Letní brigády se letos otevřou i čtrnáctiletým. Zatímco dříve mohli pracovat jen ti, kdo dokončili povinnou školní docházku, tedy zpravidla lidé od 15 let, nově se tato možnost otevírá i mladším. Tato novinka byla i jedním z motivů, proč ministerstvo práce a sociálních věcí prosadilo novelu zákoníku práce už od 1. června. Chtělo s ní totiž stihnout letošní letní sezonu brigád.
Brigády pro čtrnáctileté zákoník práce dovoluje výhradně během letních prázdnin. I tak jde z pohledu firem od důležitou posilu.
„Rozšíření možnosti pracovat už od 14 let vnímáme jako přirozený krok k větší pracovní emancipaci mladé generace. Pro firmy to znamená novou skupinu uchazečů,“ říká generální ředitelka personální agentury ManpowerGroup Jaroslava Rezlerová.
Kvůli této novince dokonce u ministerstva práce a sociálních věcí někteří zaměstnavatelé lobbovali, aby se změny pravidel dočkali co nejdříve. „Slýchali jsme z určité strany spektra: je to flexinovela, dejte tam účinnost co nejdřív, protože letos prázdniny začínají už 28. června,“ řekla České justici vrchní ředitelka sekce legislativy ministerstva práce a sociálních věcí Dana Roučková.
Mohlo by vás zajímat
Přísné limity
Nakonec se novelu zákoníku práce i přes průtahy ve sněmovně podařilo stihnout včas, a firmy tedy už mohou bez potíží „lovit“ brigádníky i mezi čtrnáctiletými. Musí ale myslet na to, že i přes vstřícnost zákonodárců svazují práci nejmladších brigádníků přísné mantinely. Tak například mohou pracovat maximálně sedm hodin denně a 35 hodin týdně. Zákoník práce jim také zakazuje noční směny, přesčasy i jakákoli riziková práce.
„Musí se jednat o takzvané ‚lehké práce‘, které neškodí zdraví, vzdělání, ani morálnímu vývoji,“ upozorňuje nejdůležitější omezení partner advokátní kanceláře Aegis Law Tomáš Procházka.
Na jakou práci tedy mohou firmy čtrnáctileté pracovníky nasadit? Podle právníků mohou pracovat třeba jako animátoři pro děti, prodávat vstupenky na různé akce nebo vypomáhat při tvorbě grafiky nebo při správě sociálních sítí. Uplatní se také jako obsluha při ručním mytí nebo mohou pomáhat v kuchyni. Těžší to ale může být s jinými pracemi v pohostinství, protože zákon nejmladším brigádníkům zakazuje prodávat alkoholické nápoje.
Řada dalších klasických brigád se pak do seznamu povolených nevejde vůbec. „Problematické mohou být například sezonní práce v zemědělství z důvodu zdravotního zatížení i třeba prodej na stánku, pokud pracovní doba překročí 20. hodinu večerní nebo jsou prodávány alkoholické nápoje,“ uvádí příklad Procházka.
Jak má vypadat smlouva pro čtrnáctileté?
Samotná pracovní smlouva čtrnáctiletého se od běžné pracovní smlouvy dramaticky lišit nemusí. Přesto si musí firmy ohlídat jistá specifika. Zaměstnavatel si hlavně musí dávat pozor na administrativní povinnosti, jako je souhlas zákonného zástupce nebo povinná zdravotní prohlídka před nástupem.
Pečlivě hlídat zaměstnavatel musí také to, aby mladý brigádník neodpracoval víc jak 35 hodin týdně. Právě v tom může znamenat kámen úrazu. Pokud totiž pracuje pro více firem, limit se sčítá. „Zaměstnavatelům bych proto doporučil zahrnout do smlouvy povinnost zaměstnance informovat o počtu hodin odpracovaných v rámci jiných brigád,“ radí Tomáš Procházka.
Podnikům dále doporučuje, aby se čtrnáctiletými brigádníky uzavírali nejlépe dohodu o provedení práce. Pro firmy i mladistvé pracovníky je tento typ smlouvy velmi flexibilní, navíc povolený rozsah 300 hodin ročně by měl na rozdíl od delších brigád na dva letní měsíce bohatě stačit. A pokud měsíčné plat nepřekročí 11 500 korun, nemusí zaměstnavatel ani zaměstnanec z výdělku platit sociální a zdravotní pojištění.
Kolik firmy mladým platí?
Státem předepsaná minimální mzda pro mladistvé letos činí 112,50 korun za hodinu. Na trhu ale přetrvává takový nedostatek pracovní síly, že jim za práci musí firmy zpravidla zaplatit více peněz. V Praze se podle dat agentury ManpowerGroup nástupní hodinové mzdy pohybují běžně od 150 do 170 korun za hodinu. Avšak za náročnější nebo urgentní směny lze vydělat až 250 korun za hodinu. V regionech jsou sazby nižší, ale i tam třeba v logistice nebo na fyzicky náročných pozicích nabídky běžně překračují hranice 190 korun za hodinu.
„Firmy hledají hlavně pracovníky do výroby, logistiky a gastroprovozů. Letos ale pozorujeme, že studenti více váhají. Chtějí si odpočinout, cestovat nebo si přivydělat jiným způsobem online,“ uvádí Jaroslava Rezlerová.
Některé podniky také připouští, že si novinku potřebují letos nejprve osahat a teprve v příštím roce ji pak možná využijí na plno. Odrazují je přísné podmínky i hrozba pokut až v řádu milionů korun za nelegální práci nebo nevhodné nastavené pracovní prostředí.
