I někteří zástupci soudů se postavili za Vězeňskou službu, která byla opomenuta při rozhodování vlády o navýšení platů bezpečnostních sborů. Podle místopředsedy Nejvyššího soudu Petra Šuka a předsedy Vrchního soudu v Praze Luboše Dörfla je současná situace v oblasti personálu a financování vězeňství kritická a může mít vážné dopady nejen na bezpečnostní systém, ale i na chod samotné justice. Týká se totiž například i příslušníků justiční stráže.
Justiční stráž je součástí Vězeňské služby a zajišťuje bezpečnost v soudních budovách a při jednáních. Doprovází obžalované do jednacích síní, provádí eskorty, zajišťuje dohled nad veřejností v soudních prostorách a chrání samotné soudce a soudní personál. Bez její přítomnosti by nebylo možné vést mnohá hlavní líčení ani garantovat bezpečný chod soudů. Vzhledem k dlouhodobému nedostatku personálu však často chybí potřebné kapacity nejen v regionech, ale i u klíčových soudů v Praze.
Místopředseda Nejvyššího soudu Petr Šuk považuje opomenutí Vězeňské služby při vládním navyšování platů bezpečnostních sborů za závažné pochybení. „Bez odpovídajícího ocenění práce lidí v justici se může stát, že budeme zavírat soudy a otevírat věznice,“ uvedl pro Českou justici.
Šuk upozorňuje na dlouhodobé přetížení zaměstnanců věznic. Dochází k uzavírání pavilonů a přesunům vězňů mezi zařízeními, chybí také finance na základní penitenciární péči. Jde o odbornou a podpůrnou činnost, která ve věznicích zajišťuje bezpečnost, vzdělávání, léčbu a přípravu odsouzených na návrat do společnosti. „To, že příslušníci vězeňské služby nejsou na rozdíl od příslušníků jiných ozbrojených složek veřejnosti tolik na očích, neznamená, že jejich práce je méně náročná nebo méně riziková. Naopak – jsou v ohrožení denně, vždyť jsou po celou dobu služby v přímém kontaktu s vězni,“ doplnil.
Dörfl: Bez lidí nelze zajistit ani chod soudů
Podporu vězeňské a justiční stráži vyjádřil také předseda Vrchního soudu v Praze Luboš Dörfl. „Naše situace u Vrchního soudu v Praze je co do obsazení tabulkových míst justiční stráže dlouhodobě špatná, jako v celé Praze,“ uvedl Dörfl s tím, že problém se týká celé řady soudních budov a jednacích síní, kde nelze bez dostatečného personálu zajistit bezpečný provoz. „Věřím, že se k podpoře připojí i další představitelé justice,“ uvedl Dörfl pro Českou justici po schůzce s generálním ředitelem Vězeňské služby Simonem Michailidisem.
Vězeňská služba se podle Michailidise aktuálně potýká s nedostatkem 750 příslušníků a 200 civilních zaměstnanců. Nejvážnější situace je v šesti věznicích – Valdice, Pankrác, Jiřice, Vinařice, Oráčov a Horní Slavkov – kde by bez výpomocí z jiných zařízení již nebylo možné zajistit výkon zákonných povinností. „Selektivní přístup v oblasti navýšení platů příslušníků bezpečnostních sborů generuje personální nestabilitu, nespokojenost příslušníků a tím i jistá bezpečnostní rizika,“ varuje Michailidis v rozhovoru pro Českou justici.
Mohlo by vás zajímat
Neklid a 750 chybějících příslušníků
Podle něj každá podobná rozhodnutí vlády ovlivňují atmosféru mezi příslušníky. „Může to být silným impulsem k ukončení služebního poměru. Například celých 25 procent nově nastoupivších příslušníků odchází ještě před služební zkouškou, tedy před ukončením tří let služby. Hraje v tom roli nejen náročnost a nebezpečnost služby, ale i platové podmínky, které jim stát ke službě vytváří,“ dodává.
Aktuální náborová kampaň Vězeňské služby láká na nástupní plat přes 34 tisíc korun, Až po absolvování kurzu a včetně příplatků za směnný provoz se může příjem příslušníka vyšplhat na částku kolem 40 až 45 tisíc korun. I tak ale zůstává za ostatními složkami.
Decroix: Situaci chci řešit, ale nic neslibuji
Zátěž příslušníků navíc není jen fyzická, ale i psychická. Vězeňská služba proto zavádí opatření, jako je psychologická pomoc po náročných zásazích či dostupnost krizové intervence. „Neuropsychická zátěž je vysoká a její dopady nejsou krátkodobé,“ říká Michailidis.
Ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS) v reakci uvedla, že o situaci ví a plánuje ji projednat jak s vedením Vězeňské služby, tak s ministerstvem financí. „Nebudu nic slibovat, to je to nejhorší, co můžete,“ řekla Připomněla, že se tématu věnovala už jako členka ústavně-právního výboru a že chápe vážnost celé situace.
