Evropský soud pro lidská práva (ESLP) shledal, že Česká republika porušila právo na spravedlivý proces u obviněného muže s lehkým mentálním postižením. Ten byl v přípravném řízení vyslýchán bez přítomnosti advokáta a jeho přiznání bylo následně použito jako klíčový důkaz v trestním řízení. Podle ESLP nebyl obviněný schopen plně chápat svá práva, a úřady proto měly zajistit přiměřenou asistenci, což se nestalo.

Oldřich Krpelík, tehdy 32letý muž se sníženým intelektem s IQ mezi 60 a 70, byl v roce 2016 zatčen kvůli podezření z vloupání. Policie ho opakovaně vyslýchala a provedla s ním i rekonstrukci na místě činu – to vše bez přítomnosti právního zástupce.
Přestože mu byla formálně předložena poučení o právech v podobě předtištěných formulářů, podle rozsudku ESLP nebyla tato forma sdělení dostatečně srozumitelná, aby mohl smysluplně porozumět svému právu na právní pomoc a plně chápat důsledky jeho nevyužití.

Soud konstatoval, že kvůli mentálnímu postižení měl být muž považován za zvláště zranitelnou osobu. Policisté, kteří s ním přišli do styku, sami vypověděli, že na ně působil „slabším dojmem“ a komunikace s ním byla „neobvyklá“. Přesto nebyly učiněny žádné kroky k tomu, aby mu byla zajištěna právní pomoc, a to ani přesto, že český trestní řád umožňuje jmenovat advokáta osobám, u nichž existují pochybnosti o jejich schopnosti se hájit.

Nedostatečné poučení nestačí

Muž sice na několika místech podepsal, že svým právům rozumí, ESLP však konstatoval, že šlo o „pouhé formální poučení“ bez skutečného porozumění. Soud v tomto kontextu zdůraznil, že takové vzdání se práva na právní pomoc musí být nejen dobrovolné, ale i informované – a to včetně plného pochopení důsledků. V případě osoby se zjevně omezenou schopností porozumět písemnému právnímu jazyku je takové prohlášení nedostatečné.

„Úřady měly aktivně poskytnout pomoc – například zjednodušené poučení, asistenci sociálního pracovníka či přítomnost obhájce. Místo toho byly předtištěné formuláře předloženy bez individuálního vysvětlení, což nebylo adekvátní,“ uvedl ESLP v dnešním rozhodnutí.

Mohlo by vás zajímat

Nepřiměřený dopad na celý proces

Krpelíkovo doznání, učiněné právě v této rané fázi bez advokáta, bylo následně klíčovým důkazem, na jehož základě byl odsouzen. ESLP konstatoval, že i když měl v pozdější fázi obhájce a byl schopen se hájit před soudem, újma, kterou utrpěl během počáteční fáze řízení, nebyla dostatečně kompenzována. Použití přiznání získaného v rozporu s právem na právní pomoc znamenalo porušení zásady spravedlivého procesu.

ESLP dospěl k závěru, že Česká republika porušila článek 6 odst. 1 a 3 písm. c) Evropské úmluvy o lidských právech. Krpelíkovi přiznal odškodnění ve výši 3 000 eur za nemajetkovou újmu a 800 eur na nákladech řízení.