Česko se připravuje na historickou legislativní změnu: implementaci evropského nařízení o umělé inteligenci známého jako AI Act. Jenže klíčový národní zákon, který ho má uvést do praxe, nevzniká podle plánu. Důvod? Neshoda mezi ministerstvy. Jde – jak jinak – o peníze.
První ustanovení z historicky první evropské regulace umělé inteligence se stala právně závazná letos v únoru. Zákon, který by evropské nařízení zasadil do českého právního rámce, ale zatím nevzniká. Nejdřív vláda dlouho hledala, kdo se nelehkého úkolu ujme. Nakonec se k němu přihlásilo ministerstvo průmyslu a obchodu. To se ale zatím nedokázalo shodnout s resortem financí, kdo zaplatí potřebné úředníky.
Posvětit strategii
„Aktuálně máme po meziresortním připomínkovém řízení materiál, který hovoří o strategii, jak adaptovat AI Act do české legislativy, a který určuje infrastrukturu, jež je s tím spojená. Konkrétně je tam stanoven například dozorový a oznamovací orgán,“ popsal v podcastu Perspektivy Česka náměstek ministra průmyslu a obchodu Jan Kavalírek. O přechodu na nová evropská pravidla pro umělou inteligenci v něm diskutoval s partnerem DLA Piper Tomášem Ščerbou a Jaromírem Hanzalem, ředitelem Asociace pro aplikovaný výzkum v IT a členem představenstva DigitalEurope.
Klíčový dokument, který Kavalírek zmiňuje, má oficiálně svěřit regulaci umělé inteligence do gesce resortu průmyslu a obchodu. Dosud ji mělo podle loňského rozhodnutí vlády na starost ministerstvo práce a sociálních věcí. To však na přípravě nového zákona fakticky nepracovalo, jak v rozhovoru pro Českou justici uvedl náměstek ministra práce a sociálních věcí Karel Trpkoš.
Co bude dál?
Kromě oficiálního pověření by ministerstvo průmyslu a obchodu nyní potřebovalo především finance na přípravu nové regulace. Avšak nikoliv pro sebe. Tým, který ji bude psát, sestavilo ze svých rezerv. S ministerstvem financí teď vyjednává především o penězích pro Český telekomunikační úřad, který byl měl převzít dozor nad naplňováním nových pravidel.
„Máme přesně vyčísleno kolik lidí, jaké softwarové a hardwarové vybavení na to bude potřebovat, ale všechno musí být zaštítěno finančními zdroji. A to je to, o čem aktuálně jednáme,“ vysvětluje Kavalírek. Až se resorty průmyslu a financí dohodnou, bude možné předložit strategický dokument ke schválení vládě.
Mohlo by vás zajímat
Jakmile bude hotovo, připraví podle Kavalírka ministerstvo průmyslu a obchodu český adaptační zákon poměrně rychle – v řádu několika měsíců. „Představujeme si napsání toho zákona relativně přímočaře a relativně jednoduše. AI Act obsahuje jen pár paragrafů, které vyžadují národní dopřesnění, například v oblasti výzkumu a vývoje,“ uvádí Kavalírek. Byznysu slibuje, že nová domácí právní úprava bude co možná nejvstřícnější a nebude vývojářům a uživatelům umělé inteligence přidávat povinnosti nad rámec celoevropských pravidel.
Česko cílí na světovou špičku
Podle Jaromíra Hanzala by bylo dobré, aby Česko mělo domácí právní úpravu co nejrychleji. Zkrátí se tím období nejistoty, kterému musí zdejší byznys čelit. „Já si dovolím připomenou, že kdo rychle dává dvakrát dává,“ dodává Tomáš Ščerba. Rychle a dobře připravený zákon by podle něj zvedl prestiž Česka v AI komunitě a mohl pomoci k naplňování ambiciózního cíle, který si Česko vytklo v Národní strategii umělé inteligence. Do roku 2023 se chce dostat mezi top deset zemí světa ve vývoji AI.
