Tři nová kárná rozhodnutí přinesla Česká advokátní komora. Vážně pochybila advokátka, která při správě úschovy přes 1,4 milionu korun porušila povinnosti vyplývající ze zákona proti praní špinavých peněz (AML). Komora jí vytýká i zneužití institutu ověření podpisu. Další dvě rozhodnutí se týkají nezákonného zastupování zaměstnancem advokátky a opožděného podání odvolání v trestní věci.
Advokátka se dopustila kárného provinění tím, že uzavřela smlouvu o úschově 1 433 333 Kč bez provedení odpovídající kontroly původu peněz. Spokojila se pouze s čestným prohlášením složitelky, že finance pocházejí z jejích úspor. Podle AML zákona, který upravuje opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, měl být při takové výši částky proveden podrobnější průzkum – například doložení původu peněz výpisem z účtu, potvrzením o příjmech nebo smlouvou o prodeji majetku.
Kárný senát uvedl, že „kupní cena výrazně převyšuje hranici 10 000 eur, pro kterou lze spoléhat na čestné prohlášení“. Advokátka měla zjistit a doložit okolnosti původu peněz.
Navíc advokátka v několika případech ověřovala podpisy svého manžela a tato prohlášení zaznamenala do knihy o prohlášeních o pravosti podpisu. Tím porušila pravidla vymezená nejen zákonem o advokacii, ale i interním usnesením České advokátní komory. O rozhodnutí informoval Bulletin advokacie. Za obě pochybení dostala advokátka pokutu 22 000 Kč.
Mohlo by vás zajímat
AML zákon a advokáti: povinnost, ne formalita
AML kontrola nesmí být jen formalita. Podle § 9 AML zákona má advokát při úschově vyšších částek povinnost zjistit původ finančních prostředků. Nestačí se spokojit s ústním prohlášením klienta, zejména ne u částek přesahujících statisíce nebo miliony korun. Advokát by měl mít buď dokumenty potvrzující legální původ prostředků, nebo alespoň záznam o tom, jak klient původ deklaroval – včetně konkrétních okolností.
Zároveň musí být advokáti obezřetní při institutu ověření podpisu. Není přípustné ověřovat podpisy blízkých osob, zejména manželů, a zaznamenávat je jako běžná prohlášení bez upozornění na střet zájmů.
Zaměstnanec advokátky zastupoval klienta nelegálně
V jiném případu kárný senát ČAK potrestal advokátku pokutou 40 000 Kč za to, že svého zaměstnance zmocnila k zastupování klienta v trestní věci, aniž by bylo zřejmé, v jakém postavení vlastně zaměstnanec vystupuje.
Advokátka vydala svému zaměstnanci dvě různá zmocnění – jedno jako substitut, druhé jako obecný zmocněnec. Mgr. F. K. pak během úkonu vůči policii jednal s plnými mocemi i advokátním spisem, přičemž nebylo zřejmé, zda jedná jako zaměstnanec advokátky, nebo zástupce klienta. Kárný senát upozornil, že takové jednání snižuje důstojnost advokátního stavu a působí nepřehledně i pro orgány činné v trestním řízení.
Zmeškané odvolání definitivně potvrdilo trest
Třetí kárné řízení se týkalo advokáta, který byl ustanoven obhájcem v trestní věci, ale nepodal včas odvolání proti rozsudku. Rozsudek, jímž byl obviněný uznán vinným ze závažného ublížení na zdraví a výtržnictví a odsouzen k trestu 30 měsíců vězení, byl doručen 11. ledna 2023. Advokát však podal odvolání až 23. ledna, tedy po lhůtě. Odvolací soud ho proto zamítl jako opožděné.
Advokát tak hrubě porušil své povinnosti podle zákona o advokacii, což mělo přímý dopad na práva klienta. Dohodou o vině a trestu byla stanovena pokuta 10 000 Kč.
