Už to není jen psychologická hra. Teď budou firmy za ujednání zakazující zaměstnancům mluvit o mzdě platit. Od 1. června vstupují v účinnost klíčové změny zákoníku práce. Jednou z nich je konec mzdového tabu. Firmy nově nesmí ve smlouvách a pracovních předpisech využívat doložky o mlčenlivosti. Za opominutí zákazu, jim hrozí pokuty, varoval v podcastu Perspektivy Česka partner Peyton Legal Jakub Málek. Inspekce práce už má podle něj na novinku políčeno.
Aktuální novela zákoníku práce měla podle plánů ministerstva práce a sociálních věcí především rozvázat zaměstnavatelům ruce a rozhýbat trh práce při zachování vysokého standardu ochrany zaměstnanců. Proto jí ostatně přezdívají flexinovela. Při projednávání návrhu ve sněmovně k ní ale poslanci výboru pro sociální politiku připojili zásadní zákaz. Z pracovních smluv a dalších dokumentů musí zmizet zákazy mluvit o platech. Za zákaz mluvit o mzdě hrozí pokuty. Novinka se volně inspiruje evropskou směrnicí o mzdové transparentnosti. Má mimo jiné posílit rovnost platů mezi muži a ženami.
Transparentnost přichází se sankcemi
Z pozměňovacího návrhu se nakonec stal patrně nejdůležitější krok, který nesmí zaměstnavatelé při přípravě na novelu rozhodně opominout. Za opominutí totiž hrozí firmám sankce. „Doložky mlčenlivosti o vlastním mzdě a struktuře odměňování jsou nově zakázané pod sankcí až 400 tisíc korun,“ zdůraznil Jakub Málek.
Tím se mzdová transparentnost výrazně liší od další bodů novely. Ta totiž většinou dává zaměstnavatelům možnost, avšak nikoliv povinnost využít nová pravidla. V podcastu Perspektivy Česka Jakub Málek o nové právní úpravě diskutoval s vrchní ředitelkou sekce legislativy ministerstva práce a sociálních věcí Danou Roučkovou a HR manažerou společnosti Baťa Annou Poláškovou.
Proč zákaz mluvit o mzdě není jen formalita a hrozí pokuta
Mnoho firem mělo v pracovních smlouvách nebo interních kodexech formulace jako „zaměstnanec se zavazuje zachovávat mlčenlivost o výši mzdy“ nebo „informace o mzdových podmínkách jsou důvěrné“. Ačkoliv tyto klauzule byly často spíš formální a nevymáhané, teď se z nich stává rizikový bod.
Inspekce práce se už dokonce nové právní úpravy chytla dříve, než se vůbec novela stala v praxi závazná. „Aktuálně mám bohužel na stole několik kontrolních nálezů inspekce práce, kdy ještě před účinností flexinovely je snaha sankcionovat zaměstnavatele za doložku na základě asi čtyři roky starého stanoviska ombudsmana,“ popisuje Jakub Málek. Státní úřad inspekce práce tím dovozuje, že doložky o mlčenlivosti porušily platné zákony už před účinností novely. Málek nyní bojuje za své klienty a snaží se překvapivé rozhodnutí úřadu povzbuzené novelou zákoníku práce zvrátit.
Mohlo by vás zajímat
Revize dokumentů je nutná. A rychle
Ať jednání s inspekcí práce dopadne jakkoliv, jedno je jisté: nová úprava znamená výrazný zásah do firemní dokumentace. Podle Málka je nutné vše projít opravdu důsledně. Zakázané doložky se totiž nemusí skrývat jen v pracovních smlouvách. Zákaz mluvit o mzdě bývá třeba i v interních předpisech.
„Často jsou tyto doložky ve mzdových předpisech, v pracovních řádech nebo v jiných pokynech zaměstnavatele, takže je potřeba udělat opravdu komplexní revizi,“ zdůraznil advokát.
Zkušebky, výpovědi, rodiče – startuje nová éra flexibility
Novela zákoníku práce ale přináší i řadu dalších změn, které mají především zvýšit flexibilitu pracovněprávních vztahů. Výrazně se mění například pravidla pro zkušební dobu. Ta se nově prodlužuje ze tří na čtyři měsíce u řadových zaměstnanců a z půl roku na osm měsíců u manažerů. Nově také bude zaměstnavatel moci zkušební dobu dodatečně prodloužit, pokud na začátku nevyužil její maximální délku. „To dosud v právní úpravě nebylo možné,“ připomíná Dana Roučková.
Změny se dotknou také výpovědí. Nově se výpovědní doba bude počítat už ode dne doručení výpovědi druhé straně. V některých případech, například u takzvaných sankčních důvodů ze strany zaměstnavatele, se navíc zkracuje její minimální délka. Propustit zaměstnance tak bude v těchto případech možné už za pouhý měsíc.
Novela rovněž usnadní slaďování pracovního a osobního života. Zaměstnanci budou moci během rodičovské pracovat na dohodu u stejného zaměstnavatele a vykonávat stejnou práci jako před narozením potomka. To dosud nebylo legální. Flexibilněji budou firmy moci také obsazovat místa po dobu mateřské nebo rodičovské dovolené. Další změny se pak dotknou také mzdových výměrů, které budou moci podniky posílám svým zaměstnanců i třeba e-mailem. „Praxe po tom velmi, velmi volala celou řadu let. Jsem ráda, že se nám podařilo tyto změny dohodnout a do flexinovely promítnout,“ uzavírá Roučková.
