Návrh zákona, který má od příštího roku zavést jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů, poslanci využívají jako platformu pro celou řadu dalších změn. Do doprovodného změnového zákona přidali desítky pozměňovacích návrhů, které mimo jiné rozšiřují daňové slevy, upravují příspěvek na péči či zavádějí daňovou podporu pro start-upy.
Podle Komory daňových poradců ale většina těchto návrhů nesouvisí s původním cílem zákona a v praxi mohou způsobit zmatek. „Tento způsob projednávání významných změn těsně před volbami vyvolává vážné obavy nejen z hlediska legislativní čistoty, ale také kvůli zásadním dopadům na praxi,“ upozornila Lenka Nováková z Komory daňových poradců.
Podpora výzkumu a vývoje
Jako příklad uvádí návrh na podporu výzkumu a vývoje, podaný ministrem pro vědu Markem Ženíškem (TOP 09) a ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS). Měl by umožnit odečet až 150 procent nákladů na výzkum, pokud nepřesáhnou 50 milionů korun ročně. „I k tomuto návrhu jsme v minulosti uplatnili připomínky, které nebyly vypořádány a některé problémy v načteném pozměňovacím návrhu zůstávají,“ uvedla komora.
Všechny návrhy projedná ve středu ráno sněmovní sociální výbor, který k nim zaujme stanovisko pro plénum.
Změny se týkají i oblasti sociálních služeb. Například poslanci ANO vedení Janou Pastuchovou navrhují výrazné navýšení příspěvku na péči v I. a II. stupni. S obdobným návrhem přišla i Lucie Šafránková (SPD), která prosazuje výraznější valorizaci pro děti i dospělé.
Mohlo by vás zajímat
Šafránková navíc společně s Piráty navrhuje zvýšení daňového zvýhodnění na děti. Piráti také chtějí valorizovat základní daňovou slevu na poplatníka tak, aby činila 75 procent průměrné mzdy.
Spory o srážkovou daň
V oblasti zdravotních a pomáhajících profesí skupina poslanců STAN v čele s Barborou Urbanovou navrhuje, aby psychoterapie byla vázanou živností, s podmínkou minimálně magisterského vzdělání v oboru.
Vládní návrh počítá se zrušením institutu srážkové daně a jeho nahrazením daní zálohovou. Opozice ale varuje, že by to vedlo k povinnosti podávat daňové přiznání i u brigádníků či studentů. Proto poslankyně Šafránková i Alena Schillerová (ANO) podaly návrhy na zachování srážkové daně. Stanjura naopak předkládá kompromisní návrh, který institut ruší, ale současně omezuje okruh osob, kterých by se povinnost daňového přiznání dotkla. „Schillerová již dříve řekla, že je připravena tento návrh podpořit.“
Podpora start-upů: dvě různé cesty
O podporu inovačního prostředí usilují jak koaliční, tak opoziční poslanci. Stanjura navrhuje úpravy v rámci ESOP programů, tedy zaměstnaneckých akciových plánů, včetně prodloužení lhůty pro zdanění z 10 na 15 let.
Alternativní návrh připravil i Karel Havlíček (ANO), který zavádí tzv. kvantifikovanou zaměstnaneckou opci s přísněji vymezenými podmínkami – například maximálním desetiprocentním podílem zaměstnance ve firmě.
Sněmovní tisky jako legislativní „nosiče“
Pozměňovací návrhy byly načteny k návrhu samotného zákona o jednotném měsíčním hlášení (sněmovní tisk 925) i k doprovodnému změnovému zákonu (tisk 926). Pod návrhy jsou podepsáni jak koaliční, tak opoziční poslanci.
Patří mezi ně návrh Romany Bělohlávkové (KDU-ČSL), který se týká možností umístění malých dětí do zařízení typu Klokánek, nebo návrh Jiřího Navrátila (KDU-ČSL), jenž chce odložit spuštění evidence zaměstnanců na duben 2026.
Rozpočtový výbor navrhuje mimo jiné úpravy ve zdaňování zaměstnaneckých benefitů nebo stanovení daňových povinností v paušálním režimu. Další návrhy se týkají přístupu ministerstev ke sdíleným údajům, úpravy daňových limitů při prodeji kryptoaktiv, a zavedení nové daňové výjimky pro obce a kraje.
