Evropská komise podala žalobu na Slovensko k Soudnímu dvoru Evropské unie. Země podle Bruselu ani po opakovaných výzvách nezajistila plnou ochranu práv osob zadržených policií. V rozporu s unijními pravidly zůstává nejasné, zda si podezřelí mohou přizvat obhájce ještě před prvním výslechem, a to i v případech, kdy jim ještě nebylo formálně sděleno obvinění.
Evropská komise upozornila na problémy ve slovenské právní úpravě už v červnu 2023. Vytkla jí zejména nesprávné vymezení rozsahu směrnice a nepřiměřené výjimky z práva na obhájce. Po obdržení odpovědi následovalo v listopadu téhož roku tzv. odůvodněné stanovisko a v červenci 2024 i jeho dodatek, protože Slovensko mezitím změnilo legislativu. Tyto změny ale nebyly dostatečné.
Komise konstatuje, že na Slovensku stále přetrvávají pochybnosti o právech osob, které jsou podezřelé, ale zatím formálně neobviněné. Není jasné, v jakých fázích řízení mají tito lidé nárok na konzultaci s právníkem a zda jsou jejich práva dostatečně chráněna už v počátečním stádiu trestního řízení.
O jaké standardy jde?
Směrnice 2013/48/EU je jednou ze šesti norem, které tvoří rámec EU pro minimální procesní záruky v trestních řízeních. Mezi tyto standardy patří například:
- právo být informován o obvinění,
- právo na tlumočení a překlad,
- právo na obhájce,
- právo mlčet a nevypovídat proti sobě,
- ochrana nezletilých v trestním řízení,
- přístup ke spisu.
Pokud Soudní dvůr Evropské unie dá Komisi za pravdu, bude muset Slovensko upravit svou legislativu tak, aby odpovídala nejen liteře směrnice, ale také její účinné ochraně práv jednotlivců v praxi. Formální transpozice unijní legislativy členskými státy nestačí – důležitá je i její faktická účinnost a srozumitelnost pro osoby, kterých se dotýká.
