Zdravotní péči v českých věznicích se díky sjednocení tamních středisek a nemocnic pod jednu střechu blýská na lepší časy. O jejím současném stavu a plánech do budoucna na summitu Zdravotnického deníku Technologie a inovace ve zdravotnictví promluvil ředitel zastřešující instituce – Zdravotnických zařízení Ministerstva spravedlnosti – Ondřej Felix. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek modernizaci lékařské péče o vězně přislíbil podporu.
Péče o vězně bývá během diskuzí o českém zdravotnictví často přehlíženým tématem a podle toho to také dlouho vypadalo. Hlavní krok ke zlepšení situace byl však učiněn v loňském roce, kdy byla zřízena Zdravotnická zařízení Ministerstva spravedlnosti.
Do této organizace nově spadá celkem 36 zdravotnických středisek umístěných ve věznicích po celé České republice, včetně dvou vězeňských nemocnic – Nemocnice s poliklinikou Praha Pankrác a Nemocnice Brno. „V současné době veškerá péče, která je poskytována ve vězeňské službě, spadá pod nás,“ shrnul Ondřej Felix, podle něhož tato změna umožní kýženou modernizaci. „Nyní máme možnost inovovat a zavádět, co je všude běžné,“ vyzdvihl.
Vstup inovací brzdí mříže
Cíl reformy je jasný. „Snažíme se dostat na úroveň mimovězeňských poskytovatelů. Podařilo se nám posunout, ale máme ještě dlouhou cestu,“ uvedl Felix. Ve věznicích totiž stále panují poměry, které by se daly přirovnat spíše k devadesátým letům než k moderní medicíně. Základní komunikace s civilními poskytovateli zdravotní péče probíhá přes fax, technologie do vězeňských nemocnic pronikají se zpožděním a absence sdílených zdravotních informací vede k opakovaným vyšetřením za miliony korun.
Nedostatečné sdílení zdravotnické dokumentace mezi civilními a vězeňskými zařízeními se ukazuje jako další závažný problém. Felix upozornil, že například v pražské věznici Pankrác v roce 2023 činily náklady na zbytečná opakovaná vyšetření 6 milionů korun. „Pro nás je problém, že vězeň se mnohdy po propuštění nechá někde vyšetřit a vrátí se bez zprávy, takže my ta vyšetření provádíme znovu,“ vysvětlil. Současná struktura péče ve věznicích by tak byla dlouhodobě těžko udržitelná.
Konvergence informačních toků
Řešení ale není daleko. Má totiž vzniknout centrální databáze zdravotních informací o vězních, která je již v přípravě. Cílem je napojit vězeňské nemocnice na stejný softwarový systém, jaký využívají velké státní nemocnice. Jak doplnil ministr zdravotnictví Vlastimil Válek, výrazně by to zefektivnilo péči a snížilo zbytečné náklady i rizika. „Bavili jsme se o propojení těch nemocnic z hlediska softwaru. Bylo by velmi výhodné, aby byl ve vězeňských nemocnicích stejný software jako ve fakultních nemocnicích,“ řekl.
Ministr rovněž vyzval k zavedení systematického zdravotního screeningu vězňů. „Vězni jsou nejméně proscreenovanou skupinou obyvatel. Bylo by velmi dobré, zkusit dostat screening do věznic,“ řekl. Podle něj by zavedení cíleného screeningu mohlo výrazně snížit nejen výskyt závažných onemocnění v populaci, ale také ušetřit náklady zdravotnímu systému jako celku.
Vězeň v plné čekárně?
Velkou výzvou pro poskytování zdravotní péče za mřížemi je i nedostatek lékařů. Řešením by podle Felixe mohla být telemedicína, která by umožnila vzdálené konzultace a omezila potřebu fyzických převozů vězňů na specializovaná pracoviště – ty totiž s sebou nesou velké bezpečnostní riziko i náklady. „Bohužel vězeňská služba působila na platformě Skype, která končí, takže nyní řešíme, jakým způsobem to budeme řešit,“ zmínil.
Specifickou kapitolou je pak centrová péče. U běžné populace je přesun pacienta do centra specializované péče rutinní záležitostí. U vězňů však logistiku komplikují přísná bezpečnostní opatření. „Jsou vězni, kteří mohou jet po pěti, ale jsou tací, s nimiž musí jet pět příslušníků. A samozřejmě nemůžeme dovést vězně do plné čekárny,“ přiblížil Felix reálné potíže vězeňského zdravotnictví.
Více terapie, méně „polykačů“
Nejde ale jen o tělesné zdraví. Velkou roli hraje i psychologická péče. I tady vězeňský systém konečně začal investovat do změn. Posilují se kapacity psychologických intervencí, což se podle Felixe začíná pozitivně projevovat na poklesu počtu pokusů o sebevraždy polykáním prášků.
Ministr Válek v závěru diskuze připomněl základní princip: „I vězeň, ať provedl cokoliv, má mít zajištěnou zdravotní péči. My jako zdravotníci nemůžeme být ti, kdo člověka podruhé soudí tím, že mu neposkytnou péči. To prostě nejde.“
Foto: Radek Čepelák
Mohlo by vás zajímat
Péče o vězně bývá během diskuzí o českém zdravotnictví často přehlíženým tématem a podle toho to také dlouho vypadalo. Hlavní krok ke zlepšení situace byl však učiněn v loňském roce, kdy byla zřízena Zdravotnická zařízení Ministerstva spravedlnosti.
Do této organizace nově spadá celkem 36 zdravotnických středisek umístěných ve věznicích po celé České republice, včetně dvou vězeňských nemocnic – Nemocnice s poliklinikou Praha Pankrác a Nemocnice Brno. „V současné době veškerá péče, která je poskytována ve vězeňské službě, spadá pod nás,“ shrnul Ondřej Felix, podle něhož tato změna umožní kýženou modernizaci. „Nyní máme možnost inovovat a zavádět, co je všude běžné,“ vyzdvihl.
Vstup inovací brzdí mříže
Cíl reformy je jasný. „Snažíme se dostat na úroveň mimovězeňských poskytovatelů. Podařilo se nám posunout, ale máme ještě dlouhou cestu,“ uvedl Felix. Ve věznicích totiž stále panují poměry, které by se daly přirovnat spíše k devadesátým letům než k moderní medicíně. Základní komunikace s civilními poskytovateli zdravotní péče probíhá přes fax, technologie do vězeňských nemocnic pronikají se zpožděním a absence sdílených zdravotních informací vede k opakovaným vyšetřením za miliony korun.
Nedostatečné sdílení zdravotnické dokumentace mezi civilními a vězeňskými zařízeními se ukazuje jako další závažný problém. Felix upozornil, že například v pražské věznici Pankrác v roce 2023 činily náklady na zbytečná opakovaná vyšetření 6 milionů korun. „Pro nás je problém, že vězeň se mnohdy po propuštění nechá někde vyšetřit a vrátí se bez zprávy, takže my ta vyšetření provádíme znovu,“ vysvětlil. Současná struktura péče ve věznicích by tak byla dlouhodobě těžko udržitelná.
Konvergence informačních toků
Řešení ale není daleko. Má totiž vzniknout centrální databáze zdravotních informací o vězních, která je již v přípravě. Cílem je napojit vězeňské nemocnice na stejný softwarový systém, jaký využívají velké státní nemocnice. Jak doplnil ministr zdravotnictví Vlastimil Válek, výrazně by to zefektivnilo péči a snížilo zbytečné náklady i rizika. „Bavili jsme se o propojení těch nemocnic z hlediska softwaru. Bylo by velmi výhodné, aby byl ve vězeňských nemocnicích stejný software jako ve fakultních nemocnicích,“ řekl.
Ministr rovněž vyzval k zavedení systematického zdravotního screeningu vězňů. „Vězni jsou nejméně proscreenovanou skupinou obyvatel. Bylo by velmi dobré, zkusit dostat screening do věznic,“ řekl. Podle něj by zavedení cíleného screeningu mohlo výrazně snížit nejen výskyt závažných onemocnění v populaci, ale také ušetřit náklady zdravotnímu systému jako celku.
Vězeň v plné čekárně?
Velkou výzvou pro poskytování zdravotní péče za mřížemi je i nedostatek lékařů. Řešením by podle Felixe mohla být telemedicína, která by umožnila vzdálené konzultace a omezila potřebu fyzických převozů vězňů na specializovaná pracoviště – ty totiž s sebou nesou velké bezpečnostní riziko i náklady. „Bohužel vězeňská služba působila na platformě Skype, která končí, takže nyní řešíme, jakým způsobem to budeme řešit,“ zmínil.
Specifickou kapitolou je pak centrová péče. U běžné populace je přesun pacienta do centra specializované péče rutinní záležitostí. U vězňů však logistiku komplikují přísná bezpečnostní opatření. „Jsou vězni, kteří mohou jet po pěti, ale jsou tací, s nimiž musí jet pět příslušníků. A samozřejmě nemůžeme dovést vězně do plné čekárny,“ přiblížil Felix reálné potíže vězeňského zdravotnictví.
Více terapie, méně „polykačů“
Nejde ale jen o tělesné zdraví. Velkou roli hraje i psychologická péče. I tady vězeňský systém konečně začal investovat do změn. Posilují se kapacity psychologických intervencí, což se podle Felixe začíná pozitivně projevovat na poklesu počtu pokusů o sebevraždy polykáním prášků.
Ministr Válek v závěru diskuze připomněl základní princip: „I vězeň, ať provedl cokoliv, má mít zajištěnou zdravotní péči. My jako zdravotníci nemůžeme být ti, kdo člověka podruhé soudí tím, že mu neposkytnou péči. To prostě nejde.“
Foto: Radek Čepelák
Zdravotnický deník děkuje za laskavou podporu summitu společnostem VZP, ZPMV, Roche, Novartis, Alk, Abbvie, Abbott, AKESO, MEDDI hub, Zentiva, Sprinx a Plzeňskému kraji.
