Respekt k právnímu státu se nově bude vztahovat na veškeré financování ze strany Evropské unie. Oznámila to předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen při představení návrhu nového víceletého finančního rámce na období 2028 až 2034. O tom, že by se dodržování právního státu mělo stát předpokladem pro čerpání unijních prostředků, se v zákulisí debatovalo už několik měsíců.
Jádrem návrhu zůstává podle von der Leyenové kohezní politika a podpora zemědělství, tedy tradičně největší výdajové položky.
Evropská komise navrhuje víceletý rozpočet v objemu dvou bilionů eur (zhruba 49,3 bilionu Kč), což představuje 1,26 procenta hrubého národního důchodu EU. V současném období činí rozpočet 1,2 bilionu eur. Návrh představil eurokomisař pro rozpočet Piotr Serafin, přičemž podrobnosti následně oznámila novinářům Ursula von der Leyen.
„Náš nový dlouhodobý rozpočet pomůže chránit evropské občany, posílit evropský sociální model a zajistit prosperitu našeho evropského průmyslu,“ uvedla šéfka Komise.
Mohlo by vás zajímat
Nové vlastní zdroje mají odlehčit státům
Von der Leyen oznámila i návrh na vytvoření pěti nových vlastních zdrojů rozpočtu EU a úpravu těch stávajících. Cílem je snížit tlak na národní rozpočty a zajistit udržitelné financování společných politik. Ročně by nové příjmy měly generovat zhruba 58,5 miliardy eur.
Mezi nové zdroje patří:
- 30 % výnosu z emisního systému ETS 1 (cca 9,6 mld. eur ročně),
- 75 % výnosu z uhlíkového cla CBAM (cca 1,4 mld. eur ročně),
- poplatek za nerecyklovaný elektroodpad (cca 15 mld. eur při sazbě 2 €/kg),
- zvýšení spotřební daně z tabáku,
- roční příspěvek od velkých firem s obratem nad 100 milionů eur – detaily zatím EK nezveřejnila.
Nejvíc peněz má jít na sociální model a kvalitu života
Rozpočet má čtyři hlavní části. Největší výdajovou oblastí bude „Evropský sociální model a kvalita života“ s rozpočtem jednoho bilionu eur. Z toho 865,1 miliardy má jít na tzv. Národní a regionální plány partnerství. Zahrnuje finance na společnou zemědělskou politiku, kohezi i migraci.
Druhou oblastí je „Konkurenceschopnost, prosperita a bezpečnost“ s alokací 589,6 miliardy eur. Na vnější politiku, tedy „Globální Evropu“, má jít 215,2 miliardy eur. Stejně jako v předchozím rozpočtovém období půjde šest procent VFR na administrativu.
Součástí návrhu je i zvláštní rezerva pro Ukrajinu ve výši 100 miliard eur. Tato položka má být mimo základní rámec čtyř hlavních výdajových oblastí.
