Evropská komise ve své čerstvě zveřejněné zprávě o právním stavu v členských státech EU hodnotí českou justici převážně pozitivně. Vysoce oceňuje nezávislost soudů, digitalizaci i zkracování délky řízení. V části věnované platům soudců však upozorňuje na trvající výzvy. Předseda Nejvyššího soudu Petr Angyalossy v prohlášení zaslaném České justici připomněl, že i nová úprava odměňování je podle soudců v rozporu se zákonem.
Ve zprávě o právním státu Komise konstatuje, že Česká republika přijala nová pravidla zvyšující odměny soudců i státních zástupců od roku 2026. Komise ale upozorňuje, že nejde o nový systém odměňování. Nýbrž o nápravu předchozí legislativní úpravy, kterou Ústavní soud označil za protiústavní. Zároveň upozorňuje, že neexistuje záruka, že vláda v budoucnu skutečně zachová původní výpočetní mechanismus.
„Ve skutečnosti jde o návrat k původnímu mechanismu výpočtu platů soudců, který byl narušen legislativním zásahem na konci roku 2023 – zásahem, který byl Ústavním soudem označen za protiústavní. Tato úprava tedy pouze obnovuje stav, který by býval zůstal zachován, kdyby k protiústavní změně nedošlo. Navíc úprava platů pro rok 2025 neodpovídá požadavkům nálezu Ústavního soudu z května 2024. A je tak znovu bohužel předmětem soudních sporů. Podle dostupných právních analýz existuje důvodné podezření, že i tentokrát schválil zákonodárce úpravu v rozporu s unijním i ústavním právem,“ uvedl Angyalossy v prohlášení zaslaném České justici.
Soudci žalují stát, chtějí doplatky
Že odměňování soudců pravděpodobně není v souladu s ústavními principy ani právem EU, není novinkou – opakovaně na to upozorňuje nejen Nejvyšší soud, ale i samotní soudci, kteří kvůli tomu podávají žaloby na stát. Domáhají se doplacení rozdílů mezi platem stanoveným podle protiústavní právní úpravy a částkou, která by jim náležela podle původního mechanismu výpočtu. Některé soudy jim již vyhověly, jiné zatím řízení přerušily a čekají na vývoj u Ústavního soudu.
Nejvyšší soud v tiskové zprávě zdůraznil, že platové zajištění soudců je klíčovým prvkem pro udržení nezávislosti justice. Kritizuje i skutečnost, že ani „nápravná“ úprava není vládou plně respektována.
Mohlo by vás zajímat
Komise oceňuje nezávislost i digitalizaci
Podle zprávy Komise se v oblasti nezávislosti justice podařilo výrazně zlepšit vnímání soudní nezávislosti jak mezi veřejností, tak mezi podnikateli. Úroveň nezávislosti soudů a soudců považuje za „poměrně nebo velmi dobrou“ 64 % občanů a 63 % společností, což představuje výrazný meziroční nárůst.
Za pozitivní označila Komise také změny v kárných řízeních, které nyní svojí dvojstupňovostí umožňují soudcům, státním zástupcům i exekutorům odvolání proti rozhodnutí kárného senátu. Tento prvek zvyšuje podle Evropské komise zákonnost a spravedlnost těchto řízení a přispívá ke kvalitě justice. Pozitivně je hodnocen také pokrok v oblasti digitalizace justice, včetně širšího využívání videokonferencí.
Délka řízení se dál zkracuje
Evropská komise rovněž vyzdvihla zkracování průměrné délky řízení u civilních i obchodních věcí – v prvním stupni trvají v průměru 126 dní, což je jeden z nejlepších výsledků v EU. Doporučení k justici Komise letos Česku nevydala. Stále však v dokumentu upozorňuje na nedostatky v oblasti boje s korupcí na vyšších úrovních a na problematickou nepřehlednost vlastnictví médií.
Evropská komise vydává tzv. Rule of Law report od roku 2020. Letos její zpráva zmiňuje i přijetí nových pravidel, která od roku 2026 navyšují platy soudců a mírně i státních zástupců. Nejvyšší soud však připomíná, že tato úprava jen napravuje předchozí zásah, a navíc ji ani vláda plně nedodržuje.
