V Praze už od poloviny června funguje detašované pracoviště Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ). V pronájmu v budově České pošty v ulici Politických vězňů bude působit dvacítka lidí, část z nich se tam přesune z Brna. S plným obsazením pražského pracoviště počítá NSZ do konce letošního roku. NSZ odmítlo kritiku, že by zvoleným postupem obešlo zákon, který mu neumožňuje zřídit pobočku.
Záměr vytvořit pracoviště NSZ v Praze avizovala nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová krátce po svém dubnovém nástupu do funkce. „Pro řadu špičkových státních zástupců s nejlepšími předpoklady pracovat na NSZ představuje dojíždění do Brna nepřekonatelnou překážku a je mnohem obtížnější je přesvědčit ve srovnání s kolegy, kteří mají kořeny na Moravě. Ztrácíme tak možnost, abychom měli v týmu ty nejlepší, bez ohledu na adresu jejich bydliště,“ uvedla po svém nástupu do funkce.
Přesuny zaměstnanců i nové nábory
„Předpokládá se přesunutí části současných kmenových státních zástupců NSZ s bydlištěm v českých krajích, a to v souladu se zákoníkem práce, tedy se souhlasem zaměstnanců či na jejich návrh. Dále se bude obsazovat novými státními zástupci, kteří tak budou mít pro svůj kariérní postup alternativu práce jak v Brně, tak v Praze,“ popsal obsazení nového pracoviště mluvčí Petr Malý.
Statistiky podle něj ukazují, že NSZ se v minulosti nedařilo přesvědčit pro práci ve vrcholné instituci veřejné žaloby nové státní zástupce se zázemím mimo Moravu. Ze 44 státních zástupců, kteří byli za posledních 20 let přeloženi z nižších státních zastupitelství k NSZ, pocházelo 30 z moravských regionů. Celkový poměr počtu žalobců je přitom opačný – v Čechách jich letos v březnu působilo 778, na Moravě 416.
Pracoviště bude sloužit i pro Eurojust a cesty z Brna
Vzniku detašovaného pracoviště v centru Prahy otevřela cestu 24. dubna vládní komise, která schválila změnu využívání administrativní budovy. „Záměr předložení materiálu pro jednání vládní dislokační komise byl projednán na úrovni vedení ministerstva spravedlnosti v březnu tohoto roku a dne 1. dubna 2025 byl návrh schválen tehdejším náměstkem ministra spravedlnosti, panem Radomírem Daňhelem,“ sdělilo ministerstvo. „Na základě žádosti Nejvyššího státního zastupitelství ze dne 15. května 2025 následně proběhlo projednání souhlasu ministerstva s uzavřením nájemní smlouvy. Tento souhlas byl vydán dne 10. června 2025,“ dodal úřad.
Detašované pracoviště nebude mít konkrétní specializaci, budou v něm pracovat státní zástupci napříč odbory a agendami NSZ. Jako zázemí ho mají využívat i zástupci Eurojustu při jednáních v Praze. Sdílené kanceláře pak mají sloužit také brněnským členům NSZ při služebních cestách do hlavního města kvůli jednání s policií, ministerstvy či vládou. Kancelář má v budově pošty zařízenou i Bradáčová, která do práce dojíždí z Roudnice nad Labem v Ústeckém kraji. „Podle aktuální potřeby využívá pracovnu v Brně i v Praze,“ uvedl mluvčí.
Obnovení dřívější praxe
Malý zmínil, že NSZ už detašované pracoviště v Praze mělo, a to do roku 2021 v Letenské ulici v prostorách poskytnutých ministerstvem pro místní rozvoj. „Současný záměr je tak vlastně obnovením už dříve fakticky fungujícího detašovaného pracoviště, ovšem poprvé od jeho vzniku ve formalizované podobě, s jasně stanoveným režimem a pravidly sloužícími hlavně k pracovněprávní ochraně zaměstnanců,“ uvedl.
Zdůraznil, že pracoviště není pobočkou se samostatným výkonem působnosti, není adresním ani kontaktním místem pro veřejnost a nemá podatelnu. „Zřízení, respektive obnovení detašovaného pracoviště tak neodporuje právním předpisům a je vedeno především snahou zefektivnit činnost Nejvyššího státního zastupitelství při současném dosažení finančních úspor,“ doplnil. Úsporu v řádu statisíců korun ročně očekává NSZ v souvislosti s omezením pracovních cest mezi Prahou a Brnem a nákladů spojených se stážemi státních zástupců na NSZ, které se rozdělí mezi obě pracoviště.
Historie pobočky
Pobočku mělo NSZ v Praze do roku 2001, zajišťovalo odtud právní styk s cizinou. Její zrušení bylo podle Malého výhradně manažerským požadavkem tehdejší nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešové, která chtěla personálně centralizovat úřad. Možnost zřídit do budoucna jakoukoliv pobočku mimo brněnské sídlo pak NSZ omezila novela zákona o státním zastupitelství z roku 2005, a to na rozdíl od nižších složek státního zastupitelství, kde pobočky fungují dodnes. Malý připomněl, že změnu prosadil formou přílepku k zákonu o advokacii tehdejší poslanec ČSSD Zdeněk Koudelka, který následně působil jako náměstek nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké.
Právě Koudelka, který před podzimními sněmovními volbami figuruje na kandidátce SPD, avizoval minulý měsíc v blogu na České justici, že kvůli aktuálnímu zřízení pobočky podal trestní oznámení na Bradáčovou pro podezření ze spáchání zneužití pravomoci a porušení povinností při správě cizího majetku.
Mohlo by vás zajímat
Koudelka: Jde o obcházení zákona
Podle Koudelky jedná nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová při zřízení pražské pobočky Nejvyššího státního zastupitelství nezákonně. Kritizuje především způsob, jakým se úřad snaží obcházet zákonný zákaz tím, že pobočku označuje jako detašované pracoviště. „Připomíná mi to praktiky výkladu socialistické (ne)zákonnosti prokuratury z 50. let minulého století, kdy represivní orgány totalitního státu křivily i tehdy platné právo,“ uvedl v reakci pro Českou justici. Kritiku míří i na přístup úřadu k poskytování informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím.
Koudelka poukázal na to, že v červnu 2025 obdržel na svůj dotaz k pronájmu prostor v pražské budově České pošty od NSZ zavádějící odpověď. Úřad tehdy tvrdil, že o pronájem neusiluje, přičemž podle Koudelky se vyhnul odpovědnosti tím, že budovu označil podle jiné ulice, i když šlo o tutéž nemovitost. Takový postup ve svém vyjádření označil za „úmyslně matoucí, vyhýbavý a v konečném důsledku lživý“ a vyjádřil obavy, zda NSZ pod vedením Bradáčové podobně nepostupuje i v trestním řízení. Pokud zřízení pobočky skutečně posvětilo i minulé vedení Ministerstva spravedlnosti, považuje to Koudelka za spolupachatelství na protiprávním jednání.
