Ústavní soud potvrdil přípustnost vydání Ukrajince, který v Česku čeká s manželkou narození dítěte, k trestnímu stíhání na Ukrajinu. Válka ani obava z mobilizace podle soudu nepředstavují překážku, pokud dožadující stát poskytne dostatečné záruky. Rodinné vazby mohou bránit vydání jen výjimečně.
Vydání osoby k trestnímu stíhání do cizího státu je podle Ústavního soudu přípustné i v případě, že v dané zemi probíhá ozbrojený konflikt – pokud jsou poskytnuty diplomatické záruky, které dostatečně vylučují riziko mučení, ponižujícího zacházení nebo jiného závažného porušení základních práv.
První senát Ústavního soudu pod vedením soudce zpravodaje Tomáše Langáška zamítl ústavní stížnost Ukrajince, kterému české soudy povolily vydání k trestnímu stíhání. Muž čelí na Ukrajině obvinění ze zpronevěry nemovitostí a padělání dokumentů. V řízení vystupoval jako takzvaný bílý kůň, s padělanými doklady měl figurovat jako kupující při podvodném převodu majetku.
Krajský soud v Liberci i Vrchní soud v Praze označily vydání za přípustné, diplomatické záruky od Generální prokuratury Ukrajiny považovaly za důvěryhodné. Ústavní soud se s jejich závěrem ztotožnil.
Mohlo by vás zajímat
Otcovství není překážkou vydání
Stěžovatel v ústavní stížnosti argumentoval tím, že je integrován v České republice a jeho manželka čeká dítě. Vydání by proto mělo zasáhnout do jeho práva na rodinný život. Tuto argumentaci však soud odmítl. Očekávané narození dítěte není podle nálezu dostatečným důvodem pro zmaření vydání.
„To, že se někdo má stát rodičem, ho neimunizuje, nechrání ani před trestním stíháním, ani před vydáním k trestnímu stíhání do cizího státu,“ uvedl Langášek. Upozornil zároveň, že muž tuto okolnost poprvé zmínil až v ústavní stížnosti.
Ústavní soud potvrdil, že rodinné důvody mohou vydání zabránit jen výjimečně, a pouze tehdy, převáží-li nad veřejným zájmem na mezinárodní justiční spolupráci a boji proti zločinu.
Ani hrozba mobilizace není překážkou
Stěžovatel poukazoval rovněž na riziko odvodu do ukrajinské armády, které by mu mělo bránit ve spravedlivém procesu a návratu do České republiky. Ani tato námitka u Ústavního soudu neuspěla.
Generální prokuratura Ukrajiny poskytla diplomatické ujištění, že muž nebude během vyšetřování, soudního řízení ani výkonu trestu podléhat odvodu, a případná mobilizace je možná pouze na základě jeho vlastní žádosti.
„Přemístění cizince do státu, v němž podléhá občanské branné povinnosti, obecně není překážkou vydání,“ konstatoval Langášek.
Ústavní soud rovněž připomněl, že úlohou českých soudů není hodnotit vinu stíhaného, ale pouze posoudit, zda jsou splněny podmínky vydání – včetně existence konkrétního podezření podloženého důkazy a právních záruk respektování lidských práv.
Shrnutí případu
Ukrajinské orgány žádají vydání muže kvůli podezření z účasti na organizovaném podvodu při převodu nemovitostí. Muž měl vystupovat s falešnými doklady jako kupující. Od údajného spáchání trestného činu uplynulo osm let. Soudy konstatovaly, že prodlení bylo způsobeno i tím, že stěžovatel zemi opustil a znemožnil tak vedení trestního řízení.
V diplomatických zárukách Ukrajina garantovala, že muž bude umístěn do zařízení mimo oblasti bojových operací, které jsou vybaveny kryty a kde je v případě ohrožení evakuace zajištěna podle pravidel. Součástí ukrajinského právního řádu jsou rovněž opatření umožňující přerušení řízení v případě ohrožení života a zdraví.
Nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 1054/25 je dostupný zde.
