Šíří nenávist za peníze od státu. Proč jim v tom vnitro nedokáže zabránit?

Ministerstvo vnitra chce zabránit, aby subjekty šířící nenávist dostávaly peníze od státu. Zatím se mu to moc nedaří, inspiraci hledá v zahraničí. Hodlá také analyzovat, odkud berou peníze dezinformační weby s nenávistným obsahem.

Jako příklad xenofobního populismu uvádí ministerstvo politickou stranu SPD. Nenávist, konspirace a strach ale často nejsou protiústavní ani trestné. Nevolají po svržení režimu.

Ministerstvo vnitra si dalo za úkol zabránit poskytování peněz od státu subjektům šířícím nenávistný obsah. Vyplývá to z Akčního plánu proti projevům extremismu a předsudečné nenávisti na roky 2025-2026.

Cíl bránit státnímu financování nenávistných subjektů si stanovilo vnitro už v předešlém období, avšak podle výsledků Akčního plánu ho neplní. Proto ho jako trvající zadání přesunulo na další dva roky. Podle ministerstva vnitra jde o „trvalý zájem bezpečnostní komunity“.

Mohlo by vás zajímat

Vzdělaná právnička, hodnotí profesní sdružení další ženu v čele resortu spravedlnosti

Kromě toho hodlá vnitro provést analýzu „dostupných informací k financování hlavních webů produkujících nenávistný obsah“. Poté by měl následovat návrh opatření včetně „reflexe zahraničních opatření“.

Šiřitelé nenávisti a média jako spojené nádoby

Z výroční Zprávy o projevech extremismu a předsudečné nenávisti za rok 2024 vyplývá, že „projevy předsudečné nenávisti lze vysledovat u členů či příznivců celé řady politických či jiných společenských subjektů“.

Podle Zprávy rovněž pokračovala „produkce médií šířících nenávistné předsudky“. „Tyto obsahy zapadaly do obecnějšího rámce, jehož cílem je šířit prokremelské vidění světa,“ pokračuje Zpráva.

Podle ministerstva jsou politické a jiné subjekty šířící nenávist a nenávistná média často spojené nádoby.

SPD rozdmýchává společenské napětí

Předsudečně nenávistné obsahy českých politických stran a hnutí často využívají média pro svoji kvazi-mediální produkci, upozorňuje ve vnitro. O kterých politických stranách a hnutích je řeč?

Ve Zprávě jsou podle ministerstva zmiňovány pouze subjekty, u kterých nenávistné projevy „reálně představují dominantní složku jejich rétoriky a aktivit“.

Avšak Zpráva jmenuje pouze jedinou politickou stranu. „Na rozdmýchávání společenského napětí se jako v minulých letech podílely různé xenofobně populistické subjekty. Lze například uvést hnutí Svoboda a přímá demokracie a jeho plakátovou kampaň před krajskými volbami,“ uvádí.

Rozhodující není politika, ale paušalizující předsudek

Podle vnitra jde o subjekt, který je dominantně nenávistný. Pro ministerstvo nejsou až tak významné politologické kategorie, například, zda se jde o subjekt neonacistický či neofašistický.

„Rozhodující je právě aspekt šíření nenávisti vzešlý z paušalizujícího předsudku. Právě projevy nenávisti pro určité skupiny obyvatel představují bezprostřední ohrožení,“ vysvětluje dále vnitro.

To neznamená, že neexistují další takové strany či spolky. „Na politické scéně se však profilují další subjekty, které využívají radikální rétoriku a vytvářejí tak tomuto hnutí konkurenci,“ uvádí vnitro. SPD vstoupilo do nové frakce v Evropském parlamentu Evropa suverénních národů, kterou iniciovali europoslanci za německou AfD, upozorňuje ministerstvo vnitra.

V Německu straně s protiústavními cíli stoply peníze

Právě německá strana AfD je aktuálně předmětem debaty o státním financování stran v Německu. AfD pobírá stejně jako jiné strany státní příspěvek, jde o desítky miliónu eur ročně. Německá média debatují, zda AfD tyto státní peníze odejmout.

Loni Ústavní soud Německa rozhodl, že stát musí na šest let zastavit financování Národnědemokratické strany Německa (NPD). Důvodem byly „protiústavní cíle“ strany.

Nenávist nemusí být protiústavní a šiřitel extremista

V České republice to ale asi bude problém. Nenávist není většinou trestná ani protiústavní. Projevy „předsudečné nenávisti nemusí nutně naplňovat skutkovou podstatu některého z trestných činů“, uznává vnitro.

Projevy předsudečné nenávisti se liší od extremistických zejména tím, že nemusí být spojeny s některou z protiústavních ideologií. Osoby, které se jich dopouštějí, nemusejí být nutně extremisté.

„Rovněž u nich absentuje jasné volání po svržení systému pluralitní demokracie a jeho nahrazení systémem nedemokratickým,“ uvádí ministerstvo vnitra ve Zprávě.