Nejvyšší soud se důrazně zastal ženy, která čelila podmíněnému trestu za usmrcení z nedbalosti. Její případ ale neskončil u rozsudku okresního soudu. Krajský soud její odvolání smetl se stolu – podle něj jej podala „neoprávněná osoba“. Jak však nyní konstatoval Nejvyšší soud, šlo o zásadní porušení práva na obhajobu a spravedlivý proces.

Okresní soud v Ústí nad Labem uznal ženu vinnou z usmrcení z nedbalosti a uložil jí dvouletý trest s podmíněným odkladem na čtyři roky. Současně jí zakázal řídit motorová vozidla na stejnou dobu. Obviněná proti rozsudku podala odvolání, které však krajský soud odmítl jako podané „osobou neoprávněnou“. Důvod? Podání odůvodňoval advokát, o němž soud tvrdil, že k zastupování neměl zmocnění.

Substituce existovala, ale nebyla ve spise

Jak ale vyplývá z rozhodnutí Nejvyššího soudu (sp. zn. 8 Tdo 289/2025), šlo o chybu orgánů činných v trestním řízení. Obviněná si zvolila obhájce Iva Koulu st., který následně udělil substituční plnou moc kolegovi z advokátní kanceláře Ivu Koulovi ml. Ten za obviněnou vystupoval v přípravném řízení i u hlavního líčení, aniž by kdokoli jeho zastupování zpochybnil.

Plná moc i žádost o podmíněné zastavení trestního stíhání byly státnímu zástupci doručeny prostřednictvím datové schránky. Jenže státní zástupce tyto dokumenty do spisu nezařadil, a odvolací soud je tak neměl k dispozici.

„Odvolací soud zcela přehlédl, že odvolání podala obviněná jako oprávněná osoba. Její odvolání nemělo být odmítnuto pro nedostatek zmocnění osoby, která jej odůvodnila,“ konstatoval Nejvyšší soud.

Mohlo by vás zajímat

šampaňské

Zásadním nedostatkem bylo podle nejvyšší soudní instance i to, že soud se nepokusil případné pochybnosti vyjasnit – ani s obviněnou, ani s jejími obhájci. Tím podle Nejvyššího soudu porušil její právo na obhajobu i přístup k soudu podle článku 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

Přepjatý formalismus a porušení práva na spravedlnost

Nejvyšší soud odmítl formalistický přístup krajského soudu, který opomněl nejen samotnou existenci substituce, ale i to, že obviněná měla podle zákona nárok na nutnou obhajobu. „Nelze připustit, aby byla obviněná zbavena práva na meritorní přezkum jen kvůli administrativnímu opomenutí státního zástupce,“ stojí v rozhodnutí.

Zároveň NS zdůraznil, že vztah mezi advokátem a jeho substitutem je plně v souladu se zákonem o advokacii i trestním řádem, pokud nebylo dohodnuto jinak. O substituci věděli i soudy a státní zástupce již v předchozích fázích řízení, aniž by její oprávněnost zpochybňovali.

Nejvyšší soud proto zrušil usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem a nařídil, aby o věci znovu jednal a meritorně rozhodl. Připomněl, že v novém řízení již nemůže dojít ke změně v neprospěch obviněné, protože zrušení rozhodnutí bylo výsledkem dovolání podaného v její prospěch.