Zatímco Česko nadále patří k evropským premiantům v počtu vězňů, ministerstvo spravedlnosti varuje, že legislativní změny samy o sobě k udržitelnému řešení nestačí. V reakci na červencovou zprávu Rady Evropy o přeplněnosti evropských věznic ministerstvo zdůraznilo potřebu výrazných investic – nejen do infrastruktury, ale i do personálního zajištění Vězeňské a Probační a mediační služby.
Podle zprávy Rady Evropy připadá v Česku 180 vězňů na 100 000 obyvatel, což je sedmá nejvyšší hodnota ze sledovaných států. Český vězeňský systém se tak dlouhodobě pohybuje nad evropským průměrem a operuje na hranici své kapacity. Ministerstvo připouští, že dílčí novela trestního zákoníku, která rozšiřuje alternativní tresty a dekriminalizuje některá méně závažná jednání, může kapacitní tlak mírně snížit. Výrazně však zatíží Probační a mediační službu, která už nyní trpí nedostatkem zaměstnanců i prostředků.
Nové kapacity jsou nutností, ne volbou
„Stejně tak Vězeňská služba potřebuje cílené investice, aby mohla plnit zákonné a odborné standardy zacházení,“ uvedl úřad. Zmiňuje přitom například dlouhodobě nesplněné doporučení Evropského výboru pro zabránění mučení (CPT) ohledně minimální obytné plochy pro vězně. Řešení by si vyžádalo zásadní stavební zásahy, případně výstavbu nových zařízení – na což současný systém nemá kapacitu ani finance.
Zatímco jednotlivé věznice procházejí dílčími úpravami, ministerstvo považuje za nevyhnutelnou koordinovanou a masivní investiční podporu. Jen ta může v dlouhodobém horizontu zajistit důstojné podmínky pro výkon trestu i efektivní práci s odsouzenými.
Rekordní podíl žen, ale chybí výzkum i programy
Zpráva Rady Evropy navíc upozorňuje na specifikum českého systému – Česko má s 8,8 procenta nejvyšší podíl žen mezi vězněnými v Evropě. Ministerstvo přiznává, že v této oblasti chybí výzkumy, které by se věnovaly příčinám trestné činnosti žen a souvislostem mezi typem trestného činu a recidivou. Problematiku má řešit připravovaná Koncepce rozvoje vězeňství do roku 2035, která se zaměřuje i na individuální přístup k vězeňkyním a dalším specifickým skupinám.
V českých věznicích se aktuálně nachází 19.584 lidí, z toho přes 17.500 odsouzených. Podle ministerstva se jejich počet po poklesu během pandemie stabilizoval a mírně klesá, přetíženost ale trvá. Každé další zvýšení kapacity – byť o několik procent – by podle Rady Evropy mohlo systém dostat do akutního kolapsu.
Mohlo by vás zajímat
Rezignace ředitele Vězeňské služby: Michailidis končí k 30. září
Minulý týden rezignoval na vlastní žádost ředitel Vězeňské služby Simon Michailidis. V čele této instituce skončí k 30. září a nahradí ho dosavadní první náměstek bezpečnostního sboru Tomáš Hůlka. Michailidis končí z osobních důvodů.
„Když kapitánovi týmu záleží na tom, aby udržel dynamiku hry, musí střídat a musí umět vystřídat i sám sebe,“ prohlásil Michailidis.
Skončit v čele vězeňské služby se rozhodl již letos v únoru. „Postupně jsem své přání konzultoval se všemi svými nadřízenými a blízkými kolegy a kolegyněmi,“ dodal. Chtěl zajistit hladké střídání.
Nedostatek lidí a peněz ohrožuje bezpečnost
Vězeňská služba prochází krizí, dlouhodobě ji chybí zaměstnanci. Podle statistik ministerstva financí by potřebovala přijmout zhruba 950 lidí.
Problémem zůstávají peníze na platy. Zatímco dozorci dostali od července přidáno, na platy civilních zaměstnanců se zatím peníze nenašly. To ještě více rozevřelo nůžky v odměnách obou klíčových skupin pracovníků této bezpečnostní instituce. „Selektivní přístup vlády generuje personální nestabilitu a tím i bezpečnostní rizika,“ varoval v rozhovoru pro Českou justici již dříve Michailidis.
Pro vězeňskou službu je dostatek civilních zaměstnanců, zejména v oblasti odborného zacházení a logistiky, zásadní. „Proto bychom i zde uvítali možnost konkurovat jiným zaměstnavatelům a doplnit chybějící zaměstnance, což bez jejich adekvátního ocenění nebude možné,“ uvedla už dříve mluvčí vězeňské služby Markéta Prunerová. Civilních zaměstnanců je ve Vězeňské službě zhruba polovina.
