Čisté, zdravé a udržitelné životní prostředí je základní lidské právo. Pokud státy nebudou chránit planetu před změnami klimatu, porušují tím mezinárodní právo. Za to mohou čelit žalobám i požadavkům na odškodnění. K zásadnímu závěru dnes dospěl Mezinárodní soudní dvůr při OSN. Největší odpovědnost podle něj nesou bohaté průmyslové země.
Stanovisko Mezinárodního soudního dvora je zásadní hlavně pro země zasažené klimatickými změnami, jako jsou ostrovní a pobřežní státy. Může mít zásadní význam pro rozhodování budoucích klimatický žalob.
Mezinárodní soudní dvůr jasně uvedl, že pokud jednotlivé země neochrání planetu před dopadem klimatických změn, mohou tím porušit mezinárodní právo a nést následky. Soud dále upozornil, že globální změna klimatu nepochybně způsobuje lidská činnost a státy mají povinnost snižovat její dopady v zájmu budoucích generací. Signatáři úmluv o klimatu, jako je Pařížská dohoda, musí přijmout závazná opatření, aby své povinnosti vyplývající ze smluv naplnili.
Bezpečí celých zemí v sázce
Mezinárodní soudní dvůr se změnami klimatu zabýval na podnět valného shromáždění OSN. U něj se totiž množí požadavky zejména malých ostrovních a pobřežních zemí o reakci na stoupající hladinu oceánů, která by mohla ohrozit jejich bezpečí i existenci.
Patnáctičlenný soudní senát se v reakci na to zabýval dvěma otázkami: jaké povinnosti vyplývají z mezinárodního práva pro ochranu životního prostředí a klimatu a jaké mohou být právní důsledky nečinnosti jednotlivých zemí.
Mohlo by vás zajímat
Tisíce žalob, opatrné rozsudky
Klimatických žalob v poslední době přibývá. Zatímco dnešní verdikt míří na průmyslové země, soudy zhusta řeší i nové soukromoprávní spory. Klimatických žalob po světě se vede už 3897, spočítal nedávno advokát A&O Shearman Robert Pavlů. Soudy sice podle něj firmy zatím většinou neodsuzují, ale náklady na obranu i reputační rizika rychle rostou.
Žaloby se mohou týkat nároků na zdržení se emisní činnosti, náhrady škody, greenwashingu, porušení předpisů o nefinančním reportingu nebo povinnosti due diligence a také povinností členů vedení firem. Například akcionáři Shellu podali žalobu na členy představenstva za to, že do strategických rozhodnutí nezapracovali klimatická rizika. Podle Roberta Pavlů je to jen začátek nové právní vlny.
