Sněmovní sociální výbor dnes podpořil návrh předsedkyně opozičního hnutí ANO Aleny Schillerové, která chce zachovat dosavadní institut srážkové daně z příjmů. Kladné stanovisko zaujal i k obdobnému návrhu poslankyně SPD Lucie Šafránkové.
Výbor se naproti tomu neshodl na doporučení k návrhu ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS), který chce sice srážkovou daň zrušit, ale chce omezit okruh lidí, kteří by kvůli tomu museli začít podávat daňové přiznání.
Dnes výbor posuzoval pozměňovací návrhy k zákonu o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatelů a k související změnové předloze. Koalici ve výboru chyběl jeden hlas.
Zdaňování příjmů z brigád
Vláda navrhla institut srážkové daně zrušit. Jde o daň sraženou přímo zaměstnavatelem, který ji odešle rovnou na finanční úřad. Využívá se hlavně při zdaňování příjmů z brigád. Zrušení srážkové daně vyvolalo ale nesouhlas opozičních hnutí ANO a SPD. Opozice poukazovala hlavně na to, že třeba brigádníci budou muset podávat daňové přiznání.
Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů má od příštího roku ulevit od papírování. Má nahradit vyplňování až 25 různých formulářů. České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ) budou takto posílat informace o zaměstnávání, pracovnících a jejich výdělcích. ČSSZ je pak přepošle na další místa.
Mohlo by vás zajímat
Výbor doporučil schválit návrh poslankyně Šafránkové zvýšit daňové zvýhodnění na děti. Zvýhodnění na první dítě navrhuje zvýšit o 10 000 Kč na 25 204 Kč ročně, na druhé dítě o 20 000 Kč na 42 320 Kč ročně a na třetí a každé další o 30 000 Kč na 57 840 Kč.
Stáhne Stanjura svůj návrh?
Nesouhlasné stanovisko výbor zaujal k návrhu Stanjury, který ho podal jako poslanec společně s poslancem ODS Jiřím Havránkem. Navrhují zrušit horní mez pro osvobození příjmů z prodeje podílu v obchodní korporaci, který není představován cenným papírem, a také z prodeje cenného papíru nebo kryptoaktiva od daně z příjmu fyzických osob.
Návrh kritizují hlavně Piráti a dávají ho do spojitosti s aktuální kauzou darování bitcoinů ministerstvu spravedlnosti, která stála křeslo dosavadního ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS). Podle zpravodajky Barbory Urbanové (STAN) je otázkou, zda Stanjura svůj návrh stáhne.
Náměstek ministra financí Stanislav Kouba členům výboru vysvětloval, že návrh se týká legálních transakcí a na nelegální transakce nedopadá. Poukazoval na to, že podle dosavadní judikatury nejsou nelegální transakce předmětem zdanění, protože stát by je tím legalizoval.
Poslední, kde je široká shoda
Výbor nezaujal stanovisko k jinému Stanjurovu návrhu, který upravuje podmínky zaměstnaneckých, akciových a opčních plánů ESOP. Jde o zaměstnanecké motivační programy, kdy má zaměstnanec právo na koupi nebo získání podílu v obchodní korporaci bezúplatně nebo za sjednanou cenu. Stejně dopadl i poslanec ODS Michael Kohajda s návrhem na úpravu zdanění zaměstnaneckých opčních programů.
Naopak s podporou výboru se setkal návrh místopředsedy Sněmovny Karla Havlíčka (ANO), který zavádí kvantifikovanou zaměstnaneckou opci, nepřevoditelnou a s minimální dobou trvání jeden rok. Zaměstnanec nesmí držet víc než deset procent podílu u zaměstnavatele nebo v ovládající osobě a musí kromě jiného pracovat u zaměstnavatele alespoň 12 měsíců.
Doporučení výboru ale není pro plénum Sněmovny závazné. Podle zpravodajky Urbanové jde možná o poslední věc, u které na některých parametrech panuje široká shoda.
