Navzdory úspěšným žalobám některých soudců stát zatím neplánuje dorovnat platy, které vládní novela letos de facto zmrazila. Ministerstvo financí vedené Zbyňkem Stanjurou (ODS) chce vyčkat na rozhodnutí Ústavního soudu. V mezičase ale roste riziko dalšího navyšování výdajů ze státního rozpočtu.
Ačkoliv už několik soudců uspělo s žalobami, v nichž argumentují porušením evropského primárního práva, vláda prozatím nechce přistoupit k plošnému doplacení platů. Chce nejprve znát názor Ústavního soudu.
Ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS) potvrdila, že o celé záležitosti ve středu jednala s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou a se zástupci soudců. Další jednání mají následovat.
Rozsudky padají, žaloby přibývají
Impulsem k jednání byl i medializovaný verdikt ostravského okresního soudu, který uznal nárok žalujícího soudce na dorovnání únorového platu. Soud se přitom opřel o aktuální judikaturu Soudního dvora EU, vztahující se k platům soudců v Polsku a Litvě.
Obdobně rozhodl i Obvodní soud pro Prahu 10. Na stole je přitom již několik desítek dalších žalob. Okresní soud v Děčíně navíc podal v této věci podnět Ústavnímu soudu. Vláda se do řízení přihlásila jako vedlejší účastník.
Mohlo by vás zajímat
S prodlužující se nejistotou roste potenciální dopad na veřejné finance. „Každým dnem nabíhají úroky z prodlení, a navíc nyní úspěšní soudci mohou podávat žaloby i za další měsíce,“ upozorňuje zpráva. To znamená vyšší náklady na soudní řízení i další možné doplatky.
Přednostně věc soud neprojedná
Kdy přesně se plénum Ústavního soudu začne otázkou platů soudců zabývat, není zatím jasné. Předseda soudu Josef Baxa v médiích uvedl, že věc nebude projednána přednostně. Podle některých právních názorů by ale účastníci řízení, například předsedové soudů, mohli požádat o urychlené projednání s ohledem na nové rozsudky o porušení evropského práva.
Ministerstvo spravedlnosti už v dubnu uvedlo, že případné rozhodnutí ÚS ve prospěch soudců by mohlo stát letos přijít až na 817,4 milionu korun. Z toho by 620,3 milionu směřovalo k soudcům a 197,1 milionu ke státním zástupcům.
Výpočet vychází z předpokladu, že by stát musel doplatit rozdíl v platech od února do prosince, a to na úroveň lednového výdělku. K tomu je třeba připočíst i úroky z prodlení, které Justiční grémium odhadlo na dalších 20 milionů korun.
Problém zpětné účinnosti a chybějící pravidla
Zásah do soudcovských platů provázelo zpoždění legislativního procesu. Od 1. ledna do 6. března totiž v zákoně chyběl mechanismus pro výpočet platu. I proto Justiční grémium označuje vládní novelu za protiústavní, a to zejména kvůli její zpětné účinnosti. Přesto musí předsedové soudů jakožto zaměstnavatelé platové výměry vydávat podle platné právní úpravy.
Plat soudce se stanovuje jako součin koeficientu a platové základny, která má odpovídat trojnásobku průměrné hrubé mzdy v předminulém kalendářním roce. Letos ale vláda tuto základnu stanovila napevno na 121 685 korun, čímž ji udržela pod skutečnou hodnotou, jež by jinak přesáhla 130 000 korun. Platy státních zástupců jsou na platy soudců přímo navázané.
