Česká ekonomika je prolezlá klientelismem. Týká se to zejména energetiky a zdravotnictví. Vazby mezi zástupci státu a soukromým sektorem představují zjevný střet zájmů. Energetické společnosti se tajně koordinují. Na vině jsou tuhé státní regulace, neschopnost a obrovské přerozdělování dotací a veřejných podpor. Ty jsou pak ziskem klíčových aktérů. Zástupci státu mlčí nebo nevědí.
Vyplývá to z aktuální Výroční zprávy Bezpečnostní informační služby. Služba Zprávu zveřejnila dnes. „Stranou zájmu BIS nezůstala v roce 2024 ani oblast významných ekonomických zájmů státu, kde jsme opět popsali řadu případů klientelismu, neefektivního nakládání s veřejnými prostředky a s tím souvisejícího podezření na korupční jednání,“ uvedl dnes ředitel BIS Michal Koudelka.
Ku prospěchu koho? S jakými dopady?
Podle BIS spočívá riziko ve schopnosti „některých soukromých společností prosazovat své partikulární zájmy ve vztahu ke státu a státem ovládaným subjektům a institucím“. Uvádí to v kapitole hodnotící významné ekonomické zájmy státu.
„Tento jev byl prostoupen napříč mnoha sektory ekonomiky a jeho spojujícími prvky byl klientelismus a úzké vazby mezi zástupci státu a soukromým sektorem, které v mnoha případech představovaly zjevný střet zájmů,“ uvádí ve Zprávě BIS doslova.
Dále služba nejde do podrobností. Nelze proto vyhodnotit, ku prospěchu koho a s jakými dopady na občany se takové jednání odehrává.
Mohlo by vás zajímat
Tuhé regulace v energetice produkují peníze
Také v loňském roce byl podle BIS jedním z hlavních cílů soukromých společností energetický sektor. To má tři hlavní důvody:
- V energetice probíhají nebo se připravují významné projekty, a to nejen z hlediska objemu financí.
- Jedná se o silně regulovanou oblast, na nastavení některých parametrů závisí míra zisku klíčových aktérů.
- V neposlední řadě se v tomto odvětví přerozdělují značné prostředky z dotací či podpor.
Co je cílem utajené koordinace energetiků?
„Energetické společnosti se proto v některých případech snažily na základě utajené vzájemné koordinace svých postupů prosadit své zájmy,“ uvádí dále ve Zprávě BIS. Představitelé energetických společností podle ní „využívali také nadstandardní kontakty a vazby na zástupce státu“.
Skrze ně získávali také interní informace z prostředí státních organizací, a v některých případech skrytě využívali i zástupce zájmových sdružení či jiných – zdánlivě nezávislých – osob, dodává BIS.
Ze Zprávy ale nelze vyčíst, jaký je cíl této utajené koordinace, komu nebo čemu slouží.
Prostor pro ohrožení veřejných peněz a korupci
Zdravotnictví bylo další oblastí, ve které BIS zaznamenala klientelismus či ovlivňování rozhodování představitelů státu. „K netransparentnímu jednání dlouhodobě dochází u různých zainteresovaných subjektů v sektoru zdravotnictví jako zdravotní pojišťovny, farmaceutické společnosti, distributoři,“ uvádí BIS.
Ve zdravotnictví se podle ní projevila úskalí monokratického řízení jednotlivých institucí či pracovišť. To BIS zaznamenala už v minulých letech. V případech silných osobností v řídící pozici dochází někdy ke kumulaci vlivu a jeho zneužívání pro vlastní prospěch.
„Příkladem takového jednání je zasahování do stanovisek jednotlivých útvarů dané instituce, zrychlené vyřizování požadavků preferovaných subjektů, vycházení vstříc farmaceutickým společnostem apod. To vytváří prostor pro neefektivní nakládání s veřejnými prostředky či přímo korupci,“ vysvětluje BIS.
Nevyhovující IT, neschopnost odpovědných
Za dlouhodobý problém pak v kapitole o ekonomických zájmech státu označila BIS zakázky v IT infrastruktuře státu. Její stav je dlouhodobě nevyhovující včetně strategicky významných informačních systémů.
„Příčinou tohoto stavu byla například několikaletá nečinnost vedení konkrétní instituce. Docházelo k oddalování přijetí klíčového rozhodnutí o budoucí podobě informačního systému a výběru způsobu realizace,“ uvádí BIS.
Zástupci státu mlčí nebo nevědí
Následkem je časový tlak, ohrožení dotací a riziko nevhodného postupu. V jednom případě neschopnost připravit včas zakázku vedla i k situaci, kdy zástupce státu požadoval po potenciálních dodavatelích skrytou účast na zpracování zadávací dokumentace.
„Zmíněné jevy jsou často provázeny nedostatečným či zavádějícím informováním odpovědných zástupců státu, kteří pak nemohou plně vykonávat svou kontrolní funkci,“ uzavírá kapitolu Bezpečnostní informační služba.
