Česká advokátní komora musela Evu Decroix zapsat jako advokátku. Ta má sice nyní pozastavené členství, ale stále je mezi advokáty zapsaná. Podmínky pro zařazení zahraničních absolventů mezi české koncipienty a advokáty totiž zmírnil Ústavní soud. Dodatečné studium českého práva už není povinné. Místo toho musí Komora zohlednit dovednosti.
Do roku 2016 vyžadovala Česká advokátní komora (ČAK) od zahraničních absolventů, aby si doplnili vzdělání mimořádným studiem na některé české právnické fakultě. Takový požadavek však shledal Ústavní soud zákonem nepodložený, v rozporu s právem EU a Listinou.
„Při neustálých změnách právního řádu a nikdy nekončících novelizacích legislativy jsou to dovednosti, nikoliv znalosti platného práva, co ve výbavě praktikujícího právníka přetrvává. Výklad, který zaujala ČAK a obecné soudy, byl z tohoto pohledu příliš zužující,“ stojí mimo jiné v nálezu z roku 2016.
Komora má posuzovat obecnou znalost práva a mnohem více zohlednit dovednosti.
Mohlo by vás zajímat
Právní řády jsou odlišné, praxe není možná
V případu si před Ústavním soudem stěžoval absolvent magisterského programu Jagellonské univerzity v Polsku. Komora ho odmítla v ČR zapsat s tím, že má možnost stát se advokátem v Polsku nebo si doplnit české vzdělání.
Podle České advokátní komory „právní řády ostatních členských států EU jsou natolik odlišné od právního řádu České republiky, že jejich znalost bez dalšího nepostačuje k řádnému výkonu praxe v České republice“.
Muž, který si stěžoval u Ústavního soudu, splnil zákonnou podmínku pro vstup do advokacie. Ministerstvo školství mu vydalo osvědčení o uznání získaného vysokoškolského vzdělání jako rovnocenného se vzděláním v České republice. Přesto ho Komora s pochybami o jeho kvalitě odmítla zapsat.
Být právníkem neznamená být advokátem. Česká advokátní komora je oprávněna stanovit přísná kritéria profese, což Ústavní soud potvrdil.
ÚS: Dodatečné studium na roky. Nepřiměřené
Podmínku dodatečného českého vzdělání však Ústavní soud označil jako nepřiměřenou. Muž by k jejímu splnění několik let studoval české ústavní právo, občanské a trestní právo a české obchodní právo, přičemž by ho studium všech dvaceti předmětů stálo 100 000 korun před deseti lety.
Podle Ústavního soudu je tento nepřiměřený požadavek v rozporu s právem na svobodnou volbu povolání.
Komora chce znát i pedagogy zahraniční školy
Česká advokátní komora musela po tomto rozsudku od některých podmínek zápisu ustoupit. Přesto není Komora „bezzubá“. S odkazem na předmětný nález Ústavního soudu vyžaduje Komora doložit rozsah a obsah studia v zahraničí. A to vzhledem k odlišnosti studia v cizině.
Uchazeč doloží rozhodnutí některé z českých právnických fakult o srovnatelnosti zahraničního studijního programu s požadavky magisterského studijního programu „Právo a právní věda“, eventuálně Osvědčením o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace v České republice vydaným Ministerstvem školství mládeže a tělovýchovy České republiky, uvádí na svém webu Komora.
Komora také hodnotí úroveň vzdělání, „zejména podle vědeckých publikací, výzkumů, programů a jiných odborných projektů, na kterých se zahraniční vysoká škola podílí nebo které pořádá“. Přihlíží rovněž k obecně dostupným referencím o této škole a informacím o vysokoškolských pedagozích, kteří na dané vysoké škole působí, včetně jejich publikační činnosti.
Doložit kroky a jednání se znalostí českého práva
A naposledy, Česká advokátní komora v souladu s nálezem Ústavního soudu nyní hodnotí advokátní dovednosti uchazeče, jak se orientují v českém právu.
Uchazeči to dokládají informacemi o účasti „na právních jednáních, písemnými právními dokumenty, jež žadatel zpracoval, informacemi o dalších právních krocích, kterých se žadatel zúčastnil nebo na kterých významným způsobem participoval a při kterých osvědčil znalost českého práva“.
Pokud toto Eva Decroix splnila a složila zkoušku, nebyl žádný důvod ji do seznamu koncipientů a advokátů nezapsat. Jaký má titul, v tom nehraje žádnou roli. V opačném případě by Komora riskovala další soudní spor.
