Krok Nejvyššího soudu, který podal návrh Ústavnímu soudu, aby zrušil část zákonných ustanovení týkajících se odškodnění za újmy způsobené povinným očkováním a očkováním proti covidu-19, bude řešit vláda.
V pozadí případu je spor, v němž žalobce uplatňuje nárok na náhradu újmy na zdraví, která mu vznikla v důsledku očkování proti onemocnění covidu-19. Kvůli tomu, že se u něj rozvinula myokarditida, žádá od státu náhradu za vytrpěnou bolest ve výši 250 tisíc korun, dalších 7,5 milionu korun požaduje za ztížení společenského uplatnění a 67 tisíc korun za ztrátu na výdělku.
Protiústavní právní úprava
Ministerstvo zdravotnictví žádosti nevyhovělo, jeho rozhodnutí potvrdily Obvodní soud pro Prahu 2 i Městský soud v Praze. Nejvyšší soud ale dospěl k názoru, že nemůže zatím rozhodnout o dovolání, protože právní úprava je v takovém rozporu s ústavním pořádkem, že jej nelze překlenout právním výkladem.
Covidový předpis počítá s tím, že stát nahradí újmu způsobenou očkováním, pokud je jeho následkem zvlášť závažné ublížení na zdraví očkovaného, vytrpění bolesti, ztráta na výdělku nebo ztížení společenského uplatnění.
Náhrada škody má být spravedlivá
Zákon současně odkazuje na obecný předpis o náhradě újmy způsobené povinným očkováním, který počítá v napadené části s náhradou také jen v případě zvlášť závažného ublížení na zdraví očkovaného.
Nejvyšší soud s odkazem na Úmluvu o lidských právech a biomedicíně či judikaturu Ústavního soudu argumentuje, že náhrada za poškození zdraví způsobené očkováním má být spravedlivá, což podle něj formulace obou předpisů neumožňuje. Podle soudu je v rozporu s ústavním pořádkem České republiky požadavek na to, aby ublížení na zdraví bylo zvlášť závažné.
Ministerstvo zdravotnictví při posouzení vstupu do řízení uvedlo, že považuje za vhodné a potřebné, aby se kabinet procesu u Ústavního soudu zúčastnil. Vláda měla podle materiálu, který by měla řešit tuto středu, do řízení vstoupit a navrhovat, aby soud návrh na zrušení ustanovení odmítl či zamítl.
