„Ženy mají znovu naději, že s novou žádostí uspějí,“ říká veřejný ochránce práv Stanislav Křeček k podpisu prezidenta Petra Pavla u prodloužení lhůty pro podávání žádostí o odškodnění za protiprávní sterilizace. Soudy podle Křečka za poslední dva roky vymezily jasnější pravidla, jak mají úřady k posuzování nároků přistupovat.
Podle veřejného ochránce práv je rozhodnutí zásadní. „Prodloužení lhůty je významné zejména proto, že se během posledních dvou let ustálila judikatura správních soudů. Soudy nabízí ministerstvu jasnější pravidla pro posuzování žádostí o odškodnění za protiprávní sterilizaci,“ uvedl Křeček.
Ministerstvo nesmí dál odmítat ženy bez dokumentace
Soudy podle něj mimo jiné vymezily, jak postupovat v případech, kdy chybí zdravotnická dokumentace. „Nejvyšší správní soud loni v červenci ve svém rozsudku stanovil pravidla, jak má ministerstvo posuzovat žádosti v případech, kdy zdravotnická dokumentace neexistuje nebo se zachovala pouze její část. Právě té ministerstvo přiznávalo stěžejní roli při prokazování nároku,“ dodal Křeček.
Tisíce žen přitom v minulosti o dokumentaci přišly – byla zničena nebo skartována. Ministerstvo v takových případech žádosti automaticky zamítalo, ačkoliv soudy později rozhodly, že i jiné důkazy – například svědectví či výpovědi – jsou relevantní.
Opakovaná žádost může přinést úspěch
Ombudsman připomněl, že ženy, které již o odškodnění žádaly neúspěšně, mohou podat žádost znovu. „Opakovaná žádost má větší naději na úspěch, pokud přináší nějaká nová fakta. Za ty je možné považovat nejen nové skutečnosti (dodatečně nalezená zdravotnická dokumentace nebo svědectví osob, které žena v předchozí žádosti neuvedla), ale i právní posouzení případu – mimo jiné i ombudsmanem,“ uvedl.
Přes 500 případů skončilo zastavením řízení. Podle ombudsmana často kvůli tomu, že si ženy nepřebíraly poštu nebo včas nedodaly podklady.
Mohlo by vás zajímat
Ne všechny ženy ale musí prodlouženou lhůtu využít. Pokud jim běží lhůty pro podání rozkladu nebo správní žaloby, doporučuje Křeček využít tyto opravné prostředky.
Ombudsman varoval před průtahy i neochotou komunikovat
Kancelář ombudsmana dlouhodobě kritizovala postup ministerstva zdravotnictví. To podle něj žádosti nevyřizovalo v zákonné 60denní lhůtě, v některých případech průtahy přesáhly 20 měsíců. Ministerstvo také odmítalo komunikovat se ženami i s úřadem ombudsmana. „Bez podrobnějšího posouzení odmítá žádosti žen, které nemají zdravotnickou dokumentaci,“ uváděl Křeček v minulosti.
V září loňského roku kvůli tomu ombudsman podal vládě sankční vyrozumění kvůli systémovým pochybením.
S podezřením na nucené sterilizace především romských žen přišlo v roce 2004 Evropské centrum pro práva Romů. Desítky žen se pak přihlásily ombudsmanovi, některé se obrátily také na soudy. O odškodnění podle zákona mohly oběti žádat od roku 2022.
