Europoslanci z východních členských států upozorňují, že návrh Evropské komise spojit čerpání dotací s dodržováním principů právního státu může vést k dalšímu rozevírání nůžek mezi východem a západem Unie. Reforma se má týkat především regionální podpory a zemědělských fondů.
Komise klade v novém rozpočtu větší důraz na dodržování zásad právního státu. V navrhovaném rozpočtu pro roky 2028 až 2034 by mohlo být 865 miliard eur (21,2 bilionu korun) výdajů přímo vázáno na dodržování demokratických principů v Unii. Tedy téměř polovina.
Přesnější zacílení
Návrh znamená posun směrem k přesnějšímu zacílení restrikcí. Komise by místo pouhého zmrazení finančních prostředků mohla přesměrovat peníze konečným příjemcům, jako jsou skupiny občanské společnosti, univerzity nebo obce. Obešla by tím centrální vlády porušující zásady právního státu.
„Žádné peníze EU pro autokraty, ale pokračující podpora občanské společnosti,“ uvedla k návrhu evropská poslankyně Valérie Hayerová (Renew/Francie). Plánovaná opatření označila za „klíčový krok v obraně hodnot EU i peněz daňových poplatníků“.
Nechtěné důsledky
Europoslanec a zpravodaj pro víceletý rozpočet Siegfried Mureșan (EPP/Rumunsko) varoval před nechtěnými důsledky. Široké propojení fondů soudržnosti s reformami v oblasti právního státu může podkopat základní princip solidarity EU a prohloubit rozdíly mezi východními a západními členskými státy. Podle europoslance by mohly „nejasné nebo špatně zacílené podmínky nakonec potrestat nesprávné osoby“.
Kroky vedoucí ke zpřísnění proplácení prostředků EU pozorně sledují i zástupci Slovenska, Rumunska a Polska. Rumunský ministr zahraničí Teodor Meleșcanu plány Komise odmítl jako hrubé porušení zásad EU.
Mohlo by vás zajímat
Podobně slovenské vládní strany tvrdí, že EU zneužívá své pravomoci k zasahování do národních soudních reforem. Slovenská europoslankyně Ľubica Kravašová (Renew) ale tvrdí opak. Podmíněnost výplaty finančních prostředků je podle ní nezbytná pro boj proti korupci a dodržování základních standardů v celém unijním bloku.
Nevole v Polsku
Provázání unijních peněz s dodržováním zásad právního státu se nelíbí ani části evropských poslanců z Polska. Europoslanec Patryk Jaki (ECR/Polsko) návrh odsoudil jako pokus Evropské komise vnutit členským státům EU „woke agendu“. Jeho krajan Arkadiusz Mularczyk (ECR/Polsko) hovoří o politizaci finančních mechanismů EU. Komise za vlády předchozí polské vlády zadržovala výplatu financí kvůli přetrvávajícím obavám o nezávislost soudnictví.
Poslanecké skupiny Evropské lidové strany (EPP), Socialistů a demokratů (S&D), Renew Europe a Zelení/Evropská svobodná aliance (Greens/EFA) nicméně vydaly společné prohlášení, v němž podporují rozšířený mechanismus podmíněnosti. Trvají na tom, že „právní stát by měl zůstat základním předpokladem pro přístup k fondům EU“.
Navrhované reformy vycházejí ze stávajících unijních nástrojů. Z Nařízení o podmíněnosti dodržováním zásad právního státu a z Nástroje pro oživení a odolnost (RRF), který spojuje financování EU s obecnými standardy správy věcí veřejných.
Nezávislost soudů i médií
V rámci nového návrhu by financování EU bylo spojeno s výročními zprávami o právním státě, nezávislostí soudnictví, pluralitou médií, rovností žen a mužů a dodržováním Listiny základních práv EU.
Jednání o víceletém rozpočtu budou pravděpodobně pokračovat až do roku 2027. Vzhledem k tomu, že každý členský stát má právo veta, Komise bude muset být kreativní při hledání konsensu, aby zajistila, že návrh projde.
