Rozhodnutí v případu vydání techniky Tomáši Jiřikovskému neznamená, že soud přikázal vydat jeho elektronická zařízení. Podle Nejvyššího soudu šlo pouze o nápravu postupu nižších instancí, které chtěly data bez dalšího mazat – bez důkazů a v rozporu s judikaturou.
Nejvyšší soud se důrazně ohrazuje proti tvrzením, že jeho rozhodnutí znamená odklon od dosavadní judikatury či že šlo o nestandardní postup. Podle soudu nešlo o rozhodnutí o vydání zařízení, ale pouze o zrušení rozhodnutí nižších soudů. Ty nařídily paušální výmaz dat bez splnění zákonných podmínek.
„Soudům nižších stupňů bylo uloženo, aby ve vztahu ke každému zařízení zvlášť posoudily, zda představuje nástroj trestné činnosti nebo její výnos,“ uvedla mluvčí soudu Gabriela Tomíčková. Paušální mazání bez důkazů je podle NS nepřípustné. Mluvčí zdůraznila, že rozhodnutí neprovázely žádné nestandardní okolnosti, což opakovaně uvedl také předseda soudu Petr Angyalossy.
Ochrana vlastnictví jako ústavní hodnota
Soud připomíná, že v právním státě nelze nevratně zasahovat do vlastnického práva na základě domněnek. Podmínky pro zabrání věci musí být řádně prokázány. „Zásah do práva na ochranu majetku musí být odůvodněn konkrétními okolnostmi,“ cituje NS nálezy Ústavního soudu.
„Bylo úkolem soudů nižších stupňů, aby splnění zákonných podmínek pro zásah do vlastnického práva obviněného T. J. opětovně posoudily ve vztahu ke každému elektronickému zařízení, u něhož mělo dojít ke smazání dat,“ doplnila Tomíčková. NS navíc ve svém rozhodnutí výslovně zdůraznil, že bude na Jiřikovském, aby poskytl součinnost při zjišťování datového obsahu zařízení. Pokud ji neposkytne, mohou to soudy zohlednit.
Mohlo by vás zajímat
Rozhodnutí NS v této kauze podle mluvčí odpovídá principům subsidiarity trestní represe a minimalizace zásahů do základních práv. Současně soud zdůraznil, že obviněný je povinen poskytnout součinnost, například při odemykání či dešifrování zařízení. Pokud tak neučiní, nižší soudy k tomu mají přihlédnout při dalším rozhodování.
Reakce spolku Šalamoun a srovnání s jiným případem
Spolek Šalamoun kritizoval rozhodnutí NS jako nepředvídatelné a vyzval soud ke zveřejnění metodiky zacházení se zašifrovanými zařízeními. Poukázal přitom na případ z roku 2022, kdy NS odmítl dovolání jiného muže, který se domáhal vrácení zabaveného disku s virtuální peněženkou.
Podle předsedy NS Petra Angyalossyho případy nejsou srovnatelné. V dřívější kauze bylo jednoznačně prokázáno, že disk obsahoval bitcoiny pořízené z trestné činnosti. V Jiřikovského případě nebyl obsah zařízení znám, a proto NS uložil doplnění dokazování.
Jiřikovský zařízení získal, s bitcoiny daroval státu miliardu
Krajský soud v Brně následně většinu zařízení T. J. vydal, protože u nich nebyly naplněny zákonné podmínky pro jejich zadržení. Do některých zařízení se ani se znalcem nepodařilo dostat. V dalších měsících se Jiřikovský k digitálním peněženkám zjevně dostal – v květnu 2025 daroval státu bitcoiny, jejichž dražbou se získala téměř miliarda korun.
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek kvůli kauze rezignoval. Okolnosti transakce nyní vyšetřuje policie. Není jasné, kolika bitcoiny Jiřikovský skutečně disponoval, kdo mu s jejich uvolněním pomohl, ani zda mohl být některý ze zapojených postupů účelový.
