Nová unijní legislativa, jež upravuje vlastnictví médií a omezuje politický nátlak v mediálním sektoru, vyvolává v některých zemích sedmadvacítky odpor. Ochota začlenit nařízení do národního práva se značně liší, varuje průzkum italského Centra pro pluralitu a svobodu médií (CMPF).
I když se nové unijní má platit už od 8. srpna, některé členské země EU dosud nepokročily v jeho zavádění. Nejsou připraveny ani na dodržování nových pravidel Evropského aktu o svobodě médií (EMFA). Konstatoval to průzkum, který vypracovalo Centrum pro pluralitu a svobodu médií (CMPF), jež je součástí Evropského univerzitního institutu v italské Florencii.
„Soudy a regulační orgány budou mít zásadní význam pro fungování EMFA. Potřebují ale politickou podporu, právní jasnost a odpovídající zdroje,“ vysvětlila Elda Brogiová, zástupkyně ředitele CMPF. Mnoho členů unijní sedmadvacítky ale stále není na dodržování takzvaného mediálního zákona připraveno. „Budou ho muset implementovat bez ohledu na to, zda se připravili,“ dodala s tím, že si celý proces vyžádá delší čas. Nové legislativě zatím chybí příslušná judikatura.
Maďarsko jako jediné vykazuje vysoké riziko
Podle zprávy Media Pluralism Monitor (MPM) dosahuje nízkého rizika v oblasti svobody médií pouze několik zemí Unie. Je to Německo, Švédsko, Dánsko a Nizozemsko. Většina ostatních zemí spadá do kategorie středního rizika. Maďarsko jako jediné vykazuje vysoké riziko, tamní mediální prostředí popisuje italské centrum jako „téměř zcela ovládané vládnoucí politickou stranou Fidesz“.
Zpráva konstatuje, že politický vliv, koncentrace vlastnictví a slabá regulace stále omezují nezávislost médií v mnoha unijních zemích. Maďarsko dokonce napadlo právní základ EMFA před Soudním dvorem Evropské unie.
Mohlo by vás zajímat
Hlavní slabinou evropského mediálního trhu je jeho koncentrace do několika vlastnických skupin. Nejhůř jsou na tom Kypr, Maďarsko a Rumunsko, které vynikají extrémní koncentrací vlastnictví médií a slabou kontrolou jejich nezávislosti.
První vlaštovka z Nizozemska
Většina zemí v EU zatím nemá ani právní rámec pro naplnění článku 22 EMFA, který počítá se zajištěním plurality a redakční nezávislosti médií. Existují ale náznaky pokroku. Nizozemský antimonopolní úřad se ve svém přezkumu fúze společností DPG a RTL odvolal na pluralitu médií, což analytici považují za významný precedens.
„Případ schválení fúze DPG-RTL nizozemským antimonopolním úřadem se interpretuje jako první případ, kdy se při posuzování použila pluralita médií podle nového evropského zákona,“ poznamenala Brogiová.
Transparentnost vlastnictví médií, klíčový požadavek článku 6 EMFA, ale také zůstává ve většině unijních zemí omezená. Zpráva MPM konstatovala, že je obtížné v zemích EU identifikovat konečné nebo skutečné vlastníky médií. Nejhůře jsou na tom státy Kypr, Maďarsko a Španělsko. Často chybí i speciální registry pro vlastnictví médií zahrnující i digitální a online vydavatele.
Omezení politického zasahování
Článek 7 EMFA vyžaduje, aby byly národní regulační orgány pro média nezávislé. Zatím ani to není v evropských zemích běžnou normou. Například maďarský Národní úřad pro sdělovací prostředky a komunikace (NMHH) funguje na základě silného politického zadání. Má také tendenci schvalovat pouze provládní fúze médií.
V některých zemích Unie vyvolává pochybnosti vládní dohled a tlak na novináře. Například používání spywaru typu Pegasus. Zvyšují se tím obavy o zajištění nezávislosti médií v rámci celé EU.
„Je nezbytné, aby národní regulační orgány byly nezávislé a měly dostatečné rozpočtové a lidské zdroje. Tak mohou čelit rostoucímu počtu svěřených úkolů,“ vysvětlila Brogiová.
EMFA upravuje v článku 5 také působení veřejnoprávních médií. Mají fungovat nezávisle a poskytovat vyvážené zpravodajství. V tomto ohledu zpráva MPM nejhůře hodnotí Maltu.
