Lobbování v Česku zřejmě získá zákonný rámec. Senát schválil návrh zákona, který zavádí zejména registr lobbistů a lobbovaných. Norma má omezit korupci, střet zájmů a klientelismus. Pro návrh hlasovalo 53 ze 73 přítomných senátorů, proti byli tři. Horní komora zároveň podpořila i doprovodnou novelu, která upravuje zaznamenávání tzv. lobbistické stopy v důvodových zprávách k návrhům právních předpisů.

Obě předlohy nyní míří k podpisu prezidenta Petra Pavla. Nová pravidla mají začít platit od poloviny letošního roku. „Naším cílem není lobbing jakkoliv omezovat nebo dokonce postihovat, nýbrž nastavit pro něj jasná pravidla a přispět k jeho pozitivnímu vnímání ze strany veřejnosti,“ řekl ministr spravedlnosti Pavel Blažek

Reportáž z jednání: kritika i obavy z neústavnosti

Zákon vyvolal bouřlivou debatu v ústavně-právním výboru Senátu. Senátorka Daniela Kovářová návrh označila za zbytečný a potenciálně neústavní. „Žádné peníze nemají být důvodem pro to, abychom schválili zbytečný zákon,“ uvedla v narážce na skutečnost, že přijetí zákona je podmínkou pro čerpání až 15 miliard korun z Národního plánu obnovy.

Kovářová i senátor Michael Canov (SLK) upozornili na možný rozpor s právem zákonodárců mlčet o informacích získaných při výkonu mandátu. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) reagoval, že takovou výhradu Legislativní rada vlády nevznesla. Předseda ústavně-právního výboru Tomáš Goláň (ODS) uvedl, že jde o záměnu pojmů a že ústavní právo zákonodárců tímto návrhem narušeno není.

Senátor David Smoljak (STAN) připomněl, že lobbování je běžnou součástí demokratického rozhodování. Klíčové podle něj je, aby bylo průhledné. „Pokud jsme se k něčemu zavázali, měli bychom to udělat,“ řekl v souvislosti s podmínkami Národního plánu obnovy. Podle Kovářové však zákon dopadne jen na ty poctivé. „Neslušní budou lobbovat dál, jen bez ohlášení,“ varovala.

Mohlo by vás zajímat

Kdo je lobbista a kdo lobbovaný?

Zákon vymezuje lobbování jako činnost, jejímž cílem je ovlivnit přípravu nebo schvalování právních předpisů, koncepcí či mezinárodních smluv. Lobbovanými budou například prezident, poslanci, senátoři, členové vlády a jejich náměstci, vedoucí kanceláří, členové bankovní rady ČNB nebo šéfové institucí jako NKÚ, ČTÚ, ERÚ a RRTV.

Sněmovna však vyškrtla některé původně navržené osoby – například asistenty zákonodárců nebo členy poradních orgánů vlády, s výjimkou Legislativní rady vlády.

Lobbisté se budou muset registrovat

Hlavním nástrojem kontroly má být registr lobbistů, který povede ministerstvo spravedlnosti. Každý lobbista bude muset nahlásit, v čím zájmu jedná a každého půl roku zveřejnit přehled své činnosti. Sněmovna schválený návrh mírně upravila – lobbisté například nebudou muset hlásit kontakty vedené přes elektronickou knihovnu legislativního procesu.

Za lobbování nebude považována komunikace státních podniků s ministerstvy, ale bude jím jejich kontakt se zákonodárci. Ze zákona jsou vyňaty kraje a obce.

Za porušení povinností zákon předpokládá sankce až do výše jednoho milionu korun, případně až tři procenta hodnoty aktiv právnické osoby.