Debata o konopí a psychotropních látkách byla jedním z témat čtvrtečního jednání ústavně-právního výboru Sněmovny, který projednával reformu trestního práva před závěrečným čtením. Poslanci doporučili schválit návrh ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS), který zvyšuje hranici pro přechovávání konopí na 200 gramů.
Podle poslance Jakuba Michálka (Piráti) je takový krok rozumný a reflektuje realitu: „Když někdo pěstuje konopí – a já to nijak nehodnotím – to se prostě děje. Nemyslím si, že je potřeba být represivní.“ Podporu získal také návrh na legalizaci psilocybinu pro léčebné účely. Naopak ambicióznější změny, například konopné kluby, výbor odmítl.
Blažkův návrh: Přechovávání 200 gramů konopí
Zvýšení hranice trestnosti držení konopí na 200 gramů není součástí původního vládního návrhu zákona – jde o pozměňovací návrh ministra Blažka. Ministr už dříve uvedl, že o úpravě jednal s justicí i státními zástupci. Návrh podle něj vychází z logiky, že při pěstování tří rostlin – což novela připouští – běžně vzniká výnos přesahující 100 gramů na rostlinu. Původní návrh tedy podle kritiků vytvářel právní past ve stylu „vypěstuješ, ale nesklidíš“.
Piráti Blažkův návrh přivítali. Předseda Pirátů Ivan Bartoš už dříve připomněl, že současný stav neodpovídá realitě uživatelů ani cílům trestní politiky. „Je potřeba, aby regulace od pěstování až po výrobu nějaké té mastičky na sebe navazovala a neměla hluché místo,“ uvedl.
Reforma má snížit počet vězňů
Reforma trestního práva, kterou výbor projednával, je jednou z priorit vlády. Cílem je omezit přísnost systému, snížit počet vězňů, zvýšit využití alternativních trestů a přispět k rozpočtovým úsporám. Novela trestního zákoníku a trestního řádu má také zpřehlednit právní úpravu a zohlednit současnou rozhodovací praxi soudů.
Zpravodajkou návrhu je Helena Válková (ANO). Výbor jednal o více než padesáti pozměňovacích návrzích – některé doporučil ke schválení, jiné zamítl nebo ponechal bez stanoviska. O finální podobě zákona rozhodne plénum Sněmovny.
Mohlo by vás zajímat
Výbor se neshodl na všech bodech, řadu z nich proto čeká rozhodnutí až při závěrečném čtení ve Sněmovně. Místopředseda výboru Marek Benda (ODS) si v průběhu jednání posteskl nad jeho délkou a ironicky podotkl, že někteří se zřejmě „chtějí zapsat do dějin“.
Výbor doporučil návrh Jakuba Michálka na prodloužení promlčecí lhůty u vraždy z 15 na 30 let a u trestných činů s horní sazbou nejméně deset let z 15 na 20 let. U trestného činu zanedbání povinné výživy bude nově trestnost vázána na situaci, kdy neplacení alimentů vystaví dítě nebezpečí nouze – zároveň se ale zvyšuje horní hranice trestu na dva roky.
Vedle konopí se výbor věnoval také otázce legalizace psilocybinu pro léčebné účely. Výbor doporučil schválit návrh poslance Bendy, který by umožnil výzkum a terapeutické využití této látky. K dalším návrhům, jež se týkají změn v zákoně o návykových látkách, se výbor zatím nestavěl jednoznačně – poslanci vyčkávali na postoj Ministerstva zdravotnictví.
Dětský certifikát i úpravy podmíněného propuštění
Kromě témat spojených s návykovými látkami se výbor věnoval i dalším otázkám: například tzv. dětskému certifikátu, tedy nové evidenci, která má zabránit pachatelům některých trestných činů pracovat s dětmi. Výbor se neshodl na konečné podobě tohoto opatření, o kterém se vedou politické spory.
Výbor nezaujal stanovisko k návrhům, které by umožnily zřízení místností pro bezpečné užívání drog či testování látek – o těchto bodech bude rozhodovat plénum. Bez výsledku zůstala i debata o zpřesnění vymezení trestného činu propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod, konkrétně o tom, zda má zákon výslovně uvádět nacistické i komunistické hnutí.
Postih za deepfake videa
Podpořena byla i úprava zpřesňující podmíněné propuštění, například u členů zločineckých skupin. Výbor se kladně postavil i k návrhu, aby opatrovníkem poškozeného mohl být i advokát. Významnou novinkou je také postih za tzv. deepfake pornografii – výbor podpořil návrh, aby bylo trestné nejen vytvoření, ale i šíření materiálů vytvořených umělou inteligencí s cílem poškodit práva jiné osoby.
Pozornost vzbudil i návrh na zpřísnění zákazu zveřejňování totožnosti obviněných osob v médiích, který některé novinářské organizace označily za tzv. náhubkový zákon. Výbor k němu zaujal neutrální stanovisko a jeho další osud je tak nejistý.
Novela trestního práva má podle vlády přispět k omezení počtu vězňů, snížení recidivy a vést k rozpočtovým úsporám. Předloha dává větší přednost alternativním trestům včetně peněžitých a některé činy částečně dekriminalizuje.
Nově budou moci soudy ukládat peněžitý trest za jakýkoliv trestný čin – ovšem u závažných činů, jako je znásilnění nebo týrání svěřené osoby, nikoliv jako jediný trest. Snižují se i trestní sazby u některých drogových deliktů a reformou dochází k částečné dekriminalizaci opakované krádeže nebo provozování nepoctivých her a sázek. Ruší se také přísnější sazby za recidivu u zpronevěry, podvodu, úvěrového, pojistného a dotačního podvodu.
