Umělá inteligence mění právní svět rychleji, než na to dokáže právo reagovat. „Je na čase se s tím poprat otevřeně,“ říká v podcastu České justice a Ekonomického deníku Perspektivy Česka bývalý předseda Ústavního soudu a předseda Jednoty českých právníků Pavel Rychetský. Spolu s doyenem notářské profese Martinem Foukalem mluví o hlavním tématu letošního Sjezdu českých právníků – digitalizaci a dopadech AI – i o tom, proč právnické profese potřebují společný prostor pro dialog.
„Lidé od práva očekávají předvídatelnost a efektivitu. Ale bez digitalizace a bez pomoci umělé inteligence se dnes už soudy neobejdou,“ upozorňuje Rychetský. Zároveň však varuje před iluzí, že by AI mohla nahradit lidský úsudek: „Rozhodování o osudech lidí nelze svěřit strojům. Umělá inteligence má pomáhat, ale nikdy nemůže nést odpovědnost.“
Martin Foukal doplňuje, že právě nové technologie nutí všechny právnické profese hledat společný jazyk. „Technika předbíhá právo. Ale dokud spolu právníci nebudou mluvit napříč obory, nedokážeme na tyto změny společně reagovat,“ říká. Oba hosté se shodli, že se to projevilo i v aktuální bitcoinové kauze.
Právníci mají stejnou profesní DNA
„Soudci, advokáti, státní zástupci nebo notáři se obvykle potkávají jako protivníci v řízení. Chybí ale místo, kde by se mohli setkat jako lidé – se stejnou profesní DNA,“ říká Rychetský v podcastu Perspektivy Česka. Právě proto se podle něj začaly znovu pořádat obnovené sjezdy českých právníků, za kterými stojí kromě profesních komor zejména Jednota českých právníků.
Celý podcast najdete na našem youtube kanálu a na dalších podcastových platformách:
Mohlo by vás zajímat
Cílem sjezdu podle Rychetského není diskutovat konkrétní kauzy, ale hledat širší hodnotové rámce a formulovat výzvy pro právnickou obec. „Musíme mít prostor, kde právníci odloží své stavovské zájmy a společně pojmenují, co chráníme. Jinak se profese uzavře sama do sebe.“
Foukal: Každá profese má své hranice. Musíme je respektovat
Doyen notářské profese Martin Foukal v podcastu zdůraznil, že právnické profese tvoří systém, který musí být v rovnováze. „Notář je nestranný. Advokát hájí zájmy klienta. Soudce stojí nad stranami. Pokud si začneme navzájem bourat kompetence, vzniká nerovnováha, která může poškodit celý právní systém.“
Foukal popsal také, jak obnova sjezdů probíhala prakticky: „Začali jsme u kulatých stolů, kde každá právnická profese otevřela vlastní téma. Následoval první sjezd, pak druhý – a teď už připravujeme další.“ Ocenil i zapojení akademiků a mladých právníků. „Tahle platforma je potřeba víc, než si možná uvědomujeme.“
Dluh veřejnosti? Nové procesní předpisy
V podcastu zaznělo, že se už připravuje třetí obnovený sjezd. Rychetský by jako jedno z témat rád otevřel „hodnotové vnímání práva“ – tedy právo ne jako technický návod, ale jako nástroj ochrany svobody, důstojnosti a spravedlnosti.
Foukal upozornil, že debata se nejspíš povede také o potřebě nových procesních kodexů. „Máme nové hmotněprávní úpravy. Ale procesní předpisy máme desítky let staré a často flikované. I veřejnost právem volá po rychlejších a srozumitelnějších soudech,“ uvedl. Několik ministrů spravedlnosti se pokoušelo předložit návrhy nového civilního i trestního kodexu – ani jednomu se však nepodařilo záměr dokončit.
Trestní řád pochází z roku 1961 a ačkoliv byl mnohokrát novelizován, zůstává procesem, kde se důkazy shromažďují především v přípravné fázi. Občanský soudní řád byl přijat v roce 1963 a od té doby se dočkal desítek změn, které však často působí nahodile a znesnadňují přehlednost i předvídatelnost řízení. Opakované snahy o přípravu zcela nových kodexů zatím vždy ztroskotaly – buď na změnách politického vedení, nebo na nejednotě odborné obce.
„Je to dluh, který právníci veřejnosti dluží,“ říká Pavel Rychetský. Podle něj je přijetí nových procesních pravidel nezbytné nejen pro zrychlení justice, ale i pro její srozumitelnost a důvěryhodnost.
