Po revoluční flexinovele přicházejí další návrhy, jak přiblížit český zákoník práce realitě 21. století. Doručování výpovědí do datových schránek, legalizace švarcsystému nebo vyšší limity pro dohody? Ministerstvo práce i firmy se shodují: pracovní právo je zastaralé.
Ministerstvo práce a sociálních věcí během několika měsíců připravilo tři novely zákoníku práce. Ta poslední – takzvaná flexinovela – začala platit v červnu. Další změny se už rýsují.
„Flexinovela je základ, na kterém můžeme dál stavět,“ řekla v podcastu Perspektivy Česka vrchní ředitelka legislativní sekce ministerstva Dana Roučková. Jako příklad zmiňuje doručování. Ministerstvo ho upravilo už v předchozích novelách a flexinovela přidala možnost posílat mzdový výměr i e-mailem. Podle Roučkové je ale stále co zlepšovat: „Určitě je prostor popracovat na tom při příští příležitosti.“
Datové schránky pro každého?
Roučkovou podpořili i další experti v debatě České justice a Ekonomického deníku. Advokát Jakub Málek a HR manažerka Baťa CE Anna Polášková upozornili, že doručování písemností má v českém pracovním právu stále slabiny. „Byl bych rád, kdybychom mohli volně doručovat do datových schránek zaměstnanců,“ řekl Málek.
Firmy mohou datové schránky používat už 15 let. Možnosti doručovat přes ně zaměstnancům jsou ale omezené. Schránky si běžní občané zřizují dobrovolně, a i když je mají, mohou doručování od firem vypnout.
Mohlo by vás zajímat
„Kdyby každý člověk dostal k občance datovou schránku a měl povinnost sledovat svůj digitální prostor, pomohlo by to,“ myslí si Málek. Podle něj by se tím vyřešily hlavní problémy, se kterými se firmy při doručování potýkají.
Švarcsystém na hraně zákona
Další změnou by mohla být větší právní jistota pro firmy, které spolupracují s OSVČ. V IT nebo marketingu je to běžná praxe. Formálně ale často stojí na hraně zákona a oběma stranám hrozí milionové pokuty.
„Rád bych se přiblížil evropskému výkladu pojmu pracovník – se zachováním práv a ochrany, ale s větší flexibilitou,“ uvedl Málek.
Podle něj by stát mohl na legalizaci švarcsystému i vydělat. „Hon na nelegální zaměstnávání je pro systém vyčerpávající. Kdyby se to do určité míry legalizovalo, bylo by to efektivnější,“ tvrdí.
S větší volností v typech pracovních vztahů souhlasí i Anna Polášková z firmy Baťa. „Pokuty za švarcsystém výrazně omezily flexibilitu. A to je škoda,“ míní.
Změnit by se mohly i limity pro dohody o provedení práce. Dnes na ně brigádníci nebo lidé na rodičovské dovolené nesmí odpracovat víc než 300 hodin ročně. „Pomohlo by nám, kdyby bylo možné odpracovat větší rozsah hodin,“ uvedla Polášková.
EU tlačí na transparentnost
Další úpravy přicházejí z Bruselu. Evropská unie chce, aby Česko do léta 2026 přijalo pravidla pro větší transparentnost v odměňování. Jiný směrnice už také počítá s ochranou lidí pracujících přes digitální platformy jako Wolt nebo Uber.
„To je nový fenomén. Počet těchto pracovníků roste a právní úprava zaostává,“ upozorňuje Roučková. Práce pro platformy sice nabízí větší flexibilitu, ale často je špatně placená a bez záruk.
Evropská směrnice má těmto lidem zajistit stejnou ochranu, jakou mají klasicky zaměstnaní – bez ohledu na typ smlouvy.
