let. Pro naplnění definice startupu je důležité také to, aby šlo o zcela nový podnik. Není přípustné, aby vznikl fúzí, rozdělením či transformací starší firmy.
„Cílem je zamezit tomu, aby starší a větší firmy formálně přetvářely svoje součásti na startupy jen kvůli výhodám,“ vysvětluje analytik České startupové asociace Tomáš Pospíšil.
Mohlo by vás zajímat
O status startupu navíc španělské firmy přijdou, jakmile jejich obrat přesáhne 10 milionů eur. V té fázi už by měly být schopné postarat se o svůj rozvoj bez státní podpory. K podmínkám, jimiž Španělsko podmínilo získání certifikátu startupu, a tudíž i výhodnějších podmínek pro byznys, patří také to, aby nejméně 60 procent pracovníků firmy mělo pracovní smlouvu uzavřenou ve Španělsku. Tím si stát pojistil, že zaměstnanci budou odvádět daně do jeho státní pokladny.
V rámci certifikace startupů posuzuje státní agentura Enisa také jejich inovativnost, tedy například to, kolik peněz vynakládají na výzkum a vývoj nebo zda už mají nějaké patenty. Hodnotí i byznys plán a potenciál růstu firmy do budoucna včetně toho, kolik podobných podniků už na trhu působí nebo jak velký je cílový trh.
Česko je na chvostu
Získání státní certifikace posiluje i renomé startupu. „Už jen samotný certifikát vnímá část startupistů jako přínosný. Někteří říkají, že jim pomáhá při prvních jednáních s investory, jiní, že jim pomáhá například při výběrových řízeních u veřejných zakázek, které vyhlašují třeba města či nemocnice,“ popisuje Jiránek.
Od účinnosti zákona se podle údajů státní agentury Enisa ucházelo o certifikaci 2400 společností. Certifikát startupu získalo 1435 z nich. 15 procent odmítnutých nesplnilo základní kritéria, jako je stáří firmy a její obrat. Ostatní neprošly přes hodnocení inovativnosti a perspektivy svého byznysu.
Španělské startupové prostředí si vysloužilo i mezinárodní uznání. V aktuálním žebříčku Evropské aliance startupových národů (ESNA), který hodnotí přívětivost zemí k novému byznysu, se umístilo na druhém místě za Francií. Pro srovnání, Česko skončilo na 20. místě z 24 hodnocených zemí.
Daňové úlevy a benefity
Španělsko svým startupovým zákonem zasáhlo do řady oblastí, které mohou dát začínajícím firmám impulz k růstu a posílit jejich mezinárodní význam. „Zákon je nesmírně komplexní – stanovuje pravidla zaměstnaneckých akciových plánů, řeší přístup firem ke kapitálu, přísun talentů ze zahraničí, lákání angel investorů nebo zakládání venture kapitálových investorů lokálně,“ popisuje zakladatel Czech Founders a člen poradního výboru ESNA Vít Horký.
Právě zlepšení přístupu ke kapitálu a daňová zvýhodnění patří k nejdůležitější stavebním prvkům, na nichž španělský systém stojí. Výhody začínají u zakladatelů a prostupují celým startupovým ekosystémem až po investory. Například zakladatelům nových firem, kteří souběžně pracují na hlavní pracovní poměr v jiné společnosti, dává možnost získat až na tři roky stoprocentní slevu z povinných odvodů ze samostatné výdělečné činnosti. „To je výrazná úleva pro zakladatele, kteří ještě potřebují stálý příjem,“ uvádí analytik Tomáš Pospíšil.
Výraznou daňovou úlevu dostaly i samotné startupy. Daň z příjmu se jim snížila z běžných 25 na 15 procent. Tím se mladé španělské firmy dostávají na mnohem nižší úroveň zdanění zisku, než jaká nyní platí pro české firmy. Ty musí ze svých příjmů odvádět daň ve výši 21 procent.
Daňové úlevy i pro zaměstnance
Španělský zákon také zjednodušil pravidla pro emise zaměstnaneckých akcií. Zaměstnanci nyní mohou přijmout akcie či firemní podíly až v hodnotě 50 tisíc eur ročně, aniž by tento příjem museli danit. Příjmy nad tento limit se navíc daní až ve chvíli, kdy zaměstnanec akcie či podíl ve firmě prodá.
Daňové zvýhodnění přiznává Španělsko také investorům, kteří do certifikovaných startupů vložili peníze. Odečíst z daní si mohou až polovinu z investované částky. „Maximální roční základ pro tuto daňovou úlevu narostl z 60 tisíc na 100 tisíc eur,“ upřesňuje Pospíšil.
S úlevou na daních zatím Česko nepočítá
Jenže právě daňové zvýhodnění by mohlo v Česku znamenat hlavní kámen úrazu. Snižovat zdanění firem se vládní koalici nechce. „V tuto chvíli neuvažujeme, že bychom snížili korporátní daň. Jsme v době konsolidace veřejných rozpočtů, je tu geopolitická situace, na kterou můžeme reagovat. Nemůžeme daňové příjmy státního rozpočtu ořezávat v nějakém velkém množství,“ říká náměstek ministra průmyslu a obchodu Štěpán Hofman.
Daňoví poradci zase varují, že zavedení speciálních sazeb může otevřít prostor pro spekulace a daňové úniky. „Jakmile vytvoříte v daňovém systému okno, pro někoho zavedete nižší sazby daně, otevřete prostor pro kreativní spekulace, jak se do té skupiny zvýhodněných dostat a nižší daň využít,“ vysvětluje jednatel společnosti KODAP Vlastimil Sojka a dodává: „Konečný společenský efekt takové změny je podle mě negativní.“
Naopak startupová komunita varuje, že bez nižších daní Česko o nové byznysy přijde. „V porovnání států Evropy jsme v počtu odchodů větších startupů s hodnotou nad 50 milionů dolarů šestí nejhorší. Toto umístění nutí k zamyšlení,“ upozorňuje Martin Jiránek. Dobře nastavený startupový ekosystém může podle něj přinést Česku stovky nově založených firem ročně.
Podle ministerstva průmyslu a obchodu Česko nemůže španělský vzor zcela okopírovat. „Španělská ekonomika je jiná než naše. My jsme malou projektově orientovanou ekonomikou, a už proto nenapíšeme úplně stejný zákon. Inspirace tam fungovat bude, ale bude to český startupový zákon,“ uvádí Štěpán Hofman.
Místo daní může Česko podle něj hledat konkurenční výhodu oproti ostatní evropským zemím v jiných oblastech. Příležitost vidí například v nastavení výhodné vízové politiky, která by firmám usnadnila příchod talentů ze zahraničí. Česko také podle něj může spoléhat na kvalitu svého lidského kapitálu a vzdělání.
Výsledky se dostaví až za 8 let
V oblasti daňových úlev se větší šance pro startupy otvírají spíš u opozice. Hnutí ANO už deklarovalo, že pokud po volbách zasedne ve vládě, sníží daň z příjmů firem ze současných 21 procent na 19. „Pokud se to šikovně zakomponuje, můžeme tvořit velmi dobrý mix tradičního průmyslu v novém kabátu, doplněný šikovnými malými firmami,“ říká stínový ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).
Právě hnutí ANO zřejmě dostane šanci do příprav nového zákona po sněmovních volbách silně promluvit. Do října už totiž současný kabinet tak širokou normu, jako je úplně nový startupový zákon, dopsat a projednat nestihne. A předvolební průzkumy hnutí ANO označují za pravděpodobného vítěze voleb.
Ať už nový zákon napíše kdokoliv, nejtěžší bude udržet kurz podpory nového byznysu dlouhodobě. Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že výsledky podobných reforem se plně projeví za osm let, tedy za dvě volební období.
